|
|
Konárak: Architektura v kontextu náboženské politiky Východních Gangů
Jelínková, Silvie ; Strnad, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Velkolepý chrám v Konáraku v Uríse, postavený v podobě vozu slunečního boha Súrji, je jednou z nejslavnějších hinduistických památek Indie. Byl vždy předmětem badatelského zájmu, hlavně pro svou výtvarnou hodnotu, a to i ve zchátralém stavu, v němž se nachází. Tato práce chce představit sluneční chrám v Konáraku v širším kontextu doby a místa svého stavebníka a snaží se navrhnout důvody stavby tohoto chrámu a příčiny jeho zřícení - obojí je neoddělitelně spjato s nábožensko-politickým ovzduším Urísy období vlády Východních Gangů. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o královské chrámové politice, jak ji uplatňovali urijští králové, a představuje "královský chrám" jakožto prostředek legitimizace královské moci. Druhá kapitola se týká "ochranných božstev" krále Narasimhy, stavebníka tohoto chrámu. Jsou jimi Súrja z Konáraku, sluneční bůh, který byl božstvem celoindického významu, a Džagannáth z Purí, podoba boha Višnua, jenž je státním bohem Urísy. Třetí kapitola se zaměřuje na srovnání Konáraku a Purí jakožto poutních míst. Čtvrtá a poslední kapitola představuje stručný přehled indických architektonických tradic, obzvláště tradice architektury urijské, jejímž vrcholným příkladem chrám v Konáraku je, pozornost se pak zaměří na jednu z výjimečností tohoto chrámu - jeho podobu...
|
|
| |
|
|
Eschatology of Early Zoroastianism
Votroubeková, Tatiana ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Tatiana Votroubeková - Eschatológia zoroastrizmu: od vzniku po stredoperzské obdobie Vedúci práce: doc. Dalibor Antalík Cieľom práce je zmapovať predstavy o smrti, osude duše po smrti, konečnom údeli ľudstva a vieru v posmrtný život podľa učenia zoroastrizmu. Jadrom práce je poukázať na hlavné vývojové tendencie v literatúre, pokúsiť sa identifikovať najstaršie ústredné motívy, sledovať ich vývoj od ich pomyselného vzniku po ukončenie vývoja hlavného myšlienkového prúdu v stredoperzskom období. Základnou metódou je práca s pramennými textami a syntéza ich obsahu v chronologickom slede.
|
|
|
Džátaky - Legendární životopisy Gautamy Buddhy ve sbírce Džátakatthavannana
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Tato práce seznamuje čtenáře s možnými interpretacemi žánru buddhistických posvátných biografií, džátak. Autor se zaměřuje na sbírku Džátakatthavannana, součást pálijského kánonu, jenž je důležitým textem pro raný a théravádový buddhismus. Charakteristickým rysem džátak je, že Siddhártha Gautama z rodu Šákjů, známější pod svým titulem Buddha, v nich vypráví o svých minulých zrozeních, ve kterých je nazýván Bódhisattvou. V souladu s buddhistickou kosmologií na sebe Bódhisattva bere různé podoby: lidskou, zvířecí či mytických bytostí. V džátakách lze vypozorovat symbolické odkazy na psychologické, sociální, etické, politické, náboženské a filozofické náměty kultur, v nichž byly tradovány. V raných džátakách se objevují také motivy známé z bajek či z mytologií kultur jiných. Jejich význam však bývá jinak odstíněný, případně zcela jiný. Sémantická hodnota témat je totiž z velké části dána zařazením do konfigurace vztahů mezi symboly, která je v různých kulturách odlišná, což autor na konkrétním případě ukazuje. Z toho vyplývají pro práci dvě východiska. Zaprvé, autor nehledá původní formy džátak a nezabývá se jejich vývojem z lingvistického hlediska. Zadruhé, autor porovnává motivy objevující se napříč jednotlivými džátakami. V práci jsou hodnoceny různé teoretické přístupy k džátakám. Nejpřínosnějším...
