|
|
Vývoj nové metody analýzy nukleotidového fondu v bakteriálních buňkách
Zborníková, Eva ; Rejman, Dominik (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Kozlík, Petr (oponent)
(CZ) Předkládaná dizertační práce se zabývá stanovením nukleotidů v bakteriálních buňkách. Nukleotidy hrají klíčovou úlohu ve většině metabolických dějů, a proto informace o jejich zastoupení je důležitým vodítkem o vlivu interních i externích podmínek na látkovou přeměnu bakterií. Dosud publikované práce zabývající se analýzou nukleotidů a jiných intracelulárních metabolitů lze rozdělit na dvě skupiny podle používané techniky: a) práce s metabolomickým přístupem a b) práce s úzkou skupinou cílových analytů pro rutinní analýzu. V případě a) většinou autoři využívají nejmodernější techniky LC-MS/MS, v případě b) robustní UV detekci nejčastěji ve spojení s IP-LC. Cílem této práce bylo spojit oba přístupy a získat metodu pro rutinní analýzu, která by ale využívala benefitů hmotnostní detekce, jako je citlivost a selektivita, a zároveň by nevyžadovala náročné optimalizování MS/MS přechodů a odbornou obsluhu. Hlavní záměr nové HILIC-MS metody je její univerzální aplikovatelnost ve většině biologických a biochemických laboratoří.
|
|
|
Separace polárních farmaceuticky aktivních látek vícemodální chromatografií ve spojení s UV a MS detekcí.
Grybinik, Sofiya ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu farmaceuticky aktivních látek (API) pomocí multimodální kapalinové chromatografie na kolonách Acclaim mixed-mode WAX-1, Acclaim mixed-mode WCX-1 a Acclaim mixed-mode HILIC-1. Pro analýzu bylo zvoleno 16 analytů, mezi které patřily látky kyselé, bazické a neutrální povahy. Všechny zvolené analyty se široce používají ve farmaceutickém průmyslu a jejich účinná separace má tudíž velký význam. Multimodální kapalinová chromatografie (MMC) se v poslední době stává populární metodou pro analýzu širokého spektra látek díky jejímu universálnímu mechanismu, který je založen na kombinaci dvou a více interakčních modů (hydrofilní, iontově-výměnný, reverzní interakční mechanismus). Její použití může být výhodné při analýze látek, které jsou špatně rozpustné za použití běžných technik pro HPLC a také nabitých a polárních látek. Z toho plyne, že její využití může být obzvlášť výhodně při vývoji léčivých látek, které mají velice různorodé fyzikálně- chemické vlastnosti. V této práci bylo proměřeno 16 analytů za různých podmínek a na základě získaných dat byly sestavené závislosti retenčního času na obsahu organické složky, koncentraci pufru a pH. Na základě daných závislostí, známých struktur analyzovaných látek a článků, které se zabývaly podobným tématem, byly navržené interakční...
|
|
|
Determination of proteinogenic amino acids by high-performance separation techniques
Hodek, Ondřej ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
(CZ) Proteinogenní aminokyseliny patří mezi základní stavební jednotky živých organismů. Proto byl v poslední době výzkum v metabolomice zaměřen na vývoj rychlých a citlivých analytických metod pro stanovení aminokyselin. Tato práce obsahuje dvě studie popisující vývoj vysoce účinných separačních metod pro kvantifikaci aminokyselin. V první studii byla vyvinuta metoda kapilární elektroforézy pro stanovení aminokyselin v rostlinách tabáku. Nedílnou součástí této studie byla optimalizace extrakce aminokyselin z rostlinného materiálu. Extrakce byla optimalizována postupem "design of experiments" (DoE), pomocí kterého byly vyhodnoceny faktory ovlivňující výtěžek extrakce aminokyselin. Nejdůležitějšími faktory byly objem a koncentrace extrakčního činidla (kyselina chlorovodíková), jejichž optimální hodnoty byly určeny pomocí "response surface methodology" (RSM). Poté byly aminokyseliny separovány pomocí kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí a stanoveny za použití kalibrace s vnitřním standardem, což přispělo ke zlepšení přesnosti metody. Druhá studie byla zaměřena na vývoj metody pro stanovení aminokyselin v lidské plasmě pomocí superkritické fluidní chromatografie. Jedním z cílů této studie bylo zvýšit rozpustnost aminokyselin v mobilní fázi bohaté na CO2. Nejdříve byla zvýšena...
|
|
|
Polymerní nanovlákenné nosiče pro lokální aplikaci hydrofobních léčiv - studium profilu uvolňování léčiv pomocí HPLC
Hampejsová, Zuzana ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Marie Tlusťáková, Marie (oponent)
Imunosupresiva a cytostatika jsou léčiva s velmi silnými nežádoucími účinky, projevujícími se v závislosti na jejich celkovém podaném množství. Vhodná lokální aplikace těchto léčiv umožňuje významné snížení celkové dávky léčiva při současném zvýšení jeho lokální koncentrace a prodloužení doby působení. Jedním z možných způsobů lokální aplikace léčiv je použití polymerních vlákenných nosičů. Na polylaktidových (PLA) mikro/nanovláknech obsahujících hydrofobní léčiva (imunosupresivum cyklosporin A a cytostatikum paklitaxel) byla studována možnost jejich využití pro medicinální účely. Do vláken byly během přípravy inkorporovány amfifilní molekuly polyethylenglykolu (PEG) o různých molekulových hmotnostech (6, 20 a 35 kDa) ke zvýšení kompatibility systému PLA-léčivo a ovlivnění rychlosti uvolňování hydrofobních léčiv do vodného prostředí. Pro systematický vývoj těchto materiálů je důležité popsat souvislosti přípravy nanovláken, jejich morfologie a profilu uvolňování léčiv. Pro sledování kinetiky uvolňování léčiv do různých prostředí simulujících prostředí lidského těla (fosfátový pufr, hydrogel) byly vypracovány, optimalizovány a validovány analytické HPLC metody s tandemovou hmotnostní nebo UV detekcí. Pomocí těchto metodik byl studován vliv složení vláken a podmínek okolního prostředí na profil...
