|
|
Chov kunovitých šelem (Mustelidae) v zoologických zahradách
TOMŠOVICOVÁ, Tereza
Cílem práce bylo zhodnotit chov kunovitých šelem v České republice. V této práci je monitorován chov kunovitých v České republice a v Evropě. Ve své práci sleduji období mezi lety 1990-2021. Údaje o České republice byly čerpány především z ročenek českých a slovenských zoologických zahrad. Údaje o chovech v Evropě byly čerpány z databáze Species 360 (Zoological Information Managament System). V České republice se vyskytuje 14 druhů kunovitých šelem. Mezi nejúspěšnější zoologické zahrady patřila zoo Chomutov, kterému se podařilo odchovat celkem 47 mláďat kolonoka (Mustela sibrica). Dalším úspěchem českých zoologických zahrad je chov vydry malé, kde se v letech 1990-2021 podařilo odchovat celkem 79 mláďat.
|
|
|
Lasicovité šelmy střední Evropy v kvartérním fosilním záznamu
Vencová, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Předložená práce shrnuje výsledky revize 414 fosilních dokladů lasicovitých šelem z 136 nálezových celků čtvrtohorního a pliocenního stáří (6 MN51-17, 8 Q1, 10 Q2, 2 Q3, 104 Q4) z území ČR a Slovenska shromážděných ve sbírkách PřF UK a Národního muzea. Výsledky detailní biometrické analýzy srovnávané s datovým aparátem souběžné analýzy souboru recentních forem (204 jedinců 8 spp.) a literárních referencí umožnily spolehlivé určení většiny dokladů (celkem 9 recentních a 7 fosilních taxonů). Početnějšími soubory, umožňujícími podrobnější hodnocení, byl zastoupen rod Martes a zejména pak skupina Mustela nivalis - M. erminea tvořící celkem 77% všech dokladů. Doklady této skupiny z nejstaršího úseku (MN15- MN17) jsou blízké společnému předku obou recentních druhů, identifikuji je jako Mustela pliocaenica. Rovněž staropleistocenní formy (MN17-Q2 M. praenivalis, M. palerminea) se od recentních populací zřetelně liší. Fenotypové přestavby ústící k recentním formám probíhají tedy zřejmě až ve středním pleistocenu (Q3). Bohatý aparát dokladů ze souvislých vrstevných sledů současného glaciálního cyklu ukazuje nápadnou převahu dokladů z různých úseků glaciálu (včetně LGM) a vysoce průkazné fenotypové změny obou druhů v tomto období. Areálové expanse a vývoj fenotypových specifik těchto druhů (včetně extrémní...
|
|
|
Kryptosporidiové infekce veverek
ŠVAJLENOVÁ, Kamila
Zkoumali jsme Cryptosporidium spp. infikující veverky obecné (Sciurus vulgaris) z 27 oblastí v České republice a na Slovensku. Zkoumali jsme 157 vzorků trusu, u kterých jsme detekovali oocysty Cryptosporidium spp. u 14 zvířat (21,98 %). Fylogenetická analýza genových sekvencí malých podjednotek rRNA, aktinu a gp60 prokázala přítomnost infekce Cryptosporidium u 14 zvířat. Sekvenční analýza odhalila přítomnost genotypu Cryptosporidium ferret genotyp ve všech pozitivních vzorcích. V populaci veverek byly detekovány tři gp60 subtypy, VIIIb, VIIIc a nový subtyp VIIIe. Výskyt infekce Cryptosporidium se nelišil mezi věkem nebo pohlavím zvířat. Mikroskopická detekce oocyst prokázala infekci pouze u mláďat. Intenzita infekce se pohybovakla od 100000-250000 oocyst na gram trusu. Žádná z přirozeně infikovaných veverek v této studii nevykazovala klinické příznaky. Genotyp Cryptosporidium chipmunk I získaný z přirozeně infikované veverky šedé (Sciurus carolinensis) z Itálie, který byl použit pro experimentální pokusy, byl infekční pro myši ((Mus musculus; kmeny SCID; C57BL/6J; CD4-/- a CD8-/-), fretky (Mustela putorius furo) a veverky obecné s prepatentním obdobím 10, 4, 4, 4, 4 a 11 dní po infekci. Oocysty Cryptosporidium chipmunk genotyp I měřily 5,64 (5,50-5,89) × 5,37 (4,86-5,60) m (index tvaru 1,05 (1,01-1,14)). Všechny myši kromě kmene SCID se infekce zbavily do 8 až 18 dnů po infekci. Klinická kryptosporidióza se projevovala u SCID myší, fretek a veverek, ale pouze veverky trpěly těžkým průjmem a infekce pro ně byla smrtelná. SCID myši představují vhodný laboratorní model pro pomnožování genotypu Cryptosporidium chipmunk genotyp I.
