Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
Části těla ve slovanských frazeologiích (srovnání českých a ukrajinských frazémů)
Sedláčiková, Irena ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Pešička, Jiří (oponent)
Tato bakalárská práce má za cíl provést srovnání somatických frazému dvou príbuzných slovanských jazyku - ceského a ukrajinského. Na základe rozsáhlé excerpce somatických frazému chce poukázat na bohatství a osobitost každého z techto dvou jazyku, zjistit mezi nimi rozdíly a najít spolecné prvky v této cásti frazeologie. Výsledky by mely vést k prohloubení našich znalosti této problematiky a jejích využití v prekladatelské praxi. Práce se delí na dve cástí: na cást teoretickou a na cást praktickou. V teoretické cásti je vymezena disciplína frazeologie a idiomatiky. Dále jsou uvedeny definice frazému a idiomu s klasifikací ruzných typu frazému a strucnou charakteristikou frazému, které obsahují názvy cásti lidského tela. Teoretická cást je uzavrena podkapitolou pojednávající o vývoji frazeologie a idiomatiky a zjištených tendencích bádání v ukrajinském jazyce. V praktické cásti jsou predstaveny jednotlivé typy frazému v ceštine a ukrajinštine. Frazémy jsou usporádány podle komponentu s názvem jednotlivých cástí tela (somatizmy) a podle vnitrního clenení na základe struktury jednotlivých výrazu (tato klasifikace je soucástí prílohy). Dále následuje jejich analýza podle výskytu jednotlivých komponentu v obou jazycích s popisem jejich rozdílnosti, podobnosti, frekvence, ekvivalence, vcetne sémantiky nekterých...
Slovesný vid v česko-německých a německo-českých slovnících
Schleiff, Ute ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Pešička, Jiří (oponent)
Práce je zaměřena na zpracování slovesného vidu v česko-německých a německočeských slovnících. Český slovesný vid je kategorie na pomezí mluvnice a sémantiky. Teoretická část shrnuje všeobecné pojetí vidu a možnosti vyjadřování vidového protikladu v němčině, která mluvnickou kategorií vidu nedisponuje. Míra, ve které překladové slovníky zohledňují kategorii vidu, závisí na jejich zaměření na různojazyčné uživatele. Po úvodu do problému překladových slovníků je práce zaměřena na tři vybráné současné česko-německé a německo-české slovníky. Z analýzy jejich obecné informační nabídky ohledně vidu a konkrétního zpracování vidového protikladu ve slovníkových heslech lze vyvodit návrhy na vylepšení informační nabídky. Pro německého uživatele je nezbytné, aby byl informován jak o tvarech vidové dvojice, tak o významovém rozdílu mezi nimi.
Porovnání globálních údajů o základní frekvenci u českých a polských mluvčích
Bołbot, Katarzyna ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Pešička, Jiří (oponent)
Předložená práce vychází z četných výzkumů potvrzujících diferencovanost globálních charakteristik základní frekvence v závislosti na jazyce, popř. nářečí uživatele, a snaží se o jejich ověření v polsko-českém kontextu. Výzkum byl rozdělen na dvě části, na část monolingvní a bilingvní. V těchto dvou etapách rozboru bylo analyzováno 64, respektive 42 nahrávek celkem 64 mluvčích, z nichž bylo 32 Čechů (18 žen a 14 mužů) a 32 Poláků (opět 18 žen a 14 mužů). Všechny nahrávky byly provedeny ve fonetické laboratoři Fonetického ústavu FF UK v Praze. Hlavním předmětem popisu byly hodnoty alternativní základní hladiny jako nejvhodnějšího představitele neutrálních tendencí globálních hodnot F0 každého jedince. Cílem analýzy bylo ověření alternativní hypotézy, která předpokládá existenci rozdílů F0 u českých a polských mluvčích, konkrétně vyšších hodnot u polských mluvčích. Základní monolingvní etapa výzkumu prokázala ve všech případech vyšší globální hodnoty F0 pro polský vzorek. Nejvíce se blíží významnosti rozdíl v rámci mužského výběrového souboru s 89% (p > 0,11) pravděpodobností jeho existence v rámci celé populace. Po zohlednění nečekané třetí proměnné, tj. vyloučení slezských mluvčích s překvapivě nízkými hodnotami F0 z polského vzorku, se dříve pozorovaný rozdíl alternativní základní hladiny F0 mezi muži stal...
O světě próz Josefa Škvoreckého
Miklošková, Alica ; Pešička, Jiří (oponent) ; Kramářová - Hezinová, Jitka (vedoucí práce)
Obsahem této práce je popis života Josefa Škvoreckého, jeho bibliografie, významné tvorby a především charakteristika hlavních prvků autorovy tvorby s důrazem na zachycení literárního vývoje autora. Práce je rozčleněna na jednotlivé kapitoly, které se zabývají životem autora, chronologickou bibliografií, rozborem nejvýznamnějších próz a charakteristiky jeho literárního vývoje. Kapitola autorových próz je rozdělena do tří jednotlivých oddílů, v nichž jsou popsány nejvýznamnější romány podle dílčích tvůrčích období s cílem určit typické znaky tvorby daného období. Kapitola O sobě samém se věnuje autorovu životu z jeho vlastního pohledu i pohledu jeho čtenářů. Závěr shrnuje poznatky o autorově tvorbě.
Fráze v díle Karla Poláčka a jejich význam v dnešních médiích
Pavlova, Olga ; Pešička, Jiří (oponent) ; Holý, Jiří (vedoucí práce)
V této práci rozebíráme fráze z děl Karla Poláčka, tj. převážně z jeho Žurnalistického slovníku a románů Bylo nás pět a Muži v ofsajdu. Na začátku definujeme pojem fráze a v souvislosti s tím specifika autorových próz. Dále následuje analýza zneužití jazyka v totalitních režimech a žurnalistice. Potom vyhledáváme pomocí databáze Anopress frekvenci a součastné užití vybraných výrazů v dnešních médiích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.