|
| |
|
| |
|
|
BUDOUCNOST BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ
Merta, Jakub ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Práce ukazuje možnou strategii jak zacházet se sídlištními celky u nás. A že statické a jednotvárné sídliště může být flexibilní strukturou. Strategie ukazuje jeden z možných přístupů k transformaci sídlištní struktury. Jde o návrat k tradiční blokové zástavbě a tím docílení městského charakteru bydlení a využití výhod, které tato struktura nabízí. Doplněním městotvorných prvků, jako je např. ulice, náměstí a městský blok, se stává sídliště čitelné.
|
|
|
BUDOUCNOST BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ
Bednaříková, Monika ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práca navrhuje koncept pre budúci rozvoj sídliska Vinohrady v Brne. Viac ako samotný rozvoj ponúka nový pohľad na využívanie priestorov sídliska, k tomuto účelu napomáha hierarchizovanie priestorov do škály verejných, poloverejných, polosúkromných a súkromných priestorov. Cieľom návrhu je priblížiť sa k fungovaniu takzvaného tradičného mesta, kde pohyb po priestore je intuitívny a samotné priestory napovedajú, ako sa v mestskom prostredí orientovať. Zámerom je tiež to, aby sa sídliská nevnímali negatívne, a boli vnímané také, aké sú práve teraz v súčasnosti, a aby im neboli pripisované nelichotivé prívlastky súvisiace s dobou minulého režimu, kedy väčšina sídlisk vznikala. Naproti tomu chcem, aby v nich bol čitateľný potenciál dobrého bývania aj pre ďalšie generácie, ktoré je možné dosiahnuť minimálnymi zásahmi, ktoré by mali presah do trvalej udržateľnosti nášho životného, a teda aj mestského prostredia. Svojou prácou by som rada upozornila na ekologický rozmer danej problematiky. Je výhodnejšie spracovať a využívať to, čo tu už je, než zbytočne vytvárať nové kolónie rodinných domov na predmestiach, podnecovať vznik nových suburbánnych oblastí, kde sa nie celkom uváženým spôsobom zasahuje a zaberá nová pôda. Sídliská sa môžu stať dobrým miestom s vlastným duchom a novou tvárou.
|
|
|
Kreativní centrum v bývalé káznici?
Štefková, Barbora ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Kreativní centrum v bývalé káznici? Diplomová práce by měla odpovědět na otázky: Má Brno potenciál pro vznik kreativního centra? Jaké mají (brněnští) kreativci potřeby? Jak by kreativní centrum mohlo fungovat? Je objekt káznice vhodným místem pro toto centrum? A pokud ne jaká by mohla být jeho alternativa? Cílem práce bude ze zjištěných informací vyvodit strategii pro vznik tohoto centra v Brně a jeho architektonické řešení.
|
|
|
Brněnský Bronx - změna adresy
Miklová, Kamila ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje prostorovou studii obnovy veřejných prostor v lokalitě brněnského Bronxu. Práce zahrnuje několik velkých urbanistických a sociálních problémů. Jedná se o řešení problémů sociálně vyloučené oblasti, o otázku soužití s etnickými menšinami a dále o brownfields a řešení vhodné formy gentrifikace problémové čtvrti. Návrh řeší prostupnost největším blokem, který je lemován ulicemi Bratislavská, Hvězdová, Francouzská a Stará. Je zde navržena nová struktura veřejných prostorů - náměstí, která jsou jako korálky navlékány na síť nově navržených ulic. Dále se zabývá zejména tvorbou veřejného prostoru v blízkosti bývalého káznice. V návrhu díky odstranění přístaveb vzniká prostor pro dvě nová náměstí. Kreativní náměstí a Náměstí Romské kultury. Díky vhodné dostavbě nových objektů je podpořeno náměstí a odhalena původní podoba bývalé káznice.
