|
|
Pluh, který zoral pláně (1934) a Řeka (1936), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku
Přibylová, Květoslava ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V bakalářské práci: Pluh, který zoral pláně (1936) a Řeka (1937), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku se na případu dvou dokumentárních filmů z období New Dealu snažím ukázat, že vládou produkované filmy nemusejí vždy končit jako prvoplánová,, svému producentovi poplatná, ideologická propaganda. Tyto filmy Parea Lorentze, přestože je produkovala americká vláda, se zařadily mezi klenoty světového dokumentárního filmu a byly přínosem nejen pro kinematografii, ale i pro americkou kulturu obecně. Zároveň je nutné podotknout, že oba filmy si získaly široké publikum. Nejedná se tedy o filmy oceňované pouze úzkou skupinou odborné kritiky, ale o snímky, které mohly mít celospolečenský dopad. V této práci se na základě zařazení filmů do tehdejšího kulturního a společenského kontextu, konkrétní faktografie týkající se vzniku filmů, a konečně filmů samotných, zabývám otázkami: proč zrovna tyto vládní filmy byly tak úspěšné, jakou roli v tomto úspěchu hrály státní peníze, a co zabránilo tomu, aby se filmy zvrhly v bezcennou či manipulativní státní propagandu. Zároveň doufám, že tato případová studie může alespoň skromným dílem přispět k širší diskuzi o, v českém kontextu aktuálním, problému státní podpory kinematografie.
|
|
|
Pluh, který zoral pláně (1934) a Řeka (1936), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku
Přibylová, Květoslava ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V bakalářské práci: Pluh, který zoral pláně (1936) a Řeka (1937), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku se na případu dvou dokumentárních filmů z období New Dealu snažím ukázat, že vládou produkované filmy nemusejí vždy končit jako prvoplánová,, svému producentovi poplatná, ideologická propaganda. Tyto filmy Parea Lorentze, přestože je produkovala americká vláda, se zařadily mezi klenoty světového dokumentárního filmu a byly přínosem nejen pro kinematografii, ale i pro americkou kulturu obecně. Zároveň je nutné podotknout, že oba filmy si získaly široké publikum. Nejedná se tedy o filmy oceňované pouze úzkou skupinou odborné kritiky, ale o snímky, které mohly mít celospolečenský dopad. V této práci se na základě zařazení filmů do tehdejšího kulturního a společenského kontextu, konkrétní faktografie týkající se vzniku filmů, a konečně filmů samotných, zabývám otázkami: proč zrovna tyto vládní filmy byly tak úspěšné, jakou roli v tomto úspěchu hrály státní peníze, a co zabránilo tomu, aby se filmy zvrhly v bezcennou či manipulativní státní propagandu. Zároveň doufám, že tato případová studie může alespoň skromným dílem přispět k širší diskuzi o, v českém kontextu aktuálním, problému státní podpory kinematografie.
|
|
|
Krabice plná světla
Přibylová, Květoslava ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; ŘEZNÍČEK, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci Krabice plná světla, osobnost a myšlenky Nielse Bohra jako inspirace pro vědeckopopulární film se z pozice tvůrce zabývám základními principy a podobou typického současného vědeckopopulárního filmu. Považuji tuto podobu z velké části za neutěšenou, povětšinou plochou a postrádající přesah. Snažím se rozklíčovat z čeho pramení a ukazuji, že úzce souvisí s představou vědy v obecném povědomí, která stojí na základech newtonovsko-karteziánského paradigmatu. Tedy zejména na idejích měřitelnosti, objektivity a matematizace. Současně se zamýšlím nad vztahem vědění a moci, vědou jako určitou ideologií, a tím pádem souvislostí mezi vědeckopopulárním a ideologickým filmem.
Ve druhé části práce hledám inspiraci pro umělecky hodnotnější a především mnohovrstevnatější dokumentární filmy o vědě. Nacházím ji v myšlenkách dánského fyzika a myslitele Nielse Bohra.
|
|
| |
host ::
RSS.