|
|
|
Reinterpretace tradičních konceptů u Rámmohana Ráje: Adhikára v klasickém a moderním pojetí
Válková, Kristýna ; Ondračka, Lubomír (oponent) ; Strnad, Jaroslav (vedoucí práce)
Koncept adhikára (doslova právo, mandát, kvalifikace) tematizuje tradiční indickou představu, že různé skupiny lidí mají různou kvalifikaci pro přístup k posvátným textům, pro pořádání obětí a potažmo i pro vysvobození. Tradičně byla adhikára odvozována od pozice, kterou člověk zastával v rámci hierarchického řádu světa, tj. především od příslušnosti k jedné ze čtyř varen, do nichž se indická společnost tradičně dělí. Rámmohan Ráj (1772-1833) je předchůdcem tzv. neohinduismu, který vznikl v Bengálsku jako reakce na střet se západním myšlením a jehož představitelé se skrze reinterpretaci vlastní historie pokouší ustavit jednotnou náboženskou a kulturní identitu Indie. Tak se i Rámmohan příklonem k více než tisíc let staré filosofickonáboženské doktríně advaita-védánty obrací k tradičním formám, naplňuje je však novým obsahem. Největší posun oproti tradici přitom spočívá v Rámmohanově reinterpretaci adhikáry. Snaží se formulovat takovou cestu k vysvobození, která by nikoho apriori nevylučovala. Místo aby však adhikáru zcela odmítl, využívá jejího potenciálu jakožto autoritativního termínu a pouze ji nově definuje - kvalifikaci má podle něj každý, kdo není diskvalifikován sekundárně, tj. na základě své neschopnosti, a kdo po vysvobození touží. Tímto nenápadným posunem se dostává do sporu se zjevenými texty, k...
|
|
| |
|
|
Amritarasábalí: interpretace a překlad textu bengálské tantrické tradice sahadžijá
Himmer, Ondřej ; Chlup, Radek (oponent) ; Ondračka, Lubomír (vedoucí práce)
Tato práce představuje středověkou bengálskou višnuistickou tantrickou tradici sahadžijá a snaží se rozluštit komplikovaný alegorický příběh o krádeži nektaru, který nacházíme v jednom z významných textů této tradice, Amritarasábalí. V příloze pak připojuje česko-bengálskou bilingvu tohoto textu. Sahadžijá je v rámci Bengálska velmi významným a přitom málo probádaným náboženským směrem, který zajímavým a plodným způsobem propojuje dvě zdánlivě zcela odlišná prostředí - místní podobu tantrismu a gaudíjský višnuismus. Sahadžijá tak v sobě obsahuje jednak silný tantrický důraz na provádění rituální praxe na rovině lidského těla (včetně rituální soulože) a jednak snahu o dosažení čisté nesobecké lásky. Text Amritarasábalí je z velké části naplněn alegorickým příběhem, který popisuje cestu jednotlivce za vysvobozením. Hrdinou tohoto příběhu je zloděj jménem Sabá, který představuje lidskou duši. Spolu se svými devíti společníky (kteří představují fyzické a mentální složky člověka) prochází Sabá řadou nebezpečí, až se mu nakonec s pomocí tajemných dívek podaří vstoupit do paláce těla, kde nalezne svou vlastní podstatu a dosáhne vysvobození. Přestože hlavní osa tohoto alegorického příběhu je vcelku jasná, především popisy rituální praxe v komplikovaných obrazech lotosů, jezer, měsíců, sluncí a čmeláků zanechává...
|
|
|
Field of ritual: a case study on the role of space in daily temple ritual of Gaudiya Vaisnavism
Huspeková, Tereza ; Ondračka, Lubomír (oponent) ; Chlup, Radek (vedoucí práce)
temple ritual of the Gauóa Vaiavism. The work attempts to develop a theoretical approach to a particular set of empirical data by merging together various analytical concepts and theories from different levels of theorizing on ritual. The interpretation is based on a selection of empirical data from field research which was carried out in a local Gauóa Vaiava temple in Kolkata, West Bengal in 2007. The thesis consists of two parts, descriptive and interpretative. The descriptive part is ordered according to the main analytical concepts employed further in the process of theorizing. It contains textual and audio-visual materials providing a detailed description of the studied ritual environment seeking to enable the reader to enter the field of research. The interpretative part attempts to view the data through a 'focusing lens' of the concept of 'field of ritual' which shows that the ritual environment can operate as a responsive matrix structuring the actions of ritual actors which is further structured by them.
|
host ::
RSS.