|
|
Popište a porovnejte nástroje Maven a Gradle
Tvrdíková, Lucie ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analýza schopností systémů Maven a Gradle a jejich vzájemné porovnání. V průběhu analýzy vznikly uživatelské příručky v českém jazyce k oběma nástrojům. K dosažení stanovených cílů je využita práce se zdroji, a to konkrétně vydaných uživatel-ských příruček nebo knih v anglickém jazyce. Uživatelské příručky popisují základy sys-témů, řízení závislostí, testování a multiprojektové buildy. Porovnání je vytvořeno zejména na základě uživatelských příruček a osobní zkušenosti autorky. Praktická část práce obsa-huje soubory pro build aplikace v systému Maven i Gradle.
|
|
|
Porovnání frameworků Grails(Groovy) a Nette(PHP) pro rychlý vývoj webových aplikaci
Frank, Jiří ; Pavlíčková, Jarmila (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání frameworků pro rychlý vývoj aplikací Nette a Grails. Tohoto hlavního cíle je dosaženo stručným popisem obou jazyků (PHP, Groovy) a frameworků. Dále pak definováním poměrně komplexní sady kritérií pro samotné srovnání. Na základě těchto kritérií jsou pak oba frameworky porovnávány. Poslední částí je vývoj identické aplikace v obou prostředích, díky kterému je možné učinit srovnání i z ryze praktického hlediska. Přínos práce spočívá jednoznačně v poměrně zevrubném porovnání platforem Nette (PHP) a Grails (Groovy), které může posloužit jako základ pro rozhodování, jakou platformu pro vývoj nové aplikace zvolit. Srovnání jako takové může být využito i jako informace o tom, na co si dát při vývoji pozor, co programátorovi usnadní práci či naopak znepříjemní nebo znesnadní život, zejména v kontrastu s tím, co nabízí konkurenční platforma.
|
|
|
Zend Framework
Kutišová, Magda ; Pavlíčková, Jarmila (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním první a druhé verze PHP frameworku Zend Framework. Zabývá se změnami architektury a funkcionality frameworku, které přinesla jeho druhá verze, vydaná ve stabilním sestavení v září 2012. Na praktickém příkladu ukázkové aplikace tyto změny demonstruje a hodnotí pomocí sady různorodých kritérií. Úvodní část práce charakterizuje a klasifikuje webové frameworky a určuje jejich místo mezi ostatními softwarovými frameworky. V další části se práce zabývá základní charakteristikou a historií Zend Frameworku a zařazuje ho mezi webové frameworky na základě jejich předchozí klasifikace. Praktická část, která tvoří většinu práce, na příkladu ukázkové aplikace demonstruje rozdíly mezi první a druhou verzí Zend Frameworku od instalace a konfigurace frameworku, přes popis jeho architektury, po zhodnocení jeho rychlosti a bezpečnosti.
|
|
|
Ekosystém Ruby se zvláštním zřetelem na testování a používání DSL
Cichra, Michal ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Práce představuje ekosystém moderního a dynamického programovacího jazyka Ruby, za-měřuje se na možnosti jeho rozšíření distribucí vlastních aplikací, pohledem na jejich testování a využití DSL pro tvorbu aplikací. Zároveň popisuje způsob instalace na několika důležitých operačních systémech a řešení problému se kterými se může uživatel setkat. Také si klade za cíl provést čtenáře vývojem aplikace od začátku do konce a upozornit na systémy a platformy, kde se Ruby dá využívat. Nejdříve čtenáře seznamuje s ekosystémem Ruby v podobě periodik, organizací a míst, kde se lidé zabývající se Ruby schází, diskutují a řeší problémy. Poté vysvětluje, jak nainstalovat Ruby na platformách Linux, Windows, OS X a BSD. Dále představuje základní stavební kameny rozšiřitelnosti Ruby jako balíčkovací systém a důležité knihovny. Ke konci představuje nástroje určené k testovaní aplikací a názorně demonstruje vysvětlené pojmy na ukázkách. V poslední části mapuje současný a brzký budoucí vývoj Ruby jako platformy pro další využití. Praktickým výstupem práce je framework umožňující vývoj textových her pomocí interního DSL a aplikace, která demonstruje možnosti jeho využití. Součástí je také program, který využívá existujících knihoven a ukazuje vytvoření aplikace pro příkazový řádek.
|
|
|
Elektronická třídní kniha
Jedlička, Jan ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Předmětem této diplomové práce je vývoj jednoduchého informačního systému pro základní a střední školy. Systém pokrývá funkcionalitu evidence docházky a studijních výsledků, zadávání, odevzdávání a hodnocení úkolů. Při návrhu aplikace je kladen důraz především na efektivitu při práci s aplikací a na jednoduchost ovládání. Diplomová práce obsahuje kapitolu o programovacím jazyku Groovy a frameworku Grails, na jehož základě je aplikace vyvinuta. Tato kapitola může sloužit jako příručka vývojářům, kteří s těmito technologiemi začínají.
|
|
|
Programming language Python and its suitability of his assignment to the tuition
Arendáč, Tomáš ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá programovacím jazykem Python a účelností jeho zařazení do výuky. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část popisuje programovací jazyk Python, jeho základní charakteristiky a vlastnosti. Cílem je popsat základní rysy a charakteristiky tak, aby čtenář získal představu o jazyce a sám posoudil, zda má pro něj význam se tímto jazykem dále zabývat. Součástí popisu jsou i prvky objektově orientovaného programování. Druhá část analyzuje jazyk Python na základě deseti kritérií, které jsou definovány s ohledem na použitelnost jazyka ve vstupních kurzech programování. Cílem této části je vyhodnotit, zda je programovací jazyk Python vhodný pro použití v těchto kurzech. Třetí část na základě výsledků druhé části posuzuje možnosti jeho výuky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Hlavním přínosem práce je podat základní popis jazyka, definovat rámec a na jeho základě zhodnotit možnosti použití jazyka ve vstupních kurzech programování.
