|
|
Fonotaktická osnova českého slova a mluvního taktu
Churaňová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato diplomová práce předkládá zevrubný popis konsonanticko-vokalické struktury spisovné mluvené češtiny. Úvodní část je věnována přístupům a poznatkům souvisejícím s kombinatorikou a distribucí zvukových jednotek v řeči: pojednány jsou otázky řečového rytmu, aspekty členění souvislé řeči na promluvové úseky a mluvní takty a problematika fonotaktiky jazyků obecně i konkrétně češtiny. Na základě nahrávek 12 profesionálních mluvčích češtiny o celkovém rozsahu 6639 slov a 5368 mluvních taktů byly vytvořeny soubory dat, díky kterým bylo možné popsat CVCV struktury českých slov a mluvních taktů. Ve výsledcích tohoto výzkumu jsou uvedeny počty slov a taktů a jejich vztahy, četnost slovních druhů, počty hlásek ve slovech a taktech; zohledněny jsou i slabikotvorné likvidy a ráz. Dále je podán přehled nejčastějších CVCV vzorců slov a taktů a jejich variability v rámci slovních druhů. Poslední část práce se zabývá frekvencemi výskytu konsonantů a vokálů a jejich dvojic a trojic na různých místech v jednotce. Výsledky jsou průběžně porovnávány mezi sebou a také jsou srovnávány s výzkumem provedeným na rozsáhlejším psaném korpusu SYN2005 (2009). Tato práce může poskytnout základ pro další bádání v souvisejících jazykových oblastech (např. fonotaktika dialektů, mluvních stylů češtiny apod.).
|
|
| |
|
| |
|
|
Zvuková variabilita českých tázacích vět ve spontánní řeči
Hýblová, Lucie ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Cilem tohoto vyzkumu bylo analyzovat a popsat zvukovou variabilitu ceskych tazacich vet, zejmena ve spontannim dialogu. Hlavnim zamefenim by! podrobny popis konkretniho melodickeho prubehu a srovnani zvukovych charakteristik ve spontannim a Ctenem projevu. Ukolem bylo zjistit, jakym zpusobem ovlivnuje spontannost a dialogicnost melodicke kontury, nebot' tato oblast neni v cestine doposud uspokojive prozkoumana. Vychodiskem byla melodicka schemata ve fonologickych popisech ceske intonace a jejich charakteristicke vlastnosti. Sledovana byla variabilita, vyskyt a chovani ruznych typu otazek ve spontanni feci. V obou databazich jsme vyclenili nekolik typu otazek, krome standardnich doplnovacich a zjist'ovacich otazek se jednalo o jejich situacni modifikace a o modifikace, u nichz se rozchazi obsahova a formalni stranka. Vysledky ukazaly, ze typy vyclenene na zaklade semantickem vykazuji obdobne chovani, co se distribuce tyee, typy shodne formalne se chovaji odlisne. Nejcastejsim typem otazky ve spontannich textech byla v nasem vzorku zjist'ovaci otazka, vcetne vsech modifikaci zaujimala pomer 5: 1 vliCi otazce doplnovaci. Nejvetsi objem v nasich databazich zaujimaji otazky jednousekove, ve spontanni databazi jsou pak u jednousekovych castejsi otazky jednotaktove. u vetsiny otazek se melodem realizoval na...
|
|
|
Výslovnost dvojího "i" ve východolašském dialektu
Blažková, Jana ; Veroňková, Jitka (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Inventář samohlásek spisovné češtiny obsahuje pět krátkých /a/, /e/, /i/, /o/, /u/ a pět dlouhých samohlásek /a:/, /e:/, /i:/, /o:/, /u:/. Starší dialektologické práce nicméně uvádějí, že ve všech podskupinách lašských nářečí se stále udržuje rozdílná výslovnost dvou i-ových vokálů: "měkkého" a "tvrdého" /i/. Protiklad těchto dvou fonémů je historického původu a ve většině ostatních českých a moravských dialektů již zanikl. Tématem diplomové práce "Výslovnost dvojího /i/ ve východolašském dialektu" bylo ověření současného stavu produkce a percepce dvou různých i-ových vokálů ve východolašském dialektu. Dialektologická literatura sice opozici mezi /i/ a /y/ uvádí jako zachovanou, nicméně vzhledem ke všeobecnému ústupu nářečí v českém jazykovém prostředí si práce kladla za cíl ověřit, zda se ve východolašském dialektu stále rozlišuje "tvrdé" a "měkké" /i/, a pokud ano, stanovit, jaké akustické vlastnosti ovlivňují jejich percepci. Výzkum probíhal na minimálních párech a slabikách, v nichž se i-ové vokály objevily v různých hláskových okolích. Minimální páry a slabiky byly zasazeny do textu, který byl mluvčím předložen ke čtení a nahrán. V rámci výzkumu jsme pořídili nahrávky 30 mluvčích východolašského nářečí. Všichni mluvčí byli příslušníky starší generace, u níž existuje vysoký předpoklad, že zmíněnou...
|
|
|
Intonace jednoslabičného slova jako součásti víceslabičného taktu
Spilková, Helena ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustřeďuje na zkoumání melodických vlastností složených taktů, tj. taktů, jejichž součástí je jednoslabičné slovo. Výchozím postupem je analýza melodického průběhu dvojznačných řetězců slabik, z nichž jedna varianta vždy obsahuje jednoslabičné slovo v různých pozicích a druhá varianta obsahuje pouze víceslabičná slova. Informace o melodickém průběhu jsou současně uváděna do souvislosti s výsledky poslechového testu, které poskytují zpětnou vazbu o percepčním dojmu daných realizací. Pomocí porovnání různých realizací práce směřuje k odhalení melodických schémat, která se u složených taktů vyskytují narozdíl od taktů jednoslovných. Součástí práce je také návrh systému melodické transkripce na úrovni taktů.
