|
|
Ex-prisoners and the Labour Market in the Czech Republic
Kantová, Klára ; Špolcová, Dominika (vedoucí práce) ; Mysíková, Martina (oponent)
Míra nezaměstnanosti je jedním z klíčových makroekonomických ukazatelů, co se prosperity státu týče. Cílem této studie je ukázat, jaký efekt na míru nezaměstnanosti mají propuštění vězni v době nízké míry nezaměstnanosti. Bodem zájmu jsou tedy osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody a jejich integrace na trh práce. Tyto osoby většinou nejsou akceptovány společností a jsou diskriminovány ostatními, což většinou vyústí do znovu spáchání trestu a navrácení zpět do vězení. Aby se předešlo zmíněné recidivě, je důležité tyto osoby integrovat do společnosti. Bakalářská práce zkoumá efekt propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody na míru nezaměstnanosti a následně efekt míry nezaměstnanosti na míru recidivy těchto osob v České republice od roku 1992. Navíc je zkoumán efekt změny stavu počtu vězňů a míry nezaměstnanosti na míru recidivy skrze 13 kraji (ve Zlínském kraji se nevyskytují žádné věznice) pomocí měsíčních dat v období 2014-2018. Studie používá hlavně data ze statistických ročenek Vězeňské služby ČR. Dále používá také volně dostupná data z Českého statistického úřadu a Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde jsou k nalezení hlavní makroekonomické ukazatele České republiky. Výsledky nevykazují výrazný efekt propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody na...
|
|
|
Gender paradox of job satisfaction in the Czech Republic in European comparison
Sosnová, Kristýna ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Malovaná, Simona (oponent)
Genderový paradox spokojenosti s prací nastává v případě, kdy ženy vykazují vyšší hodnotu pracovní spokojenosti navzdory horším pracovním podmínkám ve srovnání s muži. Tato práce se zabývá tématem Generového paradoxu us- pokojení s prací, analyzuje podmínky na trhu práce a jeho vnímání zaměstnanců v České republice za účelem přiblížit zaměstnavatelům pracovní aspekty, které mohou zvýšit výkonnost, motivaci a spokojenost pracovníků. Ke studii byla použita data z ISSP 2015, obsahující vzorek 1435 respondentů. Ta byla an- alyzována vyhodnocením regresí na základě čtyřech modelů, sestavených z proměnných ze socio-demografických faktorů a různých pracovních aspektů. Výsledky odhalily jisté rozdíly mezi pohlavími, konkrétně diskriminaci na základě pohlaví pracovníka, nebo znevýhodněnost žen týkající se příjmu a uplatnění ve vedoucích pozicích. Navzdory teorii genderového paradoxu, která vykazuje větší pracovní spokojenost žen, ukázal náš vzorek opak. Studie prokázala jako nejvíce relevantní aspekty práce ovlivňující celkovou pracovní spokojenost hlavně vztahy na pracovišti, zajímavost práce, samostatnost v práci a především u mužů počet podřízených pracovníků, práci o...
|
|
|
Postavení žen na trhu práce
Mysíková, Martina ; Erbenová, Michaela (vedoucí práce)
Evropská strategie zaměstnanosti se v posledních letech stále více zabývá problematikou rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, se snahou řešit rozdíly mezi pohlavími. Hlavními otázkami zůstávají rozdíly mezi mírami zaměstnanosti a nezaměstnanosti, segregace a rozdíly ve mzdách a příjmech. Dále jsou evropské politiky zaměřeny na reintegraci žen a mužů vracejících se na trh práce a pomoc sladit práci a rodinný život, stejně jako na daňové systémy a systémy dávek, které tvoří bariéry při vstupu žen na trh práce. Aplikace těchto politik na konci 90. let narazila na rozdílné počáteční podmínky v zemích EU. Zatímco některé země již měly dostatečnou tradici v politikách rovných příležitostí, jiné se teprve začaly zaměřovat na snižování rozdílů na trhu práce. Díky aplikaci politik rovných příležitostí se míra zaměstnanosti žen zvyšuje, ale stále zůstává nižší než u mužů. Ačkoli se rozdíl mezi pohlavími snížil téměř se všech zemích EU, stále zůstává výrazný. Ve své rigorózní práci bych se chtěla zaměřit na výsledky těchto politik v zemích EU, s důrazem na situaci v České republice. V úvodu bych nejprve stručně popsala implementaci a možnosti politik určených ke zmírnění rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce a jejich dopady v rámci EU. V hlavní části bych se detailně zaměřila právě na Českou republiku a...
|
|
|
Jací jsme rovnostáři? Výdělky, příjmy a situace domácností v Česku v porovnání s Evropou
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak z hlediska vývoje v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímáním ekonomické nerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována převážně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost už není „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Nejeví se ani nějak výjimečně rovnostářskou v různých postojích.
