|
|
Dvojice fázově synchronizovaných polovodičových laserů pro délkovou metrologii
Hucl, Václav ; Holá, Miroslava ; Čížek, Martin ; Řeřucha, Šimon ; Pham, Minh Tuan ; Pravdová, Lenka ; Lazar, Josef ; Číp, Ondřej
Polovodičové lasery nacházejí stále širší uplatnění v oblastech, kde dominují prozatím plynové He-Ne lasery. Jednou z takových oblastí je i délková metrologie, kde He-Ne laser pracující na vlnové délce 633 nm je stále tradičním zdrojem koherentního světla pro laserový interferometr odměřující vzdálenost. Výhodou polovodičových laserů oproti He-Ne laserům mají řádově větší optický výkon a výrazně širší rozsah přeladění vlnové délky bez modových přeskoků. Další výhodou je frekvenční modulace vlnové délky laserové diody přímou změnou hodnoty injekčního proudu. Zmíněné výhody předurčují takové laserové diody pro realizaci dvoufrekvenčních laserových zdrojů pro heterodynní interferometrii. V tomto případě je pomocí fázového závěsu optická frekvence jedné laserové diody zavěšena na optickou frekvenci laserové diody druhé a zároveň jsou optické frekvence obou laserů vzájemně odladěny o požadovanou hodnotu v řádu MHz. V našem příspěvku představujeme využití laserových diod s vnitřní strukturou s Braggovskou mřížkou pro realizaci dvoufrekvenčního laserového zdroje, který je určen pro laserovou interferometrii s heterodynní detekcí.
|
|
|
Fázově koherentní přenos stabilní optické frekvence pro senzorické sítě
Čížek, Martin ; Pravdová, Lenka ; Hucl, Václav ; Řeřucha, Šimon ; Hrabina, Jan ; Mikel, Břetislav ; Lazar, Josef ; Číp, Ondřej
Využití optických vláken pro fázově koherentní přenosy vysoce stabilních optických frekvencí na velké vzdálenosti je testováno světovými metrologickými laboratořemi již řadu let. Současný rozmach moderních optovláknových senzorů v průmyslových aplikacích vytváří poptávku po transferu technologie fázově koherentních přenosů z laboratoří do průmyslové praxe. Příkladem může být dálková kalibrace tenzometrů pracujících na principu Braggových vláknových mřížek. V našem příspěvku prezentujeme 306 km dlouhou obousměrnou experimentální optickou trasu pro fázově koherentní přenosy z pracoviště oddělení Koherenční optiky na ÚPT AVČR v Brně do laboratoře sdružení CESNET v Praze. Linka využívá telekomunikační vlákno s vyhrazeným DWDM oknem 1540-1546 nm. V tomto okně probíhá stabilizovaný fázově koherentní přenos laserového normálu pracujícího na vlnové délce 1540,5 nm a obousměrný přenos časových značek 1PPS z časových normálů na obou koncích trasy. V příspěvku je diskutováno dlouhodobé měření fluktuací transportního zpoždění a relativní stability linky.
|
|
|
SMV-2015-38: Možnosti realizace laserového zdroje pro distribuci stabilních optických frekvencí
Hrabina, Jan ; Pravdová, Lenka ; Čížek, Martin ; Pham, Minh Tuan ; Hucl, Václav ; Řeřucha, Šimon ; Číp, Ondřej
Předmětem projektu SMV bylo vypracování odborné studie a ověření proveditelnosti/dosažitelných parametrů velmi stabilního laserového zdroje pro generování velmi stabilní optické frekvence s požadavkem na velmi vysokou koherenci výstupního záření. Výzkum zahrnoval: odborný rozbor a vypracování studie možností realizace frekvenčně stabilizovaného laserového zdroje pro distribuci velmi stabilních optických kmitočtů po stávajících optovláknových telekomunikačních linkách (~1541 nm) a experimentální ověření dosažitelnosti požadovaných parametrů tohoto zdroje: výběr vhodného laserového zdroje s ohledem na požadované přenosové pásmo; důraz na požadavek vysoké koherence výstupního záření laseru (přenosy na velmi dlouhé vzdálenosti) a na vysokou stabilitu výstupní optické frekvence; možnosti metrologické návaznosti měření; teoretické srovnání dosažitelných parametrů navrženého zdroje s jinými dostupnými laserovými standardy; experimentální ověření vybraného konceptu laserového zdroje s měřením dosažitelných hodnot klíčových parametrů; součástí experimentální části byl návrh řídící elektroniky pro detekci velmi slabých záznějových RF signálů (měření frekvenční stability laserových zdrojů srovnáváním s vybranými optickými komponenty frekvenčního kombu); součástí práce bylo shrnutí všech klíčových výsledků v detailní studii.
