|
|
V labyrintu povídky - srbští autoři střední generace na sklonku 20. století
Stojčetović, Jaroslava ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Nahlédnout do literární situace doby nedávno minulé ve státě, který si právě zažil největší zvraty v oblasti ekonomické, politické, kulturní i společenské od doby 2. světové války bude hlavním úkolem této práce. Odpovědět na otázku, proč jsme pro literární bádání zvolili právě žánr povídky, se pokusíme hned na počátku. Srbská povídka je velmi bohatý literární žánr s dlouhou tradicí, a proto jsme si jednu jeho část vybrali pro tuto práci. Jde o žánr, který je možná v současné době do jisté míry vytlačován jinými a zda je toto tvrzení pravdivé či ne, se pokusíme zjistit. Cílem této práce je představit srbskou povídku posledních dvaceti let 20. století, a to na základě vlastních analýz povídkové tvorby sedmi současných autorů. Otázkou, na kterou bychom chtěli najít odpověď je, zda není povídka, coby literární forma v současné době v Srbsku vlivem románu příliš upozaděna. Dalším úkolem je srovnat vývoj povídky ve vztahu k románu a novele v srbské literatuře a zjistit převahu jednoho či druhého žánru v jednotlivých etapách vývoje srbské literatury respektive vývoj srbské literatury v průběhu 2. poloviny 20. století a vliv jednotlivých směrů na žánr povídky v posledních dvaceti letech minulého století.
|
|
|
Král Matyáš, skutečnost a mýtus ve slovinské literatuře
Kastner, Katalin ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Krále Matyáše lze považovat za jednu z nejzáhadnějších a nejrozporuplnějších postav slovinské literatury. Na základě náročného zkoumání jsem dospěla k závěru, že není možné stoprocentně určit, zdali se inspirací Matyášova mýtu stal jeden z nejslavnějších a nejmocnějších panovníků 15. století, uherský král Matyáš Korvín a nebo obyčejný slovinský sedlák kralj Matjaž. Král Matyáš, který se objevuje v lidové slovesnosti 19. století, v sobě nese prvky jak maďarské, tak slovinské. Matyáš Korvín si získal slávu po celé Evropě svou spravedlností a odvážností, prokazuje se to i ve slovinském prostředí. Přikláním se tedy na stranu maďarského panovníka, který se podle mého názoru stal prvotním zdrojem inspirace (nejen) slovinských lidových pohádek a písní. Jeho postava získala během 19. a 20. století různé podoby, zásadní motiv se ale v podstatě nemění. Král Matyáš je symbolem spravedlnosti, záchrany, vysvobození, spasení slovinského národa. V této roli ho vnímají Slovinci dodnes.
|
|
|
Josip Murn Aleksandrov
Nachlingerová, Zuzana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Charakteristickými vlastnostmi Murnovy impresionistické estetiky jsou lyričnost, navázanost na přírodu a venkov. Převažuje krátká forma básní. V básních popisuje okolní svět, který vnímá částečně subjektivně, často se v něm zrcadlí životní pocit a reflexe. Murnovy básně působily především na čtenářovu představivost a fantazii a dokázaly navodit stejnou atmosféru, jakou prožil básník v daný okamžik. Básníkovo prožívání obzvláště krajiny, přírody a venkovského života bylo velmi hluboké. Tyto zážitky jako náladový vjem přenášel na papír- bez etických, politických a názorových otázek. Netvořil ani pro národní potřeby, ani pro určitou ideologii, nepozastavoval se nad sociálními poměry, jako například Ivan Cankar. Psal vlastní poezii, ve které vystupovala něžná poetika, imprese jedinečnosti, neustálá míjivost a proměna člověka a všeho živého. Tímto způsobem tvořil, i přestože se ve svém životě musel zabývat existenciálními otázkami, a řešit je. Jeho básně však zůstávaly velmi osobní, básník vyjadřoval svůj vnitřní svět, svět niterných pocitů. Vyjadřoval vnitřní rozpoložení v okamžicích běžného, každodenního života. Důležitou součástí básní byly také popisy barev a zvuků. Básně byly výtvarné, obraznost v nich hrála významnou roli, čtenář si je mohl lehce představit namalované. Kromě básní s venkovskými motivy a...
