|
| |
|
| |
|
|
Odpovědnost dopravce v mezinárodní přepravě zboží
Machej, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Tato práce měla za úkol analyzovat a porovnat institut odpovědnosti dopravce v mezinárodní přepravě zboží. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých nabízí přehled o odpovědnosti dopravce v jednotlivých druzích přepravy. První část vymezuje pojem přepravní smlouvy podle občanského zákoníku, strany této smlouvy, jakož i jiné smluvní typy jejichž účelem je přeprava věci. Dále je v ní rozebrán pojem odpovědnosti a nastíněn rozdíl mezi subjektivní a objektivní odpovědností. V poslední podkapitole první části je vymezen pojem přeprava. Druhá část se věnuje právní úpravě smlouvy o mezinárodní přepravě zboží a uvádí rozdíly mezi přímou a kolizní metodu. Zbývající části se zabývají odpovědností dopravce podle mezinárodních smluv týkajících se jednotlivých druhů přepravy, a sice silniční přepravy, železniční přepravy, letecké přepravy, námořní přepravy a vnitrozemské vodní přepravy. Větší pozornost je věnována třetí část, která se zabývá odpovědností dopravce v mezinárodní silniční nákladní přepravě. Důraz na tuto část je kladen hlavně proto, že mezinárodní silniční nákladní přeprava představuje z pohledu České republiky nejčastější druh přepravy. Mezinárodní silniční nákladní přeprava je už šedesát let upravena Úmluvou CMR, která zatím zaznamenala jenom dvě změny. Tento druh přepravy lze tedy hodnotit...
|
|
|
Smluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Haasová, Tereza ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Cílem této práce je analýza právní úpravy smluvních závazkových vztahů v mezinárodním právu soukromém. Pomocí popisné a analytické metody jsou zkoumány jednotlivé relevantní prameny práva a způsob jejich aplikace na konkrétní vztahy. Práce se pak blíže zaměřuje na dva specifické fenomény, jež v posledních desetiletích vývoj této oblasti významně ovlivnily. Prvním z nich je postupné sjednocování neboli unifikace právní úpravy. Druhým fenoménem je tzv. nové lex mercatoria, představující pravidla nestátního původu, upravující oblast smluvních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem. Oba tyto fenomény jsou analyzovány jak z hlediska teoretického, tak i s ohledem na jejich využití v praxi. Práce je rozdělena celkem do pěti kapitol a posunuje se z roviny obecné ke konkrétní. První kapitola vymezuje základní pojmy potřebné k uchopení zkoumané problematiky. Pro lepší pochopení právní úpravy smluvních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem se druhá kapitola věnuje jejímu historickému vývoji. V rámci tohoto vývoje jsou též představeny a porovnány metody, kterými jsou tyto vztahy v mezinárodním právu soukromém upravovány a to s ohledem na okolnosti, za kterých vznikly. Třetí kapitola obsahuje přehled právních pramenů, které smluvní závazkové vztahy v současné době upravují. Jedná se o komplexní, několika úrovňový...
|
|
|
Vybrané právní otázky mezinárodní přepravy cestujících
Vosátková, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Shrnutí Vybrané právní otázky mezinárodní přepravy cestujících Tématem diplomové práce jsou vybrané právní otázky mezinárodní přepravy cestujících. Cílem práce je analyzovat hmotněprávní otázky související s právní úpravou odpovědnosti dopravce a práv cestujících v mezinárodní železniční, silniční a letecké přepravě. Práce je zaměřena na platnou úpravu odpovědnosti dopravců a práv cestujících na mezinárodní a evropské úrovni, ale věnuje se též úpravě navrhované v této oblasti do budoucna. Diplomová práce je rozdělena na sedm kapitol, dále členěných na podkapitoly. Úvodem práce vymezuje pojem mezinárodní přepravy cestujících a shrnuje její klíčové právní prameny. Dále se věnuje kolizním normám aplikovatelným na smlouvu o mezinárodní přepravě cestujících. Těžiště práce je v dalších kapitolách, které pojednávají o přímé hmotněprávní úpravě otázek odpovědnosti dopravce a práv cestujících v jednotlivých druzích přepravy, která je obsažena zejména v mnohostranných mezinárodních úmluvách a v sekundárních předpisech Evropské unie. V závěru práce je shrnuta a zhodnocena úprava analyzovaných právních otázek ve zkoumaných právních předpisech. První, úvodní kapitola obsahuje úvod do problematiky právní úpravy mezinárodní přepravy cestujících. Představuje cíl práce a její věcný rozsah a stručně shrnuje obsah...
