|
|
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
|
|
|
Syntéza core/shell kvantových teček pro diagnostiku
Mihajlović, Ana ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biosenzory na bázi modifikovaných polovodičových core/shell kvantových teček (QDs) pro diagnostiku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních častí. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, modifikace, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe/ZnS QDs core/shell struktury u kterých byla jádra modifikována MPA, GSH a TGA. Na tyto QDs byl v dalším kroku navazován protein BSA (hovězí sérum albumin) a protilátka IgG (imunoglobulin G) za použití mediátorů CDI, EDC a NHS s cílem zvýšení afinity vůči BSA nebo IgG. Takto připravené konjugáty byly charakterizovány fluorescenční spektroskopií (Infinite M200Pro, Tecan) a kapilární elektroforézou (7100 Agilent Technologies).
|
|
|
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
|
|
|
Fotokatalytická aktivita hybridních vrstev oxidu titaničitého a křemičitého
Zbořilová, Zdeňka ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu hybridních vrstev oxidu titaničitého a oxidu křemičitého. Jako prekurzor TiO2 byl použit tetraisopropoxid titaničitý a jako prekurzor SiO2 tetraethyl orthosilikát a Levasil. Vrstvy byly naneseny na substrát materiálovým tiskem. Dále se tato práce zabývá studiem fotokatalytické aktivity připravených hybridních vrstev metodami měření fotokatalytické oxidace 2,6-dichlorindofenolu, fotokatalytické degradace kyseliny stearové a fotokatalytické oxidace kyseliny tereftalové. Byl zkoumán vliv počtu hybridních vrstev na velikost fotokatalytické aktivity.
|
|
|
Fotokatalytická aktivita vícevrstvých tištěných struktur TiO2
Potočková, Lucie ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou vrstev oxidu titaničitého sol-gel procesem. Vrstvy byly nanášeny metodou materiálového tisku na sodnovápenaté sklo. Tloušťka vrstvy byla řízena opakovaným nanášením. Takto byly připraveny vícevrstvé povlaky TiO2. Povrch vrstev byl zkoumán optickou mikroskopií a skenovací elektronovou mikroskopií. Fotokalalytická aktivita připravených vzorků byla studována na modelové sloučenině 2,6-dichlorindofenolu. Byl sledován vliv počtu vrstev TiO2 a intenzity UV záření na velikost rychlostní konstanty degradace 2,6-dichlorindofenolu. Dále byly studovány foto-indukované hydrofilní vlastnosti těchto vrstev.
|
|
|
Vliv stříbra na zvýšení účinnosti fotokatalytické inaktivace kvasinek
Vrchovecká, Petra ; Pekárková, Jana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl popsán a prokázán fotokatalytický účinek oxidu titaničitého s přídavkem stříbra na inaktivaci kvasinky Candida vini. Oxid titaničitý byl připraven sol-gel procesem a nanesen mikro-piezo depozicí na sodnovápenaté skla. Na vrstvu oxidu titaničitého bylo přidáno stříbro v různých koncentracích, které zvýšilo účinek TiO2. Inaktivace kvasinek byla pozorována působením UV záření o intenzitě 170 a 100 W/m2.
|
|
|
Peroxotitaničité gely vhodné pro piezoelektrický tisk
Fuksa, Andrej ; Pekárková, Jana (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou tenkých vrstev peroxotitaničitého gelu. Připravené roztoky peroxotitanátu s ethylen glykolem a isopropanolem byly tištěny pomocí materiálové tiskárny na skleněný substrát a vysušeny při 95 °C. Získané tenké vrstvy gelu nevykazují žádnou fotokatalytickou aktivitu, a proto byly kalcinovány při teplotě 450 °C po dobu 2,5 h. Struktura vrstev byla charakterizována pomocí optické a SEM mikroskopie. Prozkoumání fotokatalytické aktivity připravených vrstev bylo provedeno pomocí hydroxylace kumarinu.
|
|
|
Hybridní vrstvy oxidu titaničitého a křemičitého na polymerních nosičích
Bednárková, Jana ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá fotokatalytickými vrstvami oxidu titaničitého a křemičitého na polymerních nosičích. Teoretická část se věnuje jejich vlastnostem a možnostmi přípravy, přičemž se zaměřuje na vliv oxidu křemičitého na charakter vrstev. Předmětem experimentální části práce je zjištění vhodného počtu nanášených vrstev, při kterém je dosaženo nejrychlejší fotodegradace. Ta je testována na čtyřech různých barvivech.
|
|
|
Zvýšení reaktivity belitického slinku
Pekárková, Jana ; Fridrichová, Marcela (oponent) ; Gazdič, Dominik (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na potenciální zvýšení reaktivity belitického slínku. Konkrétně se jednalo o způsob tzv. chemické aktivace, která spočívá v narušení struktury belitu způsobenou substitucí křemičitých iontů jiným iontem. V rámci práce byl sledován vliv přídavku draselného iontu formou síranu a uhličitanu draselného na dlouhodobý průběh hydratace laboratorně vypálených slínků.
|
|
|
Sledování obsahu biogenních aminů a polyaminů při skladování a kuchyňských úpravách jedlých hub.
PEKÁRKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zjistit obsah osmi biogenních aminů a polyaminů, přesněji putrescinu (PUT), spermidinu (SPD), sperminu (SPM), histaminu (HIM), kadaverinu (CAD), 2-fenylethylaminu (PEA), tyraminu (TYM) a tryptaminu (TRM) v pěstovaném žampionu zahradním (Agaricus hortensis) během skladování, mražení a tepelných úprav. Informací týkajících se těchto aminů v potravinách, je v dnešní době velké množství, ale bohužel údaje o obsahu aminů v jedlých houbách v literatuře stále chybí. Poskytnuté vzorky byly firmy České houby a.s. sídlící v Soběslavi. Odebrané žampiony byly ihned zpracovány. Zmražené vzorky v PE sáčcích byly sledovány po dobu 0 až 3 měsíců. Vařené, blanšírované a syrové vzorky žampionů byly analyzovány na počáteční koncentraci v den 0 a následně 1, 2 a 4 den po uskladnění při 6 °C. Část vzorků z každého pokusu sledována po jednom dni uskladnění při 22 °C. Naprosto nejvyšší koncentrace byla zjištěna ve všech pokusech u SPD. Změny v obsahu aminů v upravených i syrových žampionech se během 4 dnů skladování při 6 °C pohybovali oběma směry. Nejdůležitější změny byly viditelné ihned po provedení blanšírování ? výrazné zvýšení u TYM a ještě výraznější u SPM. Nárůst obsahu se projevil také po uvaření žampionů, a to u SPD a ve větší míře u SPM. Skladování při teplotě 22 °C nejvíce ovlivnilo obsah PEA ? u vařených žampionů obsah značně poklesl, u blanšírovaných naopak stoupl. Také u syrových žampionů vedlo skladování při této teplotě ke značnému zvýšení obsahu SPM. Mražení výrazně neovlivnilo žádný z aminů. TRM a CAD nebyli analýzou vůbec zjištěny, HIM se na nižší úrovni objevil po uvaření žampionů a po skladování syrových žampionů při 22 °C. Domnívám se, že zjištěné údaje mohou pomoci rozšířit údaje v literatuře a nabízí možnost dalšího zaměření výzkumu v oblasti biogenních aminů v jedlých houbách.
|
host ::
RSS.