Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identifikace bazolaterálních lokalizačních motivů urátového transportéru GLUT9 s využitím funkčních studií.
Pácalová, Eliška ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavelcová, Kateřina (oponent)
Transportér GLUT9, kódovaný genem SLC2A9, je jedním z klíčových proteinů zajišťujících přenos kyseliny močové přes membránu epiteliálních buněk proximálního tubulu člověka. Tento protein se u člověka exprimuje přirozeně ve dvou sestřihových variantách: dlouhé (GLUT9L) a krátké (GLUT9S), které se vzájemně liší sekvencí N-konce. Každá z těchto izoforem je lokalizována na jiný pól epiteliální buňky, přičemž se předpokládá, že řídící sekvence pro lokalizaci proteinu je přítomná právě ve vzájemně rozdílné N-koncové doméně. U proteinu byly také zjištěny četné alelické varianty měnící jeho transportní schopnosti. Tato diplomová práce se zabývá ověřením vlivu nově objevené alelické varianty představující záměnu valinu na pozici 114 za leucin (V114L, u krátké izoformy odpovídající alelická varianta V85L) na schopnost přenášet kyselinu močovou. Zároveň se práce snaží ověřit vliv mutací v motivech, které by mohly být zodpovědné za lokalizaci proteinu, na jeho umístění v buňce a rovněž tak na transport kyseliny močové. Testovány byly dva dileucinové motivy 12LGL14 a 33LL34 a tyrosinový motiv 84YIKA87. Funkční studie s 14 C radioaktivně značeným urátem prokázaly signifikantní snížení transportní funkce u alelické varianty V114L/V85L u obou izoforem proteinu ve směru efluxu. Byly také testovány vytipované...
Transportní proteiny kyseliny močové v epitelech a jejich alelické varianty
Vrzáčková, Aneta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pavelcová, Kateřina (oponent)
Kyselina močová je u člověka konečným produktem degradace purinů a jako taková je vylučována z těla jednak epitelem vystýlajícím tubuly nefronů, jednak střevním epitelem. Tato práce má za cíl předběžně ověřit činnost tří kandidátních transportérů z rodiny SLC (SLC22A15, SLC22A18 a SLC47A1), které by mohly přenášet kyselinu močovou v epitelu střeva. Předběžné výsledky neprokázaly, že by zkoumané transportéry byly účastny přenosu kyseliny močové ve střevním epitelu. Práce se dále zabývá vlivem alelické varianty W75C v transportéru SLC17A1 a mechanismem, jakým tato varianta ovlivňuje transport urátu v buňkách. Klíčová slova: SLC22A15, SLC22A18, SLC47A1, SLC17A1, transport, epitel, kyselina močová
Patofyziologie urátových transportérů v primární dně
Pavelcová, Kateřina ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
V proximálních tubulech ledvin a ve střevě jsou lokalizované proteiny (tzv. urátové transportéry), které zajišťují exkreci i reabsorpci kyseliny močové. Polymorfismy v genech kódujících tyto proteiny mohou vést k narušení transportní funkce a k rozvoji hyperurikémie a dny. Sérová hladina kyseliny močové je však určována i dalšími faktory, mezi něž patří příjem exogenních purinů ve stravě, syntéza endogenních purinů a degradace nukleových kyselin, ale i určitá onemocnění. U 250 pacientů s primární hyperurikémií a dnou jsme Sangerovým sekvenováním analyzovali exony a přiléhající intronové oblasti u deseti genů kódujících urátové transportéry: ABCG2, ABCC4, SLC2A9, SLC22A12, SLC22A11, SLC22A13, SLC17A1, SLC17A3, SLC22A6 a SLC22A8. Možnou souvislost mezi identifikovanými genetickými variantami a primární hyperurikémií a dnou jsme posuzovali na základě porovnání alelických frekvencí s evropskou populací, podle topologických modelů, podle programů predikujících funkční dopad variant a rešerší v odborné literatuře. V úvahu jsme brali i závěry funkčních studií zkoumajících dopad nesynonymních variant v genech ABCG2 a SLC2A9. Zaměřili jsme se také na vliv současného výskytu více variant asociovaných s hyperurikémií a dnou, dále na kombinaci variant asociovaných s hyperurikémií a dnou s variantami...
Genetické markery asociované s technologickou a výživnou hodnotou kravského mléka
PAVELCOVÁ, Kateřina
Práce pojednává o technologicky a výživově zajímavých genetických markerech, genech ovlivňujících mléčnou užitkovost a kvantitativní parametry mléka. Nejvýznamnější genetické markery zahrnují geny asociované s množstvím a kvalitou mléčných proteinů a mléčného tuku. Genetické markery mohou pomoci ve šlechtitelských programech pro zpřesnění selekce žádoucích zvířat.

Viz též: podobná jména autorů
2 Pavelcová, Kateřina
1 Pavelcová, Klára
1 Pavelcová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.