|
|
|
International arbitration and the Brussels' jurisdictional regime
Macháčová, Paulína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
v českém jazyce Účelem této diplomové práce je analýza styčných ploch mezi mezinárodním rozhodčím řízením a soudním řízením v rámci Bruselského režimu určování soudní příslušnosti a pravidel pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí. Rozhodčí řízení bylo vždy vyloučeno z oblasti působnosti Bruselského jurisdikčního režimu. Přesný rozsah tohoto vyloučení (dále jen "Výjimky") byl ovšem vždy nejasný a byl předmětem dlouhotrvajících debat a sporů. Dělící čára mezi rozhodčím a soudním řízením mnohdy není vůbec tak zřejmá, jak by se mohlo zdát. Přitom určení, zda se na konkrétní případ Výjimka vztahuje, anebo jestli se uplatní pravidla Bruselského režimu, má často zásadní význam a dalekosáhlé důsledky, které mohou ohrozit vymahatelnost rozhodčí dohody, a tím i znemožnit uskutečnění rozhodčího řízení. Hlavním problémem spojeným s nejasným obsahem Výjimky je riziko paralelního rozhodčího a soudního řízení v téže věci a s tím související nebezpečí vydání vzájemně rozporného soudního rozhodnutí a rozhodčího nálezu. V úvodních kapitolách poskytuje diplomová práce obecnou charakteristiku alternativních způsobů řešení sporů se zaměřením na mezinárodní rozhodčí řízení a zdroje jeho regulace. Následuje přehled historického vývoje Výjimky. Jádro práce se pak soustředí na vlastní analýzu obsahu Výjimky, a to zejména...
|
|
|
Aplikovatelnost rozhodčí smlouvy na třetí osoby v (mezinárodní) obchodní arbitráži - vybrané otázky ve srovnání mezinárodní arbitrážní praxe a české právní úpravy
Cienciala, René ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
CIENCIALA, R.: Aplikovatelnost rozhodčí smlouvy na třetí osoby v (mezinárodní) obchodní arbitráži - vybrané otázky ve srovnání mezinárodní arbitrážní praxe a české právní úpravy; rigorózní práce ABSTRAKT Smyslem předkládané rigorózní práce je posoudit v rámci (mezinárodní) obchodní arbitráže zda vůbec, případně za jakých podmínek mohou být rozhodčí smlouvou vázány třetí osoby coby její nesignatáři (non-signatories), tj. osoby, které danou smlouvu fakticky nepodepsaly. Práce kriticky zkoumá danou problematiku v kontextu vybrané a relevantní judikatury a rozhodčích nálezů i klíčových doktrinálních závěrů, a to vždy ve srovnání mezinárodní arbitrážní praxe a české právní úpravy. Práce se skládá z devíti hlavních kapitol. Po obecném úvodu (kapitola první) věnuji pozornost základnímu východisku celé problematiky, kterým je princip oddělitelnosti rozhodčí smlouvy od smlouvy hlavní (kapitola druhá), poté již následuje důkladná analýza vybraných teoretických konceptů aplikovatelnosti rozhodčí smlouvy na třetí osoby (kapitola třetí až sedmá). V souvislosti s tím se tak postupně zabývám otázkou právního nástupnictví (sukcese) v kapitole třetí, postavením ručitelů v kapitole čtvrté, oprávněných třetí osob v kapitole páté, tzv. koncernovou teorií (group of companies doctrine) v kapitole šesté a teorií alter ega v...
|
|
|
Přeshraniční přeměny obchodních společností
Rajdová, Denisa ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Tato práce pojednává o způsobu realizace svobody usazování společností ve formě přeshraničních přeměn po velké novele zákona o přeměnách, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2012. Toto zaručené právo společností je analyzováno v kontextu relevantní judikatury SDEU. Práce do značné míry sleduje systematiku zákona, proto se nejprve věnuje obecným otázkám přeshraničních přeměn a následně jednotlivým typům přeshraničních přeměn. Práci uzavírá kapitola věnující se ekonomickým motivům přeměn. Cílem práce je analyzovat možnosti přeshraničních přeměn a posoudit jejich vývoj s ohledem jak na zásadní rozhodnutí SDEU, tak legislativní činnost EU a ČR.
