|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Parish clergy and religious change in Prague's diocese from Council of Trient till the end of the 17 th century
Richard, Nicolas ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Koller, Alexander (oponent)
Farní klerus a náboženská proměna v pražské arcidiécezi od tridentského koncilu do konce 17. století Náboženská proměna, jíž Čechy v 17. století prošly, nemá ve svém věku obdoby. Království s jasně menšinovým obyvatelstvem věrným Římu cele přechází do katolického tábora. Předkládaná disertace zkoumá zcela konkrétní aspekt tohoto fenoménu, totiž jak jej mohl prožívat prostý farník pražské arcidiecéze, což implikuje studium činnosti farního kléru. Reformační strategie uplatněná v návaznosti na diskusi tridentského koncilu ohledně povolení kalicha umocnila konfesijně nejasnou situaci v českých farnostech. Bylo nutno počkat na bělohorské katolické vítězství, aby Řím nakonec z pastoračních důvodů změnil stanovisko. Reforma prováděná v Českém království během třicetileté války vycházela z katolického misionářského rozkvětu počátku 17. století a ze soudobých teologicko- politických teorií. Její průběh hluboce poznamenala válka, která v době selhávající politické i církevní autority hrála roli katalyzátoru. Obyvatelé, jejichž katolictví bylo zpočátku často pouze formální, se postupně během 17. století k reformě přimykali vnitřně. V sedmdesátých letech vymírá poslední generace, která poznala jinou náboženskou situaci, a ke konci století také dochází k celkovému vzrůstu horlivosti. Zároveň se však objevuje nebezpečí...
|
|
|
Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku
Hojková, Anna ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku" popisuje vývoj způsobu odívání v obou zemích. Vychází především z ikonografických pramenů, doplněných informacemi z písemných pramenů a literatury. Na základě tohoto popisu srovnává potom způsoby a přístup k reprezentaci pomocí oděvu u vyšších vrstev světské společnosti daných oblastí. Počáteční společný základ vycházející z kultury francouzského dvora 14. století rozvíjí burgundská společnost v původním směru, s důrazem na tvarování siluety. Oproti tomu dochází v Čechách k odklonu od této linie a přeorientování na německou oblast. Impulzy zaalpské módy přijímá až v poslední čtvrtině 15. století. Před siluetou je upřednostňován jako primární reprezentační prvek materiál oděvu. Práce nastiňuje také tendence dalšího vývoje a upozorňuje na některé sporné body problematiky.
|
|
|
The Magic in the era of Charles IV. and his heirs
Vozár, Zdenko ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Libichová Cermanová, Pavlína (oponent)
Otázka mágie v neskošom stredoveku má už skôr dlhšiu tradíciu v Českom historiografickom milieu a spočíva v argumentovaní vývojouvou líniou manuskriptov z Bernskastel-Kues. Avšak, jedná sa iba o jeden z aspektov celeh otázky mágie, zatiaľčo ostatné sú viacmenej obchádzané. Preto by som chcel priniesť nový pohľad na celú záležitosť mágie a jasne definovať celé štúdijné pole v jeho dynamickej komplexnosti. Moja práca spočíva z troch vzájomne prepojených častí. Za prvé, mali by sme si najprv sami položiť otázku, čo je to vlastne mágia? Na presnej definícii tohto slova sa ešte stále nezhodlo, hoc sa o to snažili mnohí výborní bádatelia a nielen v posledných desaťročiach. Ak by sme mali preskúmať "mágiu", musíme si bezpodmienečne stanovit veľmi dobrý referenčný rámec. V druhej otázke sa budem sústrediť na diachrónny historický kontext a jeho dynamiky transferu a protitransferu učenej mágie v Čechách. Ako posledné, je treba mať na zreteli podrobný výskum pramennej bázu a zároveň celkovú dynamiku nielen českých ale aj obecne stredovekých dejín tej doby. Hlavná hypotéze tejto práce, je že máme pramene predchádzajúce manuskriptom zo zbierky Mikuláša Kusánskeho, ktoré môžu vrhnúť nové svetlo na celú tématiku. V tomto rámci sa javí, že bezprecedentný rozvoj Pražskej artistickej fakulty, ako jednej z prvých,...
