|
|
Sonderlager Bystřice u Benešova
Hošková, Anežka ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Cílem této bakalářská práce je téma Sonderlager, který se nacházel během války v Bystřici u Benešova. Tento pracovní tábor byl postaven pro tzv. židovské míšence. Práce je rozdělena do tří částí. V první se zabývám stručnou historií výcvikového prostoru SS ve středních Čechách. Další, nejdůležitější, oddíl bakalářské práce je věnován Sonderlageru v Bystřici. Zde byli internováni vězni, kteří byli využíváni na stavební práce nově vzniklého cvičiště SS. Po skončení války byl tento tábor využit jako záchytný tábor pro německé obyvatelstvo, které čekalo na odsun. V závěru práce jsem se pokusila o zmapování povědomí obyvatel Bystřice k tématu Sonderlager. Práce je založena na studiu archivních dokumentů, historických pramenů a vzpomínek pamětníků. Některé informace jsou čerpány ze sekundární literatury. Klíčová slova: Bystřice u Benešova, cvičiště SS, Sonderlager, vězni, židovští míšenci, internační tábor Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|
|
| |
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Místo krávy psací stroj. Proměna kulturní krajiny a obyvatelstva v krkonošských obcích Horní Albeřice, Dolní Albeřice a Dolní Lysečiny před rokem 1945 a po něm
Nováková, Tamara ; Václavů, Lubor (oponent) ; Míšková, Alena (vedoucí práce)
Z hlediska konceptu tzv. velkých a politických dějin1 se údolí Albeřického a Lysečinského potoka nachází zcela na okraji. O třech vesnicích, které se rozkládají podél vodotečí po stráních údolí, nelze použít příliš mnoho objektivních superlativů. Nebylo zde ani nejstarší osídlení v Krkonoších, nepochází odtud žádná veřejně známá osobnost, neodehrála se zde žádná bitva ani setkání panovníků, není to průmyslově, zemědělsky, kulturně či turisticky věhlasné místo, zdejší obce nezanikly po odsunu původního německého obyvatelstva, ani nevykazují znaky zdevastované krajiny. Údolí je zajímavé samo o sobě, svou existencí a osudem všech lidí, kteří v něm žili a ovlivňovali krajinu, do které je zasazeno. Pro mne je údolí zajímavé a blízké i tím, že do něho patřím již 28 let. Subjektivní ponoření a osobní zaujetí pro téma je pro mne východiskem, fokus na konkrétní místo v konkrétním čase a na konkrétní lidi je páteří mé práce, respektování kritické metody pramenů je určujícím rámcem. Z této premisy vychází důraz, který kladu na osobní vzpomínky lidí, kteří v dané době v údolí žili nebo jím prošli.
|
|
|
Místo krávy psací stroj. Proměna kulturní krajiny a obybatelstva v krkonošských obcích Horní Alběřice, Dolní Alběřice a Dolní Lysečiny před rokem 1945 a po něm
Nováková, Tamara ; Václavů, Lubor (oponent) ; Míšková, Alena (vedoucí práce)
Z hlediska konceptu tzv. velkých a politických dějin1 se údolí Albeřického a Lysečinského potoka nachází zcela na okraji. O třech vesnicích, které se rozkládají podél vodotečí po stráních údolí, nelze použít příliš mnoho objektivních superlativů. Nebylo zde ani nejstarší osídlení v Krkonoších, nepochází odtud žádná veřejně známá osobnost, neodehrála se zde žádná bitva ani setkání panovníků, není to průmyslově, zemědělsky, kulturně či turisticky věhlasné místo, zdejší obce nezanikly po odsunu původního německého obyvatelstva, ani nevykazují znaky zdevastované krajiny. Údolí je zajímavé samo o sobě, svou existencí a osudem všech lidí, kteří v něm žili a ovlivňovali krajinu, do které je zasazeno. Pro mne je údolí zajímavé a blízké i tím, že do něho patřím již 28 let. Subjektivní ponoření a osobní zaujetí pro téma je pro mne východiskem, fokus na konkrétní místo v konkrétním čase a na konkrétní lidi je páteří mé práce, respektování kritické metody pramenů je určujícím rámcem. Z této premisy vychází důraz, který kladu na osobní vzpomínky lidí, kteří v dané době v údolí žili nebo jím prošli.
|
host ::
RSS.