|
|
Problematika kulturní identity české menšiny na jižní Ukrajině
Musílek, Martin ; Matějů, Martin (oponent) ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce)
v této práci jsme se pokusili postihnout fenomén kulturní identity skrze proces jejího formování a uchovávání v jinoetnickém prostředí. Jevy jako etnikum, národ nebo kultura jsou těsně spjaty s podmínkami, ve kterých vznikají, nacházejí se a zanikají. Proto i etnická, národní nebo kulturní identita je zákonitě spjata s podmínkami, ve kterých se nacházejí její nositelé. Hlavními podmínkami zachování kulturní identity u české menšiny na jižní Ukrajině jsou zejména příznivá ekonomická situace, kontakt s kulturou původní vlasti a kladné hodnocení české kultury.
|
|
|
Kolonizace a církevní správa na území historického Loketska ve 13. století
Konůpek, Jan ; Musílek, Martin (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Od počátků novodobého historického zájmu má 13. století pevné místo ve všech koncepcích českých dějin. Do jeho hodnocení se vždy promítala aktuální situace doby. Od poloviny 19. do poloviny 20. století byl dominujícím prvkem v tomto výkladu příchod nových obyvatel "z německých zemí" a jejich podíl na výstavbě sídel a krajiny. Problematikou se zabývala celá řada autorů, nicméně základní interpretační schéma zůstávalo více méně stejné. Obrat nastal v šedesátých letech, kdy začala být evropská středověká změna nazírána jiným způsobem. Podstatně se změnil okruh kladených otázek a interpretačních přístupů. Došlo k rozšíření geografického a časového rámce, ve kterém byly dané změny hodnoceny, k zasazení problematiky do celoevropského kontextu a k zásadnímu rozšíření pracovních metod historiografie. V reakci na nové mezioborové pojetí historických věd byla následně znovu promýšlena otázka vlastní historiografické metody.
|
|
|
Kulturní identita menšin
Musílek, Martin ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
V této práci jsme se pokusili postihnout fenomén kulturní identity skrze proces jejího formování a uchovávání v jinoetnickém prostředí. Etnikum a jeho kultura jsou těsně spjaty s podmínkami, ve kterých vznikají, nacházejí se a zanikají. Proto i kulturní identita je zákonitě spjata s podmínkami, ve kterých se nacházejí její nositelé. Hlavními podmínkami zachování kulturní identity u české menšiny na jižní Ukrajině jsou zejména příznivá ekonomická situace, katolická víra, kontakt s kulturou puvodní vlasti a kladné hodnocení české kultury.
|
|
|
Zajetí českého panstva patriciátem roku 1309 "aneb není nic krutějšího nad sprosťáka, když povýšení dosahuje"
Musílek, Martin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
Historické bádání věnovalo zajetí českého panstva pražským a kutnohorským patriciátem v Sedleckém klášteře a Praze pouze malou pozornost. Všeobecně se přebíraly především Šustovy závěry. Obecně se soudí, že v rámci tomto tématu už nelze najít "nic nového". Situace i obě strany sporu byly jasně dané. Na jedné straně stál bohatý, většinou německý patriciát, na straně druhé moci chtivé a dravé české panstvo. Rok 1309 se poté bere jako mezník, kdy nejbohatší měšťané chtěli zvrátit svoje podřízené postavení a vydobýt si místo na politickém a mocenském výsluní v zemi. Takovýto pohled není podle mého názoru úplně přesný. Ve složitých poměrech 13. a počátku 14. století se postupně začíná formovat sebevědomá a mocná vrstva patriciátu, žádající o svůj podíl na moci v zemi a zajetí českého panstva v Sedlci a Praze je toho jasným dokladem. Této události předcházela řada dokladů o vzrůstající moci, bohatství a sebevědomí předních měšťanů. Pokud tedy chceme celý tento složitý vývoj hodnotit v jeho celistvosti a úplnosti, musíme se vrátit hluboko před rok 1309. Již za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. existují doklady o rostoucí síle předních měšťanů, těchto "grťinderů", kteří se přátelili s nejmocnějšími muži v zemi, ale zároveň s nimi sváděli tuhý boj. Na tomto místě stačí vzpomenout násilnou vraždu Zbyslava z...
|
|
|
Zajetí českého panstva patriciátem roku 1309 "aneb není nic krutějšího nad sprosťáka, když povýšení dosahuje"
Musílek, Martin ; Dvořáčková, Dana (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
15. únor 1309. Většina lidí si pod tímto údajem představí pouhé jedno datum z minulosti, které se možná kdysi dávno museli naučit nazpaměť ve škole. Můžeme však k tomuto datu přistupovat také poněkud jinak. Co si třeba představit, že v tento jediný den se mohla stát řada událostí, o kterých už dnes nikdo neví. Odvíjela se řada lidských osudů, které již zapadly v hluboké minulosti. Díky práci středověkých autorů se nám však alespoň jedna událost zachovala. Tohoto dne došlo v Sedleckém klášteře a v Praze k zajetí českého panstva příslušníky pražského a kutnohorského patriciátu. Určitě to byla událost hodná zaznamenání, protože stavěla na hlavu "odvěký" řád. Středověká společnost se skládala z "trojího lidu". Podle středověkého vidění světa byly tyto tři kategorie dané Bohem a představovaly neměnný pozemský řád. 1 V čele trojvrstevné pyramidy stála světská moc neboli lidé meče (bellatores), hned za ní stáli duchovní, nazývaní také lidé modlitby (oratores). Kněží měli za úkol pečovat o lidskou duši a modlit se. Na konci středověké hierarchie nalézáme venkovský lid, lidé práce (laboratores), jejichž hlavním úkolem bylo pracovat.2 Tento vrcholně středověký koncept Adalberta z Corvey však ztrácel ve 13. a 14. století svou aktuálnost.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.