|
|
|
Srovnání dvou překladů slovinského románu Alamut do češtiny; zastarávání překladu
Panýrková, Alena ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Blažek, David (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci Srovnání dvou překladů slovinského románu Alamut do češtiny; Zastarávání překladu jsem se snažila představit problematiku zastarávání překladu, poukázat na rozdíly mezi překlady, které vznikly v rozmezí padesáti let, a uvést příklady překladatelských řešení. Práci jsem rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části hovořím podrobně o autorovi a jeho díle, uvádím zásady translatologické analýzy a cituji významné české a slovenské teoretiky překladu, kteří se vyjadřovali k otázce zastarávání překladu. V části praktické jsem provedla analýzu původního díla a obou překladů. Měla jsem v úmyslu také ukázat rozdíly v interpretaci originálu a dokázat je na obou překladech. Výzkum však prokázal, že je druhý překlad pouhou redakcí překladu prvního, nikoli překlad nezávislý, a proto jsem neměla možnost srovnání překladatelské interpretace. Ve své práci jsem zmínila základní body teorie překladu. Doufám, že tato práce poslouží studentům slovenistiky, kteří se budou připravovat na svou budoucí kariéru překladatelů.
|
|
|
Obraz ženy v prozaickém díle Milana Begoviće
Honcová, Kateřina ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Vlašić, Marija (oponent)
Tato práce se převážně soustřeďuje na analýzu prozaické tvorby Milana Begoviée, která je téměř výhradně věnována postavě ženy. Snaží se zdůraznit neprávem opomíjený, avšak vyjímečný způsob autorova ojedinělého formálního i tématického zpracování ústředního motivu, jehož prostřednictvím ztělesňuje všestranně nahlížený pro fil ženské duše. V mnoha tvůrčích aspektech Begoviéův opus zcela splňuje kritéria nejvyšší úrovně světové literatury. O to více překvapuje, navzdory nepodloženému mýtu o autorově ustašovské orientaci v období druhé světové války, trvale nízký zájem, který domácí literární sféra projevuje o Begoviéovu osobitou tvorbu. Je velmi obtížné najít v chorvatské literatuře dílo, které by podobně jako Begoviéův společenský román "Giga Bariéeva" mělo schopnost aktuální výpovědi a zároveň nadčasové, aby i po uplynutí mnoha desetiletí od svého vzniku neztratilo pro současného čtenáře přitažlivost. Cílem této práce je u příležitosti sto třicátého výročí narození původem dalmatského literáta Milana Begoviée upozornit případné české zájemce o chorvatského autora na kompozičně vyjímečné zpracování dané tematiky, které nesmírně citlivě zobrazuje psychologii chorvatské ženy na počátku dvacátého století. Milan Begovié do prozaického zobrazení svých ženských hrdinek obratně promítá konzervativní pohled příznačný...
|
|
|
Raná fáze protestantského hnutí se zaměřením na oblast slovinských zemí a osobnost Primože Trubara
Šebková, Hana ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce)
Za téma pro zpracování své diplomové práce jsem si zvolila období a události, které předcházely nástupu reformačního hnutí a jeho ranné období působení. Vzhledem k studijnímu oboru jsem se pochopitelně zaměřila na oblast slovinských zemí a osobnost nejvýznamnějšího slovinského reformátora Primože Trubara (1508-1586). Tato doba, přibližně ohraničená léty 1480 až 1548, není obvykle v popředí zájmu badatelů a historiků. Pro většinu je lákavější se zabývat obdobím pozdějším, kdy reformace již plně propukla a přinášela výrazné změny a převraty ve starém, zavedeném řádu, který se v těchto oblastech udržel ještě z dob středověku. Můj zájem pramení z nepoznaného. Tato doba nebyla příliš detailně zpracována a především v Čechách není dostatek pramenů, z kterých by se český čtenář, či student příbuzných oborů, mohl dozvědět více o tomto období na území dnešního Slovinska. Pokusila jsem se zpracovat a podat svědectví o historických událostech, podmínkách života tehdejších lidí, a to všech vrstev značně rozčleněného obyvatelstva, vývoji kultury a národního sebeuvědomění, prostě o podmínkách, z kterých vyšlo hnutí, které později dokázalo zachvátit a téměř ovládnout celou Evropu. Protestantizmus neboli reformace, jako hnutí za "čisté evangelium", za obnovu "pravého a původního křesťanství", musel ukázat středověkou a...
