|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vyhodnotenie exteriérových vlastností huculských koní vo vybraných chovoch v Európe =: Evaluation of exterior of selected herds of Hucul horses bred in Europe /
Oravcová, Ivana
Cílem disertační práce bylo porovnat mezi sebou exteriérové vlastnosti huculských koní z hlediska věku, pohlaví, linie, místa měření a krajiny měření. Měření probíhala v 4 krajinách v 12 chovech huculských koní. Nejprve jsme zpracovali podmínky chovu a rozbor chovného materiálu. Následně jsme změřili v každém chovu 14 tělesných rozměrů. Z těchto rozměrů jsme vypočítali 7 hipometrických indexů a všechny hodnoty jsme statisticky zpracovali a porovnali mezi sebou pomocí statistického programu Unistat 6.5. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo zjištěných při efektu místa a krajiny měření. České a slovenské huculské koně jsou vyšší, mohutnější a kompatnejší, ale se slabší kostrou. Maďarské koně jsou poměrně vysoké ale krátké, nejméně mohutné a dosahují i nižší index kompaktnosti, mají však nejsilnější kostru. Polské hucule jsou nejnižší, nejdelší a nejvíce přestavěny. Vyhodnocením vlivu efektu pohlaví jsme zjistili, že klisny jsou průkazně delší a mohutnější, mají delší a širší pánev a jemnější kostru. Jedinci linie Oušor a Prislop dosahují průkazně vyšší výškové rozměry, jedinci linie Polan a Goral nížší. Průkazně kratší hlavu mají zástupci linie Goral, delší zástupci linie Prislop, kteří jsou, vzhledem k nejvyšší kohoutkové výšce hůlkové, nejméně kostnaté. Nejkostnatejší je linie Gurgul a Oušor. Vyhodnocením vlivu efektu věkové kategorie se ukázalo, že rostoucí věk nemá vliv na rozměry délky a šířky pánve, délky hlavy ani na kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou. Se stoupajícím věkem klesá výška v sedle a kříži, což vede při konstantní kohoutkové výšce hůlkové ke snižování indexu přestavěnosti. Rozměry obvod a hloubka hrudníku s věkem od 7 do 18 roku postupně narůstají.
|
|
|
Neurobiological Correlates of Episodic-like Memory
Oravcová, Ivana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Deklaratívna pamäť je definovaná ako pamäť uvedomovaná, explicitná. Jedným zo zásadných systémov deklaratívnej pamäti je okrem sémantickej pamäti aj pamäť epizodická, ktorá nám umožňuje vybaviť si konkrétnu udalosť z minulosti. Na štúdium mechanizmov epizodickej pamäti sa často využíva zjednodušený model, tzv. pamäť epizodického typu. Podľa tohto modelu je každá spomienka uložená v určitom kontextuálnom rámci, charakterizovanom tromi základnými podmienkami: identitou udalosti (‚Čo sa stalo?'), časom (,Kedy sa to stalo?') a priestorovou zložkou (,Kde sa to stalo?'). Tento typ pamäte je testovateľný nielen u ľudí, ale aj u animálnych modelov. Cieľom diplomovej práce je študovať neurobiologický substrát jednotlivých komponent epizodickej pamäti za pomoci funkčnej magnetickej rezonancie (fMRI) u zdravých dobrovoľníkov, za využitia ekologicky validných úloh vytvorených v prostredí virtuálnej reality. Výsledky dát získaných prostredníctvom fMRI úlohy ukazujú, že okrem spoločného neuronálneho substrátu epizodickej pamäti, existujú do istej miery odlišné mozgové štruktúry zodpovedné za vybavenie jednotlivých komponent modelu pamäti epizodického typu. Behaviorálne dáta naznačujú, že náročnosť vybavenia jednotlivých komponent nie je rovnocenná. Doplňujúca analýza využívajúca parceláciu mozgu na jednotlivé...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.