Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.