|
|
|
Monetary claims in intellectual property infringement cases
Sedláček, Václav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Dizertačná práca skúma vymáhanie peňažitých nárokov z porušenia práv duševného vlastníctva. Zameriava sa na zákon č. 221/2006 Sb. o "vymáhání práv z průmyslového vlastnictví" a na smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2004/48/ES. Hlavným cieľom práce je posúdiť rozsah peňažitých nárokov, predovšetkým s ohľadom na možné prekrývanie či vzájomnú konzumáciu týchto nárokov, a ďalej s ohľadom na ich odlišnosť v jednotlivých štátoch. Druhým cieľom práce je rozbor anglickej terminológie vo vzťahu k obsahovo najbližším českým pojmom. Práca používa logické metódy indukcie a abstrakcie a metódu medzinárodnej multilaterálnej komparatistiky, kde je významná práca s jazykom. Z exaktných metód aplikuje metódu modelovania kombinovanú s matematickou metódou teórie hier. Práca v jednotlivých kapitolách postupne vysvetľuje pojmy a právnu úpravu, oboznamuje s existujúcimi výkladovými nejasnosťami. Tie postupne objasňuje analýzou komunitárnej úpravy, úpravy v členských štátoch EÚ, v USA. Následne sa zameria na inštitút unjust enrichment v anglickom práve, potom i v USA a v kontinentálnom systéme, kde má inštitút odlišné - negatívne - poňatie bezdôvodného obohatenia. V celej práci prebieha analýza vo väzbe na porušovanie práv duševného vlastníctva. V predposlednej časti práca za účelom získania doplňujúcich odpovedí podrobne porovnáva dohody TRIPS a ACTA so smernicou 2004/48/ES. Cieľom poslednej, aplikačnej časti práce je posúdenie sily preventívnej funkcie zákona 221/2006 Sb. v kontexte pôsobenia ďalších prvkov relevantnej právnej úpravy. Práca dospieva k záveru, že súbežné priznanie náhrady škody a bezdôvodného obohatenia teoreticky prichádza do úvahu, pokiaľ sa nejedná o jeden tok hodnoty. Negatívne odpovedá práca na otázku, či môžu byť náhrada škody a bezdôvodné obohatenie priznané súčasne v paušálnej forme podľa § 5 ods. 2 alebo 3 zákona č. 221/2006 Sb. Dôvodom je, že sadzba licenčného poplatku sa aplikuje na tržby porušiteľa. Tie sa viažu na bezdôvodné obohatenie porušiteľa. Ak by sa súčasne náhrada škody počítala opäť aplikáciou sadzby na tie isté porušiteľove tržby, bolo by to v rozpore s pravidlom zákazu dvojnásobnej kompenzácie. Teoreticky to však úplne vylúčiť nemožno. Prakticky je príklad súbežného priznania veľmi ťažké nájsť, a to aj v nepaušálnej forme, jedná sa napr. o prípady tzv. collateral sales v americkom práve. Z dokumentov EÚ sa javí, že porušiteľove zisky sú vnímané ako unjust enrichment a to je prekladané ako bezdôvodné obohatenie. Anglická teória však rozlišuje "restitution of unjust enrichment" a ziskovo-založený nárok za protiprávne jednanie (gain-based recovery for wrong), ktorý zahŕňa aj vydanie porušiteľových ziskov vo forme náhrady škody (damages). S bezdôvodným obohatením podľa českého práva, ktoré je širšie, nemožno stotožňovať unjust enrichment v čírom anglickom poňatí, pretože české bezdôvodné obohatenie zahŕna aj zavinené protiprávne obohatenia. V súvislosti s vydaním porušiteľových ziskov na základe unjust enrichment ale zavinenie rolu hrá. Širšie poňatie unjust enrichment relevantné pre porušenia práv duševného vlastníctva je nazývané "interceptive unjust enrichment" (interceptívne bezdôvodné obohatenie), kde ide o "obohatenie z majetku žalobcu", kedy je možné nárokovať aj zisk získaný týmto zásahom. Dôraz sa kladie na obohatenie z majetku, nie na protiprávne jednanie. Práca skúma a nachádza výklad pojmov account of profits, apportionment of profits a disgorgement, pojednáva o inštitúte nepravého jednateľstva vo vzťahu k duševnému vlastníctvu. Licenčný poplatok je vo viacerých krajinách považovaný za vhodné vyjadrenie predmetu obohatenia pri porušení práv duševného vlastníctva. Ak bolo porušenie zavinené, prípadne úmyselné, je možné nárokovať nielen predmet obohatenia -- objektívne obohatenie, ale aj doplnok do subjektívneho obohatenia, teda zisky porušiteľa. V českom práve by sa jednalo o úžitok z užitia predmetu obohatenia. V poslednej časti práca skúma, či je v rámci širšej legislatívnej úpravy (občiansky súdny poriadok, zákon o súdnych poplatkoch) zavedenie dvojnásobku licenčného poplatku do zákona č. 221/2006 Sb. prvkom, ktorý v kontexte tejto širšej úpravy, prináša významný odradzujúci prvok pre potenciálnych porušiteľov. Konštrukciou modelu pomocou teórie hier a využitím simulácie práca dospela k záveru, že pri nižších licenčných poplatkoch, kde pre strany je odmena advokáta väčšou záťažou, je efekt dvojnásobku zanedbateľný. Pri porušeniach väčšieho rozsahu (keď neuhradený licenčný poplatok prekročí určitú hranicu) aplikácia dvojnásobku preventívnu silu zákona zvyšuje. Tieto "porušenia väčšieho rozsahu" majú dva intervaly -- "s najväčším efektom dvojnásobku" a "so stabilizovaným efektom dvojnásobku". Ale celkovo u "porušení väčšieho rozsahu" predstavuje aplikácia vymáhania dvojnásobku licenčného poplatku tretinové resp. pätinové zlepšenie preventívnej sily zákona. To platí za predpokladu, že by sa potenciálni porušitelia snažili efektsvojho porušenia pred porušením spočítať.
|
|
| |
host ::
RSS.