|
|
| |
|
|
Možnosti a současná praxe určování paternity fretky (Mustela putorius furo)
Henclová, Tereza ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
Testy paternity se zabývají původem jednotlivce v rámci plemen. Jsou důležitým parametrem pro zájemce o cílený chov zvířat a vedou ke zkvalitnění jejich chovu. Tato bakalářská práce se zabývá testy paternity využívanými u zvířat na současné úrovni genetického výzkumu a jejich možným využitím u fretky formou literární analýzy. V přehledu literatury je uvedena základní charakteristika fretek. Dále zde jsou obsaženy základní genetické údaje včetně molekulární taxonomie, informace o současném testování paternity a náhled do testování paternity šelem (Carnivora). V diskuzi jsou projednávány možnosti využití tohoto testování u fretek.
Při řešení tématu jsem z literatury zjistila, že v současné době se toto testování provádí pomocí metody PCR (polymerase chain reaction), která umožňuje rychlou ampliflikaci DNA. Pomocí této metody se provádí porovnávání STR lokusů tria matka-mládě-otec. Výhodou STR polymorfismů je dobrá rozlišovací schopnost, vysoká variabilita a snadná amplifikovatelnost pomocí metody PCR, ovšem jejich největší nevýhodou je vysoká mutační rychlost a limitovaný počet markerů v jedné reakci (maximálně 17). Výsledky STR profilování se vyjadřují indexem paternity (Pi). Index paternity je výsledkem výpočtu pravděpodobnosti, která nám pomáhá vyjádřit jak velká je možnost, že údajný samec je otcem mláďat. Ekvivalentní vyjádření Pi je procentuální v rozmezí 0% až 100%. Výsledkem je buď potvrzení, nebo vyvrácení otcovství. Tato problematika je u fretek prozatím rozpracovaná a testování se v současné době příliš nevyužívá. V rámci současných poznatků by testování paternity u fretek přispělo ke zkvalitnění jejich chovu tím, že by snížilo riziko inbreedingu, přenosu dědičných chorob či vad do další generace a zamezilo podvodnému chování s cílem oklamání budoucího majitele.
|
|
|
Fragmentace a savčí predátoři v lesních habitatech: faktory ovlivňující jejich distribuci a výběr prostředí
PAVLUVČÍK, Petr
Využívání krajiny člověkem způsobuje fragmentaci a ztrátu původních habitatů. Rozdílné druhy jsou na změny původních habitatů různě citlivé. Zvláště šelmy se mohou, v závislosti na menší hustotě potravní nabídky, s tímto jevem vyrovnávat hůře. Na druhou stranu středně velcí predátoři mohou prospívat v takto změněné krajině. Tato studie byla provedena během roku 2008 a 2009 v oblasti Českobudějovické pánve a jejím cílem bylo určit habitatové preference šelem ve fragmentované krajině. Během těchto dvou let bylo sledováno sedm druhů šelem pomocí metody pachových stanic. Zjištěné záznamy o jejich výskytu byly porovnány s fyzionomií sledovaných lesních ostrůvků a strukturou okolní krajiny.
|
|
|
Srovnání efektivity monitoringu norka amerického /Mustela vison/ a tchoře tmavého /Mustela putorius/ pomocí raftů a sklopců.
BARTÁKOVÁ, Daniela
Cílem mé diplomové práce bylo zhodnocení dvou metod monitoringu norka amerického a tchoře tmavého - pomocí živochytných sklopců a pomocí plovoucích raftů. Zatímco první metoda je u nás běžně používaná, v případě druhé metody se jedná u nás o pilotní projekt testování vhodnosti metody, která je už úspěšně používána ve Velké Británii. Sledování probíhalo v letech 2008 (srpen-listopad) a 2009 (duben-listopad) v lokalitě PP Černíč a okolí poblíž Dačic, kde byly vybrány 4 stanoviště. Všechny stopy lasicovitých šelem, zachycené na raftech patřily norku americkému, což odpovídá také údajům z odchytů, během kterých byli do pastí chyceni pouze norci američtí. Počet pozitivních raftů byl vyšší v roce 2008 než v roce 2009 z důvodu eradikace norků v listopadu 2008. Mezi stanovišti byly rozdíly v množství zaznamenaných i chycených norků. V porovnání pastí a raftů byla úspěšnější metoda pomocí raftů.
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.