|
|
|
Dativ v srbštině a češtině. Komparativní studie
Mašín, Jaroslav ; Giger, Markus (oponent) ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této práce je porovnat rozdíly meZI používáním dativu v češtině a srbštině. Práce se zabývá i porovnáním v používání dativu volného. Jde výlučně o srovnání současných jazyků, nikoli o zkoumání diachronní. Konfrontací dvou příbuzných jazyků můžeme popsat zónu funkcí dativu. V práci se příliš nezabývám společným znaky v použití dativu v obou jazycích. Pozornost je věnována především rozdílům. Problémem při konfrontativním popisu pádu ve dvou jazycích může být mimo jiné pádová synonymie. Tentýž význam můžeme totiž někdy vyjádřit více pády s různými předložkami a různými významovými odstíny. Tento jev ukazuje na výrazové možnosti v jazyce. Například srbskou konstrukci zadužiti koga čime můžeme přeložit do češtiny podle Srbocharvátsko českého slovníku (1982) v tomto významu konstrukcí: zavázat si koho čím nebo prokázat službu komu. Vidíme, že v češtině si můžeme vybrat sloveso s doplněním v genitivu nebo dativu. -Ah nasje lije po zadužio, pa smo ga zaveli kao počasnog. (Pekié, s. 21) - Ale zato mu pořádně dlužíme, takže ho vedeme v evidenci. (překlad J F, s. 18) Ve své práci vycházím především ze srbské literatury. Díla, která ml posloužila jako jazykový materiál, vyšla poprvé po roce 1945. Jen část z nich vyšla v českém překladu. Pokud dílo v českém překladu vyšlo, uvádím daný překlad do češtiny....
|
|
|
Slovinství a slovanství v první třetině 20. století. S ohledem na jugoslávský jazykový unitarizmus
Valšík, Kamil ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce)
Cílem naší diplomové práce Je popsat jazykovou situaci, převažující tendence v lingvistice a zhodnotit vliv předních jazykovědců na slovinskou lingvistiku v první třetině 20. století. Zvláštní ohled přitom bereme na vliv slovanské a jihoslovanské ideologie na slovinský jazyk a jazykovědu. Právě z tohoto důvodu se těžiště práce nalézá v o bdo bí 1918-41. V o bdo bí tzv. první Jugoslávie byl totiž tlak na politické, ale i kulturní a jazykové přibližování největší. V diplomové pracl se nebudeme věnovat Jenom nejvýznamnějším lingvistům a jejich dílům, ale i historickému a politickému pozadí a dalším důležitým počinům (články, knihy a přednášky) při vymezování slovinské svébytnosti vůči politice jugoslávského unitarizmu. Zvláště bychom rádi zjistili, jestli se politika skutečně podepsala, ať už negativně nebo pozitivně na jazyce a jazykovědě.
|
|
|
Krásná Vida: od lidové písně k dramatu toužení
Benhartová, Tereza ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Krásnou Vidu lze považovat za jeden z ústředních symbolů slovinské literatury. S tím souvisí i její obsahová šíře. Od dob vzniku lidové písně, která ve formě balady zaznamenala konkrétní historickou událost, se tento motiv stal jedním z nejrozsáhlejších zdrojů literární inspirace. Svědčí o tom jeho mnohá zpracování autory 19. a 20. století.126 Postupně se rozšiřoval o psychologické a antropologické přístupy, čímž se otevíralo spektrum interpretací. Lidová píseň o Krásné Vidě nebyla v 19. století již pouhým "historickým obrazem", ale žila svým vlastním životem, coby básnický útvar. Jako taková se stala motivací pro romantického básníka France Prešerna, který ji zbavil lidové epičnosti a vystavěl ji podle pravidel romantické lyriky. Promítl do ní vnitřní rozpor mezi ideálem a skutečností, přičemž zdůraznil toužení po nedosažitelném. Krásná Vida, v díle Ivana Cankara a bezpochyby i ostatních spisovatelů, není již Vida z lidové písně, ale především Prešernova Krásná Vida. Krásná Vida se mění ve slovinské literatuře především pode toho, co jednotliví autoři považovali za příčinu Vidina toužení. Původní lidová píseň je v tomto případě nejméně konkrétní. Poskytuje nicméně několik společných motivů. Vidu vyžene do světa neuvážené manželství, nemoc dítěte, špatná materiální situace, ale především naděje, že dostane...
|
|
| |
host ::
RSS.