|
|
|
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Srbek, Jan (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních látek
Kaliba, David ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Předložená disertační práce je komentovaným souborem čtyř publikací popisujících využití kapilární elektroforézy, kapalinové chromatografie a UV/Vis spektrometrie ke studiu komplexů rhenia s aromatickými ligandy. Ke strukturální charakterizaci jednotlivých komplexů byly využity metody hmotnostní spektrometrie s měkkými ionizačními technikami, 1 H a 13 C nukleární magnetické resonance a infračervené spektrometrie. Komplexy byly připraveny v reakcích rheniového prekurzoru tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s odpovídajícím ligandem za aerobních i anaerobních podmínek. V průběhu výzkumu byla zjištěna nestabilita připravených komplexů (s Re v oxidačním čísle +V a +VI) a jejich přechod na jinou stabilnější formu (Re+VII ). V průběhu výzkumu byly úspěšně realizovány následující dílčí projekty: Návrh a úspěšná realizace postupu syntézy vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy 1,2-dihydroxybenzen, 1,2,3-trihydroxybenzen a 2,3- dihydroxynaftalen v reakcích bez přístupu vzduchu a s přístupem vzduchu a jejich strukturální charakterizace metodami ESI-MS, APPI-MS, LDI-MS, ESI-MS/MS, NMR a IR. ESI-MS SRM a UV/Vis časové studie chování primárně vzniklých rheniových komplexů (Re+V ) s aromatickými ligandy v reakční směsi v závislosti na přídavku triethylaminu jako akcelerátoru reakce a přeměna...
|
|
|
Analýza biologicky aktivních látek moderními separačními metodami
Bierhanzl, Václav ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Sýkora, David (oponent)
Disertační práce se věnuje stanovení fosfolipidů a jejich polárních částí metodami plynové a kapalinové chromatografie, kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie. Fosfolipidy jsou nejvýznamnějšími polárními lipidy a dělí se do tříd podle fosforylované funkční skupiny. Fosfolipidy jsou zastoupeny v buněčných membránách, a právě zastoupení fosfolipidových tříd či jeho změny slouží ke sledování vlivu vnějších podmínek na buňky. V současnosti se pro analýzu zastoupení fosfolipidových tříd používá TLC, jež pro svou časovou náročnost nevyhovuje potřebám pro výzkum např. mikrobů. Předkládaný soubor článků se zabývá klasifikací fosfolipidů, které produkuje kmen bakterie Bacillus subtilis, vybraný jako producent surfaktinu, potenciálního antibiotika s detergentními účinky. Publikované metody tak mohou být využity při výzkumu optimálních podmínek kultivace. Jelikož mohou mastné kyseliny fosfolipidových molekul ovlivňovat stanovení poměru fosfolipidových tříd, bylo nutno vyvinout metody pro stanovení odštěpených fosforylovaných částí (polárních hlavic). Byly vyvinuty metody kapilární elektroforézy a plynové chromatografie. Podmínky plynové chromatografie byly následně optimalizovány pro souběžné stanovení s mastnými kyselinami. Další část práce se zabývá alternativním přístupem, představujícím přímý...
|
|
| |
|
|
Využití hybridně stabilizovaného oblouku pro zplyňování biomasy a degradaci ve vodě rozpustných organických látek
Hlína, Michal ; Pacáková, Věra (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent) ; Pekárek, Stanislav (oponent)
(CZ) Zdroj termického plazmatu s vodou stabilizovaným stejnosměrným obloukem (plazmatron) byl využit jako zdroj energie v reaktoru pro zplyňování biomasy a dále pro rozklad organických látek rozpuštěných ve vodním okruhu, který zajišťuje stabilizaci oblouku a voda v něm je tak vystavena intenzivnímu ultrafialovému záření. Termické plazma se vyznačuje tepelnou rovnováhou mezi elektrony, ionty, atomy a molekulami a zpravidla i vyššími tlaky než ostatní druhy plazmatu a vzhledem k vysokým teplotám obsahuje značné množství energie. Toho je využito ve zplyňovacím reaktoru, kde je vstupní materiál, biomasa, rychle ohřátý na vysoké teploty nad 1000 řC, při kterých dochází k disociaci vazeb a výrobě tzv. syntézního plynu, což je v ideálním případě směs vodíku a oxidu uhelnatého. Konvenční zplyňovací reaktory zpravidla operují za nižších teplot a v syntézním plynu jsou pak obsaženy i vyšší uhlovodíky a dehty a plyn musí být před dalším využitím upravován. Zplyňovací experimenty byly provedeny na reaktoru s vnitřním objemem 220 l a příkon zdroje plazmatu se pohyboval mezi 90 a 140 kW. Jako modelové látky byly použity smrkové piliny a smrkové pelety. Za těchto parametrů bylo možné úspěšně zplyňovat biomasu v průtocích až 60 kg/h a produkovat až téměř 3000 l syntézního plynu za minutu. Aby syntézní plyn...
|
|
| |
host ::
RSS.