|
|
| |
|
|
Memoáry Philippa de Commynes jako pramen k dějinám politického myšlení a diplomatické praxe
Vybíralová, Sára ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Práce se zabývá memoáry Philippa de Commynes a možnostmi jejich využití jako historického pramene k dějinám mentalit. Tento významný, i když u nás málo známý politik a diplomat burgundského původu odešel ze dvora Karla Smělého do služeb francouzského krále Ludvíka XI. Ve svých po smrti Ludvíka XI. vzniklých Memoárech Commynes za prvé oslavuje tohoto panovníka, a za druhé se prostřednictvím různých literárních prostředků (digrese, exempla) pokouší posílit didaktickou působnost textu a prosadit určité politické a morální premisy. Paměti se tak vzhledem ke svému zacílení na čtenářstvo z řad vládců a dvořanů blíží jinému literárnímu žánru - knížecím zrcadlům. Jejich ponaučení je však zaměřeno prakticky a často i v jejich etickém vyznění převažuje pragmatismus. Progresivní, moderní proud v myšlení představuje u Philippa de Commynes jeho odmítnutí "zbytečných" rytířských ctností a hodnot jako je hrdost a sláva, a prosazování "moudrosti," chápané zcela nově jako politická obratnost spojená s obezřetností. Druhá část práce se pokouší zmapovat svědectví Memoárů o diplomatické praxi své doby, v níž na jednu stranu hrála podstatnou roli symbolická komunikace a rituál, jež však na straně druhé do značné míry závisela na tajných spojenectvích. Memoáry mohou být využity i jako pramen k dějinám střední Evropy,...
|
|
|
Obraz českého krále Jana Lucemburského v díle Guillauma de Machaut
Holovská, Kateřina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce je věnována osobnosti Guillauma de Machaut a jeho dílům, která zachycují básníkovy názory na ideálního panovníka a jeho vzpomínky na Jana Lucemburského. V úvodních kapitolách této práce autorka představuje stručný životopis Guillauma de Machaut, jeho literární tvorbu a historický kontext, který měl vliv na básníkovo myšlení. Práce dále rozebírá Machautovy představy o ideálním vládci, obsažené především v jeho pojednání Přátelská útěcha. Poslední část práce je věnována Janu Lucemburskému. Autorka se v ní zabývá příčinami, které vedly k tomu, že se stal Jan Lucemburským v Machautově podání ztělesněním panovnickéko ideálu. Zároveň srovnává Machautovo vyobrazení českého krále s převážně negativním hodnocením českých kronikářů 14. století. Machautova svědectví o českém králi napomáhají pochopit Janovu popularitu v západoevropském prostředí i rozdílnost pojetí panovnického ideálu u nás a ve Francii.
|
|
|
Idea vyvoleného národa v pozdním středověku
Hartmann, Zdeněk ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
V této práci jsme v myšlení Jany z Arku hledali kategorie identity, jež připravovaly půdu pro moderní nacionalismus, přičemž jsme se opírali o model zabstraktňování moci u Ernsta Kantorowicze. Vedeni tímto modelem jsme se pokusili vymezit a popsat kategorie identity společenství, na nichž je tento vývoj v rámci středověku možné sledovat Následně jsme stanovili, zda byla ta která kategorie vzhledem k vývoji popsanému Kantorowiczem progresivní, tj. abstraktní, nebo naopak konkrétní, tj. poplatná staršímu pojetí moci a krále, přičemž jsme tyto konkrétní kategorie ztotožnili s principy lidové mentality popsané v pracích Arona Gureviče. Ukázalo se, že provést takovéto rozdělení a jasnými kritérii vymezit konkrétní a abstraktní kategorie je velmi obtížné, a museli jsme vzít zavděk ne zcela uspokojivým zjednodušením. V analytické části jsme pak zkoumali, jaké typy kategorií identity se vyskytují ve výpovědích Jany z Arku obsažených ve francouzském zápisu z jejího výslechu. Ukázalo se, že převažující většinu v něm obsažených kategorií identity definovaných výše naznačeným způsobem lze v rámci klasifikace navržené v této práci zařadit do skupiny konkrétní. Tento výsledek se zdá velmi dobře odpovídat gurevičovské představě o rozdílu, byť v žádném případě ne absolutním, mezi středověkou lidovou a učenou kulturou,...
