|
|
Flexibilní formy zaměstnávání
Pavlovová, Adéla ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Flexibilní formy zaměstnávání Abstrakt Ve své práci se zabývám flexibilními formami zaměstnávání, které v současné době česká právní úprava nabízí a těmi, které se teprve mohou stát součástí právního řádu v České republice. Flexibilní možnosti úpravy forem zaměstnávání jsou v současné době na vzestupu, a proto je aktuální se zabývat možnostmi, které právní úprava nabízí. V první části práce se zaměřuji na definování základních pojmů právního a teoretického rámce flexibilních forem zaměstnávání a zmiňuji v této souvislosti význam flexicurity, jakožto konceptu, který formuje podobu flexibilního zaměstnávání v posledních letech. V další části této práce se již zaměřuji na popis jednotlivých forem zaměstnávání a to z hlediska jejich právní úpravy, způsobu, jakým je lze využít a také jaké výzvy jsou spojeny s využíváním jednotlivých forem zaměstnávání a také v jakých aspektech lze spatřovat projevy flexibility v těchto druzích flexibilního zaměstnávání. Jedná se mimo jiné o pracovní poměr na dobu určitou, distanční výkon práce a z pohledu pracovní doby také zhuštěný pracovní týden a pružnou pracovní dobu. Krátce se věnuji také novým formám flexibilního zaměstnávání, které se teprve dostávají do popředí a to job sharing, sdílení zaměstnanců, interim management, casual work a také nové formy zaměstnávání...
|
|
|
Analýza akademické prokrastinace studentů VŠE oproti studentům 1.LF UK
Pavlovová, Adéla ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato práce má za cíl zjistit prevalenci akademické prokrastinace mezi studenty Vysoké školy ekonomické a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce přináší srovnávací studii prokrastinace dvou odlišných oborů vědy v českém prostředí. Zaměřuje se na stanovení rozdílu v míře prokrastinace mezi těmito dvěma skupinami studentů a na to, zda existuje korelace mezi dosaženým studijním průměrem a mírou prokrastinace. Ke zjištění míry prokrastinace byla využita škála prokrastinace pro studenty (PSS, Lay, 1986). Ve zkoumaném vzorku (N=244) byla zjištěna 81,1% míra akademické prokrastinace. Byla potvrzena hypotéza o významném rozdílu v prokrastinaci mezi studenty VŠE (N=102) a 1. LF UK (N=144) na 10% hladině významnosti. Hypotéza o korelaci mezi mírou prokrastinace a studijním průměrem byla potvrzena.
|
host ::
RSS.