|
|
|
Délková charakterizace piezoelektrického měniče pomocí femtosekundového laseru se synchronizací modů
Pravdová, Lenka ; Lešundák, Adam ; Šmíd, Radek ; Číp, Ondřej
Moderní laserové interferometry s vysokým rozlišením jsou považovány za velmi přesné senzory pro měření délky. Jako základní jednotku délky využívají vlnovou délku použitého laserového svazku. Současný pokrok v oblasti optických frekvenčních standardů délky je orientován na femtosekundové lasery se synchronizací modů, které jsou stabilizovány technikou optického frekvenčního hřebene Takový laser vytváří svazek, který je tvořen souborem koherentních frekvenčních složek v určitém intervalu vlnových délek a nazývá se bílé kontinuum. Hodnota opakovacího kmitočtu pulsů, generovaných tímto laserem, určuje frekvenční vzdálenosti koherentních složek ve výsledném spektru vln. Pokud zajistíme přesnou kontrolu opakovacího kmitočtu tohoto pulsního laseru pomocí např. atomových hodin, optická frekvence jednotlivých vln v bílém kontinuu bude velmi stabilní.Hřebenové spektrum pulsního laseru je velmi vhodné pro metrologii délky v mnoha směrech. Může být použito např. jako nástroj pro generaci přesné vzdálenosti dvou bodů v prostoru a současně může sloužit i pro metodu měření vzdálenosti, a to s přesností atomových hodin, které slouží pro synchronizaci opakovací frekvence pulsního laseru. Pro účely využití bílého kontinua pro měření délek je však nezbytné zkombinovat pulsní laser s externím pasivním optickým rezonátorem.
|
|
|
Digitální syntezátor pro kompenzaci Dopplerova jevu na optických trasách
Hucl, Václav ; Čížek, Martin ; Pham, Minh Tuan ; Pravdová, Lenka ; Číp, Ondřej
Distribuce vysoce stabilních optických frekvencí po optovláknových trasách velice často naráží na problém, že stabilita optické frekvence laseru na vzdáleném konci trasy je degradována působením vnějších vlivů na vlákno. není-li totiž vlákno vlivem změn teploty svoji délku, či je vystaveno vibracím, dochází k uplatnění Dopplerova jevu. V našem příspěvku popisujeme variantu elektronického zapojení, kde je detekce fáze signálu z fotodetektoru prováděna analogově, PID regulace je prováděna digitálním signálovým procesorem (DSP) a VCO je nahrazen obvodem přímé digitální syntézy signálu (DDS) řízeným přes rychlé sériové komunikační rozhraní z DSP.
|
|
|
Distribuce přesné optické frekvence a času po fotonických sítích v České Republice
Číp, Ondřej ; Čížek, Martin ; Pravdová, Lenka ; Hucl, Václav ; Řeřucha, Šimon ; Hrabina, Jan ; Lešundák, Adam ; Mikel, Břetislav ; Lazar, Josef ; Vojtěch, J. ; Smotlacha, V.
Realizace jednotky času 1 sekunda i jednotky délky 1 metr je v současnosti založena na vysoce stabilních oscilátorech, pracujících buď v radiofrekvenční oblasti (řádově MHz až GHz) nebo v oblasti optických kmitočtů (stovky THz). Společným znakem těchto zdrojů je jejich mimořádná relativní stabilita generované frekvence.U stabilních zdrojů frekvence probíhá ověření jejich vysoké stability vzájemným porovnáním generovaných signálů pomocí celé řady technik, kdy nejběžnější jsou záznějová a fázová měření. V případě zdrojů s nižší stabilitou probíhá měření na tzv. metrologickém porovnávání v některé ze specializovaných laboratoří. Tehdy je vzdálenost mezi porovnávanými systémy maximálně jen několik metrů a problematika přenosu signálů mezi testovanými zdroji se neřeší, neboť má při těchto dispozičních délkách zanedbatelný vliv. Zcela jiná situace je u optických hodin, které lze pro jejich komplikovanost převážet jen omezeně. Z těchto důvodů již několik let probíhá intenzivní výzkum v oblasti přenosu stabilních frekvencí pomocí optických vláken. Fotonický přenos dovoluje přenést zároveň nosnou optickou frekvenci, která je v současnosti generována právě pomocí super koherentních laserů. Další výhodou je skutečnost, že díky rozvoji komunikačních technologií pro Internet jsou nyní dobře propojena velká města i metropolitní sítě optickými vlákny, na kterých se provozuje tzv. hustý multiplex optických frekvencí (DWDM) umožňující přenášet paralelně mnoho optických signálů přes jednou vlákno v jeden okamžik.