|
|
|
Bronx – změna adresy – (přestavba káznice na kreativní centrum)
Karasová, Miroslava ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje architektonicko-urbanistickou studii nového využití objektu káznice - významného objektu z 18. století. Zpracovány jsou tři varianty, přičemž první dvě zachovávají tvar komplexu budov a dávají mu nové funkce s rozdílnými scénáři. Třetí varianta je zpracována nejdůsledněji. Návrh spočívá v očištění původního tvaru káznice - tzn. odhalení čtvercového půdorysu stavby se dvěma nádvořími. Jsou zbourány přístavby a vzniklý prostor je částečně zastavěn třemi budovami. Nové objekty doplňují stávající zástavbu, respektují ji a dotváří veřejný prostor. Dvě nové výškové budovy, postavené na jižní straně, působí jako nové dominanty území a nový objekt na severu slouží k doplnění služeb vhodných pro danou lokalitu. Objekty i plochy navazují na hlavní pěší tahy a vytváří systém na sebe navazujících spojitých prostor - tzv. urbánní interiér.
|
|
|
Revitalizace veřejných prostorů hlavního nádraží v Brně a podchodu pod ním
Richter, Jiří ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Současný stav Díky tomu, že se čeká na odsun nádraží, je železnice v žalostném stavu. Technicky a kapacitně (jsme schopni odbavit 30tis. cestujících/hodinu, v době veletrhu je potřeba 50tis.cestujících/ hodinu). Při její rekonstrukci je potřeba vytvořit síť nádraží, které jsou propojeny s městskou hromadnou dopravou. Vlak se tak stane součást hromadné dopravy a sníží se zatížení hlavního dopravního uzlu. Přesunout, nebo nepřesunout? Otázka na kterou si netroufám odpovědět. Obě varianty mají své výhody a nevýhody, které se navíc mění v čase. Situace se velice změnila příchodem finanční krize. Proto by měla probíhat odborná diskuse vedoucí k optimálnímu řešení. To se však neděje, politici se rozdělili na dvě skupiny, které již předem vědí, který návrh je ten nejvhodnější. Dodatečně se hledají argumenty, proč tomu tak je. Rozhodl jsem se prověřit variantu v nepřesunuté poloze. Největší nevýhodou této varianty je problematická výstavba(za provozu, nebo dočasné přesunutí). Největší výhodou je její vazba na uzel MHD a jádro města Brna. Region Velice důležitá je pro mě vazba na region a jeho propojení s městskou integrovanou dopravou. To vnímám jako silnou stránku Brna, která by se měla dále rozvíjet. Společně s rozvojem hromadné dopravy by mělo docházet k útlum dopravy osobní. Bariéra Svou prací se snažím vyvrátit názor, že železnice vytváří bariéru. Naopak se snažím dívat na železnici jako na místo, které spojuje. Nejen jednotlivé zastávky, ale i město. Konstrukce Železobetonové oblouky jsou v půdorysu uspořádány do trojúhelníků a vytváří tak prostorovou příhradovinu. V ní se nachází nádraží. Na ní jsou umístěny koleje. Typologie K nádraží přistupuji jako k volnému prostoru, který je dodatečně vyplněn různými funkcemi. Tyto funkce mohou být, dle potřeby, měněny.
|
|
|
Staré Brno - MĚSTO MÍSTO TOVÁRNY
Bartoš, Marek ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Anotace Staré Brno – Město místo továrny Cílem práce je navrhnout možnou cestu ve vybudování a přestavění částečně nevyužité a částečně nevhodně využité plochy v Brně - v městské části Staré Brno. Hlavním úkolem je nabídnout hodnotnou alternativu pro bydlení v centrální části města. Vyzvednout image Brna jako rozvíjejícího se moderního města. Podpořit image Brna jako vhodného města pro život a omezit nekoncepční rozlézání města do okolí. Návrh vytváří kompaktní městskou část protkanou obchodními prostory a pasážemi. Vznikne nové město s podobou rostlých městských jader. Takováto městská struktura má historickou tradici v budování nejen českých měst.
|
|
|
Nepovlakované slinuté karbidy
Pavlovský, Tomáš ; Forejt, Miloslav (oponent) ; Humár, Anton (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nepovlakovanými slinutými karbidy, které se používají pro výrobu řezných nástrojů. V první kapitole je uveden přehled nejpoužívanějších nástrojových materiálů. Ve druhé kapitole je uvedeno dělení, značení, vlastnosti a výroba nepovlakovaných slinutých karbidů. Třetí kapitola je zaměřena na produkty společností Pramet Tools, Sandvik Coromant a Ceratizit.
|
host ::
RSS.