|
|
Jací jsme rovnostáři? Výdělky, příjmy a situace domácností v Česku v porovnání s Evropou
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak z hlediska vývoje v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímáním ekonomické nerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována převážně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost už není „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Nejeví se ani nějak výjimečně rovnostářskou v různých postojích.
|
|
|
Three Comparative Essays on Gender Earnings Inequality in the Czech Republic
Mysíková, Martina ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Schneider, Ondřej (oponent) ; Večerník, Jiří (oponent) ; Podpiera, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje příjmovou nerovnost ze tří různých pohledů. Pro českou republiku jsou použita data ze dvou šetření, Mikrocenzus a Životní podmínky, zahrnující období 1988-2008, pro mezinárodní srovnání pak evropský soubor EU-SILC 2008 a 2009. První esej "Příjmová nerovnost jednotlivců" analyzuje pomocí metody relativního rozdělení distribuci příjmů jednotlivců v České republice od počátku transformačního období. Fenomén "vyprazdňující se střední třídy" se projevil pouze na počátku zkoumaného období, později tento jev ustal. Polarizace příjmů se v letech 1988 až 1996 prokázala u obou pohlaví i u všech vzdělanostních podskupin. Mezinárodní srovnání ukázalo, že ve většině sledovaných zemí jsou příjmy mužů a vysokoškolsky vzdělaných více homogenní než příjmy žen a lidí s nižším stupněm vzdělání. Druhá esej "Genderové mzdové rozdíly" kvantifikuje pomocí Heckmanova regresního modelu a Oaxaca-Blinderovy dekompozice strukturu mzdových rozdílů mezi pohlavími ve čtyřech zemích středovýchodní Evropy (CEE). Pozorovaný genderový mzdový rozdíl je v České republice a na Slovensku výrazně vyšší než v Maďarsku a v Polsku. V České a Slovenské republice je část pozorovaného genderového mzdového rozdílu, která je způsobena odlišnými charakteristikami mužů a žen, relativně malá, ač kladná, přičemž výraznou roli...
|
|
|
Evropské sociální modely
Wolfová, Veronika ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními politikami napříč Evropou a modely, které je mezi systémy sociálního zabezpečení možné odhalit. Při hledání modelů se opírá o dřívější studie, které zkoumaly členské země Evropské unie před přijetím států východní Evropy roku 2004. Tato teorie je zde rozšířena o výzkum současné situace, kdy Evropská unie čítá 27 členů. S důrazem na sociální politiky jsou sociální modely zasazeny do kontextu strategií, které Evropská komise vydává jako podněty k sociálním reformám. Součástí této práce je také hodnocení sociálních modelů s ohledem na možnou konvergenci k evropskému sociálnímu modelu.
|
|
|
Flexicurita na českém trhu práce: Aplikace v evropském kontextu
Matoušek, Jindřich ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Šolc, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut ekonomických studií Jindřich Matoušek Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Abstrakt k bakalářské práci Praha 2011 Abstrakt V bakalářské práci se věnuji konceptu flexicurity v České republice. Konceptu, který spojuje dvě zdánlivé protikladné součásti trhu práce. Flexibilitu a jistotu. Tento koncept se samovolně vyvinul v Dánsku a Nizozemsku a začátkem dvacátého století se stal ústředním tématem sociálně právních politik trhu práce prosazovaným Evropskou unií. První část práce se věnuje posouzení momentálního stavu jednotlivých částí konceptu flexicurity v České republice v době vzniku této práce. Popisuje vývoj nezaměstnanosti, míru flexibility a jistoty na trhu práce a srovnává jejich stav se situací ve zbytku Evropy. Další část analyzuje flexibilní formy zaměstnávání v České republice. Konkrétně částečné úvazky a jejich mikroekonomické souvislosti. V posledním oddílu se věnuji analýze faktorů, které ovlivňovaly nezaměstnanost v České republice v průběhu let 1993 až 2008. Název práce: Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Autor: Jindřich Matoušek Vedoucí práce: PhDr. Martina Mysíková Rok obhajoby: 2011 Počet znaků: 79 244 Klíčová slova: Flexicurita, flexibilita, jistota, trh práce.
|
|
| |
|
|
Poverty in the Czech Republic: A Critical look at EU Indicators
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
National and cross-national data from EU-SILC surveys are used for various comparisons: of different indicators of poverty; of this data source with administrative data; of the time of remaining in poverty according to various indicators; of the situation in the Czech Republic with EU countries. The advantages of the “subjective” poverty indicator based on reporting on make ends meet are stressed.
|
|
|
Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské indikátory
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Národní a mezinárodní data šetření EU-SILC jsou využita k porovnání různých ukazatelů chudoby; k porovnání dat tohoto šetření s administrativními zdroji; k porovnání doby setrvání v chudobě podle jednotlivých ukazatelů; k porovnání situace v České republice se zeměmi EU. Oproti indikátorům EU prezentujeme výhody „subjektivního“ ukazatele chudoby založeného na výpovědi, že domácnost vychází s příjmy s velkými obtížemi.
|
host ::
RSS.