|
|
|
Vliv syntaktické stavby (spojek) na mluvenou řeč (promluvový úsek, intonaci, pauzy). Poslechové analýzy
Jelínková, Ivana ; Palková, Zdena (oponent) ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce)
Diplomová práce "Vliv syntaktické stavby (spojek) na mluvenou řeč (promluvový úsek, intonaci, pauzy) - poslechové analýzy" zkoumá vztah spojek A, ŽE, ABY, PROTOŽE, ALE v přesně dané větné struktuře s jevy systémového popisu zvukové formy jazyka - promluvovým úsekem, větnou intonací a pauzou. Výzkum je založen na srovnání veřejných projevů čtených a připravených nečtených. Nejprve provádíme segmentaci zvolených příkladů do přízvukových taktů; dále se snažíme potvrdit hypotézu, že spojkou začíná nový promluvový úsek; v rámci intonace sledujeme, co je typické pro melodický průběh v přízvukovém taktu před spojkou; poslední část výzkumu je věnovaná pauzám, respektive jejich pozicím v bezprostřední blízkosti přízvukového taktu obsahujícího spojku. Výzkum je založen na poslechovém dojmu, a tedy nevychází z instrumentálních analýz.
|
|
|
Diferenciace kvasinkových populací Saccharomyces cerevisiae: studium vlivu kultivačních podmínek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent)
Dlouhodobý výzkum chronologicky stárnoucích populací laboratorních kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisiae odhalil, že kvasinky jsou schopny diferenciovat a vytvářet specializované buněčné typy. V současné době je nejpodrobněji popsána diferenciace tekutých kultur rostoucích v médiu bohatém na glukózu a kolonií rostoucích na pevném glycerolovém médiu, v nichž kvasinky vytvářejí dvě morfologicky odlišné skupiny buněk, jež přizpůsobují svůj metabolismus a fyziologii ve prospěch dlouhodobého přežití populace. V rámci diplomové práce byly z kolonií rostoucích na pevném glukózovém médiu a z tekutých kultur kultivovaných v glycerolovém médiu izolovány buněčné subpopulace lišící se v některých parametrech od subpopulací dříve popsaných. Nově izolované subpopulace byly porovnány s již známými buněčnými typy kolonií a tekutých kultur. Analyzována byla jejich stresová odolnost a vybrané metabolické procesy. Na základě předchozích výzkumů diferenciace kvasinkových populací byly vytipovány proteiny, jejichž exprese byla u jednotlivých populací buněk sledována pomocí fúze s fluorescenčním proteinem GFP. Výsledky ukázaly, že složení média a forma kultivace ovlivňují vývoj a metabolismus jednotlivých diferenciovaných buněčných subpopulací. Klíčová slova: Saccharomyces cerevisiae, BY4742, buněčná diferenciace,...
|
|
|
Intonační charakteristika promluvových úseků v delší výpovědi
Čepelák, Ondřej ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Výzkum intonace se těší velkému zájmu již od druhé poloviny 20. století. Jednou příčinou je intenzivní rozvoj počítačové techniky a softwaru, který poskytuje stále přesnější metody měření a umožňuje použití stále větších množství dat. Díky tomu se lze věnovat jak zpřesňování dřívějších výsledků nebo jejich konfrontaci se současným stavem (např. Jašová 2001; Hedbávná 2002), tak výzkumu voblastech, kde dřívější metody selhávaly, kde měření bylo příliš pracné nebo kde nebylo možné provést měření na systematicky uspořádaném a dostatečně velkém materiálu. K posledně jmenované problematice chce přispět tato práce. Druhou příčinou zvýšeného zájmu o výzkum intonace je rozmach komunikačních technologií a široká oblast jejich využití (např. automatická hlášení v telekomunikacích, hlasové ovládání některých funkcí vautomobilech a mluvící navigační systémy, v neposlední řadě pak software pro zrakově postižené). Současná situace tedy zdánlivě poskytuje vhodné nástroje i motivaci právě k zjišťování nových informací (nejen) o suprasegmentální stránce jazyka. Jak uvádí Volín (2004, 5), "málokdo věří v možnost vyvíjet dokonalejší syntetizéry nebo rozpoznávače řeči bez výzkumu intonace." Na druhé straně však stojí omezené možnosti výsledky interpretovat či zobecňovat a úspěšně je implementovat, přestože byly získány...
|
|
|
Trvání slabikotvorných likvid v češtině
Vernerová, Tereza ; Machač, Pavel (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Tato práce prináší základní soubor údaju o trvání slabikotvorných souhlásek r a l v ceštine. Mereno bylo trvání slabikotvorných likvidních souhlásek ve trech pozicích v prízvukovém taktu, pro srovnání také v omezené míre trvání jejich neslabicných variant a krátkých samohlásek; hlásky byly izolovány z projevu šesti ceských mluvcích. Vedle toho bylo zjištováno trvání slabikotvorných variant obou likvidních souhlásek také v rámci doplnkového materiálu, založeném na projevech nekolika rozhlasových mluvcích. Celkem se jednalo o soubor 852 hlásek.
|
host ::
RSS.