|
|
|
Masná užitkovost plemene český luštič
PRAVDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá masným využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince. Tato vlastnost je pro chovatele natolik prospěšná, že vyváží nízkou masnou užitkovost plemene. Plodnost sledovaného chovu je nižší než průměrná plodnost středních plemen, mezi které je český luštič řazen, a výrazně nižší než plodnost brojlerových králíků. Sledovaní jedinci sice dosáhli měsíčních hmotnostních přírůstků dle vzorníku plemen králíků, ale doba výkrmu do živé hmotnosti 2,70 kg se pohybovala průměrně od 105 dnů u polointenzivního chovu, do 135 dnů při tradičním chovu, což je minimálně o 27 dní déle než doba výkrmu brojlerových králíků. Průměrné denní přírůstky byly zjištěny ve výši 19,7 g v tradičním chovu a 20,6 g v chovu polointenzivním. Protože byli králíci poráženi při dosažení živé hmotnosti 2,70 kg, nebyly při jatečném rozboru zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi samci a samicemi nebo mezi chovem polointenzivním a tradičním. Jatečný rozbor potvrdil u plemene český luštič průměrné procentní podíly hřbetu, přední a zadní části jatečně upraveného těla a vyšší podíl ledvinového tuku ve srovnání s ostatními plemeny králíků zařazenými do genových zdrojů a ve srovnání s brojlerovými plemeny.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití plemene český luštič v České republice
PRAVDOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič, na rozdíl od ostatních králičích plemen, není využíván pro produkci masa nebo kožky. Původně byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince, odtud název ?luštič?. V genetickém vzorci srsti českého luštiče jsou čtyři z pěti alel recesivní, což mu umožňuje při křížení s jiným plemenem králíka ověřit čistokrevný původ tohoto jedince. Práce popisuje požadovaný exteriér českého luštiče a porovnává ho se standardem zahraničních plemen králíků, která mají stejný genetický vzorec srsti. V práci je zahrnuta také legislativa, organizační struktura, podmínky a možnosti získání finanční podpory čistokrevného chovu tohoto plemene, a také návrh způsobu zvýšení populace českého luštiče.
|
|
|
Porovnání reprodukce koz na ekologické a konvenční farmě
PRAVDOVÁ, Lenka
ABSTRAKT Cílem této diplomové práce bylo porovnání a zhodnocení reprodukce koz na ekologické a konvenční farmě. Reprodukční ukazatele sledovaných stád byly posuzovány v roce 2009 a 2010 na Ekologické farmě Hana Langová a Farmě Bára Schneedorferová. Na ekologické farmě bylo sledováno stádo 20 koz, kříženek kozy bílé a hnědé krátkosrsté, búrské a anglonubijské kozy, připouštěné bílým krátkosrstým a búrským kozlem. Na konvenčně hospodařící farmě bylo sledováno v roce 2009 stádo 24 koz plemene hnědá krátkosrstá koza a dvě kříženky plemen hnědá a bílá krátkosrstá koza. V roce 2010 bylo sledováno již pouze 18 koz. Připouštěny byly v obou letech dvěma hnědými krátkosrstými kozli. Zjištěné hodnoty byly srovnávány s výsledky z kontroly užitkovosti koz za příslušné roky a mezi sebou. V obou letech byla zjištěna vyšší plodnost na ekologicky hospodařící farmě. Na konvenčně hospodařící farmě byla v roce 2009 zjištěna velmi nízká plodnost (116 %). Naopak oplodnění bylo v obou letech vyšší na konvenčně hospodařící farmě. Výrazný rozdíl byl zaznamenán i v podílu narozených kozlíků, jež byl v obou letech vyšší na konvenčně hospodařící farmě, kde jsou vyjma jedné kozy všechna chovaná zvířata bezrohá. Reprodukční vlastnosti jsou do značné míry ovlivňovány faktory vnějšího prostředí a jen z malé části jsou podmiňovány geneticky. Celá škála možných vlivů nebyla v rámci sledování zaznamenána, byly však zaznamenány hlavní vlivy. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů byl výrazný rozdíl, který mohl být významně ovlivněn technikou chovu, zjištěn pouze u plodnosti.
|
host ::
RSS.