|
|
|
Three Comparative Essays on Gender Earnings Inequality in the Czech Republic
Mysíková, Martina ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Schneider, Ondřej (oponent) ; Večerník, Jiří (oponent) ; Podpiera, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje příjmovou nerovnost ze tří různých pohledů. Pro českou republiku jsou použita data ze dvou šetření, Mikrocenzus a Životní podmínky, zahrnující období 1988-2008, pro mezinárodní srovnání pak evropský soubor EU-SILC 2008 a 2009. První esej "Příjmová nerovnost jednotlivců" analyzuje pomocí metody relativního rozdělení distribuci příjmů jednotlivců v České republice od počátku transformačního období. Fenomén "vyprazdňující se střední třídy" se projevil pouze na počátku zkoumaného období, později tento jev ustal. Polarizace příjmů se v letech 1988 až 1996 prokázala u obou pohlaví i u všech vzdělanostních podskupin. Mezinárodní srovnání ukázalo, že ve většině sledovaných zemí jsou příjmy mužů a vysokoškolsky vzdělaných více homogenní než příjmy žen a lidí s nižším stupněm vzdělání. Druhá esej "Genderové mzdové rozdíly" kvantifikuje pomocí Heckmanova regresního modelu a Oaxaca-Blinderovy dekompozice strukturu mzdových rozdílů mezi pohlavími ve čtyřech zemích středovýchodní Evropy (CEE). Pozorovaný genderový mzdový rozdíl je v České republice a na Slovensku výrazně vyšší než v Maďarsku a v Polsku. V České a Slovenské republice je část pozorovaného genderového mzdového rozdílu, která je způsobena odlišnými charakteristikami mužů a žen, relativně malá, ač kladná, přičemž výraznou roli...
|
|
|
Evropské sociální modely
Wolfová, Veronika ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními politikami napříč Evropou a modely, které je mezi systémy sociálního zabezpečení možné odhalit. Při hledání modelů se opírá o dřívější studie, které zkoumaly členské země Evropské unie před přijetím států východní Evropy roku 2004. Tato teorie je zde rozšířena o výzkum současné situace, kdy Evropská unie čítá 27 členů. S důrazem na sociální politiky jsou sociální modely zasazeny do kontextu strategií, které Evropská komise vydává jako podněty k sociálním reformám. Součástí této práce je také hodnocení sociálních modelů s ohledem na možnou konvergenci k evropskému sociálnímu modelu.
|
|
|
Flexicurita na českém trhu práce: Aplikace v evropském kontextu
Matoušek, Jindřich ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Šolc, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut ekonomických studií Jindřich Matoušek Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Abstrakt k bakalářské práci Praha 2011 Abstrakt V bakalářské práci se věnuji konceptu flexicurity v České republice. Konceptu, který spojuje dvě zdánlivé protikladné součásti trhu práce. Flexibilitu a jistotu. Tento koncept se samovolně vyvinul v Dánsku a Nizozemsku a začátkem dvacátého století se stal ústředním tématem sociálně právních politik trhu práce prosazovaným Evropskou unií. První část práce se věnuje posouzení momentálního stavu jednotlivých částí konceptu flexicurity v České republice v době vzniku této práce. Popisuje vývoj nezaměstnanosti, míru flexibility a jistoty na trhu práce a srovnává jejich stav se situací ve zbytku Evropy. Další část analyzuje flexibilní formy zaměstnávání v České republice. Konkrétně částečné úvazky a jejich mikroekonomické souvislosti. V posledním oddílu se věnuji analýze faktorů, které ovlivňovaly nezaměstnanost v České republice v průběhu let 1993 až 2008. Název práce: Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Autor: Jindřich Matoušek Vedoucí práce: PhDr. Martina Mysíková Rok obhajoby: 2011 Počet znaků: 79 244 Klíčová slova: Flexicurita, flexibilita, jistota, trh práce.
|
|
| |
|
|
Poverty in the Czech Republic: A Critical look at EU Indicators
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
National and cross-national data from EU-SILC surveys are used for various comparisons: of different indicators of poverty; of this data source with administrative data; of the time of remaining in poverty according to various indicators; of the situation in the Czech Republic with EU countries. The advantages of the “subjective” poverty indicator based on reporting on make ends meet are stressed.
|
|
|
Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské indikátory
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Národní a mezinárodní data šetření EU-SILC jsou využita k porovnání různých ukazatelů chudoby; k porovnání dat tohoto šetření s administrativními zdroji; k porovnání doby setrvání v chudobě podle jednotlivých ukazatelů; k porovnání situace v České republice se zeměmi EU. Oproti indikátorům EU prezentujeme výhody „subjektivního“ ukazatele chudoby založeného na výpovědi, že domácnost vychází s příjmy s velkými obtížemi.
|
host ::
RSS.