|
|
|
Programovací jazyk Ruby a účelnost jeho zařazení do výuky
Porazil, Tomáš ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Práce představuje jazyk Ruby a zabývá se myšlenkou, zda by mělo smysl zařadit tento jazyk do výuky informatiky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Na začátku studia musejí všichni studenti informatiky povinně absolvovat dva předměty týkající se programování, kdy pro mnohé z nich je to vůbec jejich první seznámení s programováním. V současné době je jako primární programovací jazyk vyučována Java. Tato práce si klade za cíl představit čtenáři jazyk Ruby, jako alternativu k současné době vyučovanému jazyku Java nebo alespoň jako jazyk, kterým je možné na studium Javy navázat. V úvodu práce je čtenář seznámen s historií jazyka, s filosofií, která stála u jeho zrodu a se základními koncepty, na kterých je postaven. Dále jsou představeny základní konstrukty a syntaxe jazyka nutné pro pochopení závěrečné části práce, která pojednává o různých programovacích technikách, které lze v Ruby použít. Závěrečná kapitola vyzdvihuje vlastnosti Ruby, pro které by jej bylo vhodné zařadit mezi vyučované jazyky na VŠE. Jedná se zejména o jasnou a stručnou syntaxi, možnost využít různých programovacích paradigmat a tvorbu interních DSL. Praktickým výstupem z celé práce je webová aplikace, nabízející interaktivní podobu práce samotné. Celou práci je tak možné procházet na internetu a všechny uvedené příklady programového kódu ihned vyzkoušet v praxi. Aplikace nastiňuje možný směr, kterým se může ubírat výuka programovacích jazyků.
|
|
|
Automatizace vyhodnocování studentských úloh ve vstupních kurzech programování na VŠE
Ďopan, Lukáš ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Učitelé programování ve vstupních kurzech na VŠE i jiných vysokých školách čelí v prvních ročnících, kdy vyučují stovky studentů, nepříjemnému problému s vyhodnocováním studentských domácích úloh a testů. Cílem této práce je navrhnout systém, jenž by automatizoval vyhodnocování pro učitele, kteří vyučují podle publikace OOP: naučte se myslet a programovat objektově. Na začátku práce pojednává o různých přístupech k testování. V další části se poohlíží po testovacích nástrojích ve světě se zaměřením na testování studentských programů. Po krátkém úvodu do reflexního API Javy a analýze dosavadního systému vyhodnocování na VŠE jsou definovány požadavky na vyhodnocování jednotlivých lekcí v knize. V poslední části je uživatelská příručka programu.
|
|
|
Automatické vyhodnocování studentských úloh
Oraný, Vladimír ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Necelých sedm set studentů nastupuje každým rokem na Vysokou školu ekonomickou v Praze (VŠE), aby se zde učili informatice. Každý z nich musí na úvod absolvovat dva navazující předměty týkající se programování -- Základy programování a Základy softwarového inženýrství. Oba kurzy žádají poměrně mnoho výstupů, ať již dílčího (domácí úkoly), nebo komplexnějšího rázu (semestrální práce), které musí vyučující řádně vyhodnocovat. Zejména hodnocení úvodních úkolů má pracný, ale rutinní charakter, což z nich dělá vynikající kandidáty na automatizaci. Cílem této práce je navrhnout nejvhodnější způsob, jak této automatizace dosáhnout. Jelikož problém s velkokapacitními kurzy trápí univerzity po celém světě, existuje již řada řešení, jak automatizovat vyhodnocování úkolů v programování. První dvě kapitoly této práce se shrnují snahu nalézt ty nejzajímavější z nich a představit je českému publiku. Protože nalezené systémy dosahují vysoké míry sofistikovanosti, nicméně nepodporují testy implementace využívané na VŠE, věnuje se zbytek práce místo tvorby vlastního systému tvorbě frameworku, který by umožnil tento nedostatek překonat. Zmiňovaný framework nazvaný Duckapter zjednodušuje práci s reflexí v jazyce Java a je volně dostupný jako knihovna na stránkách projekt http://code.google.com/p/duckapter. Pomocí něj mohou vyučující snáze zahrnovat testy implementace do (jednotkových) testů chování, které jsou běžnou součástí systémů pro vyhodnocování studentských úloh.
|
|
|
Grafický editor báze znalostí
Oraný, Vladimír ; Berka, Petr (vedoucí práce) ; Laš, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zjednodušováním vytváření bází znalostí. Hlavním cílem práce bylo umožnit tvůrcům báze vytvářet je již přímo graficky a přeskočit tak fázi, kdy znalostní inženýr vytváří bázi nejdříve na papíře a teprve poté ji přenáší do editoru báze. Nově vzniklý editor by se měl snažit být nezávislý na konkrétním expertním systému. Nově vzniklá aplikace, která toto umožňuje, dostala prozaické jméno: Grafický editoru báze znalostí (Gebz). Samotná jeho realizace tvoří nedílnou součást této práce a je k ní přiložena na optickém mediu. Zároveň jsou uvedeny zdroje, odkud lze získat aktuální verzi programu a jak udržet nainstalovanou verzi systému aktuální.
|
host ::
RSS.