|
|
|
České země a avignonské papežství v letech 1378-1419, diplomatické aspekty
Vlková, Tereza ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
0 ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo nastínit dění v době velkého západního schizmatu, zejména pak v jeho prvních dvou třetinách, a to mezi Českým královstvím a Královstvím francouzským. Důraz byl kladen zejména na osobnost francouzského královského diplomata a posla Honoré Boveta, jenž osobně navštívil dvůr českého a římského krále Václava IV. v roce 1399. Abych získala co nejvíce informací o vztazích výše zmíněných království, vycházela jsem z primárních i sekundárních pramenů a odborné literatury, které byly k danému tématu vydány. Dále jsem využila jednosemestrálního studijního pobytu ve Francii k navštěvování tamních přednášek a konferencí i ke konzultacím s francouzskými medievisty. V práci je věnován prostor jak jednotlivým královstvím a dění v nich, zejména ve věcech církevně-politických, tak rozboru nejvýznamnějších prací Honoré Boveta týkajících se jeho názoru na schizma a církev vůbec. Výsledkem mého bádání je jednak celkový pohled zejména Francie na České království, zvláště pak na českého krále Václava IV., v době církevní roztržky v podobě dvojpapežství trvající od roku 1378 do roku 1417, jednak snaha vystihnout Bovetovy postoje ke schizmatu a osobnostem s ním souvisejících na základě jeho děl.
|
|
|
Discourse and Account of the Noble Traveller in the Late Middle Ages (Ogier d'Anglure Nompar de Caumont, Guillebert de Lannoy, Bertrandon de la Broquière)
Svátek, Jaroslav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Marchandisse, Alain (oponent) ; Paravicini, Werner (oponent)
question. Enfin, les ouvrages des nobles voyageurs refletent bien le regard que l'homme occidental ala fin du Moyen Áge portait sur « l'autre », représenté par les cultures et religions différentes en Orient, mais aussi en Europe de l'Est. L'analyse des quatre récits, complétée par de nombreuses références aďautres textes de ce genre, montre comment le voyage est devenu une partie importante de la culture nobiliaire ala fin du Moyen Áge. Abstrakt ČJ: Šlechtický cestopis a jeho diskurs na konci středověku (Ogier d'Anglure, Nompar de Caumont, Guillebert de Lannoy, Bertrandon de Ia Broquiere) Na konci 14. a na počátku 15. století začínají cestovatelé z řad šlechty zaznamenávat svoje zkušenosti z cest. ~už se jedná o poutě, vojenská tažení nebo diplomatické mise, 4 aristokracie vnáší nový prvek do cestopisné produkce pozdního středověku. Tento rozbor pracuje s korpusem textů čtyř cestovatelů napsaných ve střední francouzštině. Tyto texty spojuje nejen časová blízkost jejich vzniku, ale také množství společných znaků, jež tvoří jádro této srovnávací analýzy. Jedná se zejména o fenomén náboženské pouti, jejíž literární vyjádření zůstává nadále závislé na předem daném diskursu, zejména v případě popisu Svaté země. V této době však cestopis slouží také jako prostředek reprezentace jeho autora vzhledem k jeho možným...
|
host ::
RSS.