Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Experimental Investigation of the Anode Area in the Hybrid Water-Gas DC Arc Plasma Torch
Ondáč, Peter ; Hrabovský, Milan (vedoucí práce) ; Pekárek, Stanislav (oponent) ; Bartlová, Milada (oponent)
Táto práca je zameraná na experimentálne štúdium anódovej oblasti plazmového horáka s hybridnou vodno-plynnou stabilizáciou jednosmerného elektrického oblúku. Tento horák je používaný v mnohých priemyselných aplikáciách, napr. na plazmové striekanie, reformovanie uhľovodíkov, pyrolýzu, a splyňovanie organického odpadu. Boli študované efekty okolitého tlaku a podmienok generovania plazmy na prúd plazmy horáku, a to na- jmä v anódovej oblasti horáku. Detailne je popísaný pohyb prepojenia oblúku a anódy, a to vrátane rýchlosti pohybu tohto prepojenia, rozsahu jeho pohybu na povrchu anódy, periód jeho náhleho zanikania a vznikania, a frekvencie jeho častého spomaľovania a urýchľovania. Bolo zistené, že erózia anódy môže byť porovnávaná relatívne iba pomo- cou rýchleho spracovania videí vysokorýchlostnej kamery. Erózia anódy bola odmeraná aj priamo. Mnohé merania s elektrickými sondami boli v anódovej oblasti tohto plazmového horáku uskutočnené po prvý krát. Použitím týchto elektrických sond boli priamym spô- sobom študované rázové vlny, turbulentné víry, a fluktuácie potenciálu plazmy. Bolo zistené, že priemerná intenzita elektrického poľa a priemerná elektrická vodivosť plazmy v anódovej oblasti môže byť odhadnutá aj neinvazívnym spôsobom, a to rýchlym spra- covaním videí vysokorýchlostnej kamery. Navyše boli...
Využití hybridně stabilizovaného oblouku pro zplyňování biomasy a degradaci ve vodě rozpustných organických látek
Hlína, Michal ; Pacáková, Věra (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent) ; Pekárek, Stanislav (oponent)
(CZ) Zdroj termického plazmatu s vodou stabilizovaným stejnosměrným obloukem (plazmatron) byl využit jako zdroj energie v reaktoru pro zplyňování biomasy a dále pro rozklad organických látek rozpuštěných ve vodním okruhu, který zajišťuje stabilizaci oblouku a voda v něm je tak vystavena intenzivnímu ultrafialovému záření. Termické plazma se vyznačuje tepelnou rovnováhou mezi elektrony, ionty, atomy a molekulami a zpravidla i vyššími tlaky než ostatní druhy plazmatu a vzhledem k vysokým teplotám obsahuje značné množství energie. Toho je využito ve zplyňovacím reaktoru, kde je vstupní materiál, biomasa, rychle ohřátý na vysoké teploty nad 1000 řC, při kterých dochází k disociaci vazeb a výrobě tzv. syntézního plynu, což je v ideálním případě směs vodíku a oxidu uhelnatého. Konvenční zplyňovací reaktory zpravidla operují za nižších teplot a v syntézním plynu jsou pak obsaženy i vyšší uhlovodíky a dehty a plyn musí být před dalším využitím upravován. Zplyňovací experimenty byly provedeny na reaktoru s vnitřním objemem 220 l a příkon zdroje plazmatu se pohyboval mezi 90 a 140 kW. Jako modelové látky byly použity smrkové piliny a smrkové pelety. Za těchto parametrů bylo možné úspěšně zplyňovat biomasu v průtocích až 60 kg/h a produkovat až téměř 3000 l syntézního plynu za minutu. Aby syntézní plyn...
Studium sterilizačních účinků dielektrického bariérového výboje
Slámová, Jitka ; Pekárek, Stanislav (oponent) ; doc. RNDr. Karol Hensel, Ph.D., oponent (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce bylo studium sterilizačních účinků dielektrického bariérového výboje pracujícího za atmosférického tlaku. Jako modelové mikroorganismy byly při studiu použity plíseň Aspergillus niger, grampozitivní bakterie Bacillus subtilis a částečně také gramnegativní bakterie Escherichia coli. Vzorky mikroorganismů byly naneseny na papír Whatman 1 nebo PET folii a vystaveny účinkům plazmatu. Plazma bylo generováno v prostředí argonu, dusíku, suchého a vlhkého vzduchu s frekvencí do 10 kHz a hustotou výkonu dle použitého plynu 1,2-2,9 W/cm3. Sterilizační účinky dielektrického bariérového výboje byly hodnoceny z hlediska vlivu procesního plynu, hustoty výkonu dodávaného do plazmatu, délky expoziční doby, typu mikroorganismu a materiálu nosiče. Část této studie byla zaměřena na zhodnocení příspěvku jednotlivých mechanismů (UV, teplota a reaktivní částice) k inaktivaci v jednotlivých procesních plynech a vlivu vlhkosti procesního plynu na průběh sterilizačního procesu. Plazma bylo diagnostikováno pomocí optické emisní spektroskopie, teplota byla monitorována termočlánkem. Mimoto bylo pomocí rastrovací elektronové mikroskopie zhodnoceno mechanické poškození buněčného materiálu a případný vliv plazmového opracování na nosný materiál. Na základě dosažených výsledků lze říci, že s nárůstem expoziční doby klesal počet životaschopných mikroorganismů. Obdobně s nárůstem hustoty výkonu dodávaného do plazmatu docházelo k nárůstu rychlosti inaktivace. Při sterilizaci vzorků spor A. niger v plazmatu generovaném v jednotlivých procesních plynech klesaly sterilizační účinky plazmatu dle použitého plynu v pořadí argon, vlhký vzduch, dusík a suchý vzduch. Výsledky sterilizace dalších modelových mikroorganismů v prostředí argonu ukázaly, že citlivost vegetativních buněk resp. spor mikroorganismů vůči účinkům DBD klesala v pořadí: spory A. niger, vegetativní buňky B. subtilis, vegetativní buňky E. coli a spory B. subtilis. Současně porovnáním výsledků získaným při sterilizaci spor a vegetativních buněk B. subtilis a A. niger bylo zjištěno, že spory jsou výrazně odolnější vůči sterilizačním účinkům plazmatu. Kombinací výsledků dosažených při studiu dílčích mechanismů, výsledků OES a průběhů inaktivačních křivek bylo zjištěno, že k inaktivaci významným způsobem přispívají ve všech procesních plynech reaktivní částice generované plazmatem. Dále k inaktivaci částečně příspívá UV záření, v omezené míře i teplota, přičemž význam UV záření klesal v pořadí dusík, argon, suchý vzduch a vlhký vzduch. Na základě výsledků oddělené studie bylo dále zjištěno, že příspěvek jednotlivých mechanismů, tj. UV záření, teploty a reaktivních částic se může lišit v závislosti na použitém modelovém mikroorganismu, což je dáno odlišnou citlivostí mikroorganismů vůči nepříznivým vnějším vlivům. SEM analýza povrchu obou materiálů vystavených účinkům DBD v prostředí všech použitých plynů prokázala v případě PET folie výskyt důlkové koroze již při několika minutovém působení plazmatu, zatímco v případě papíru nebyly zaznamenány žádné viditelné změny.

Viz též: podobná jména autorů
2 Pekárek, S.
3 Pekárek, Štěpán
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.