|
|
Studium přímo lisovatelných tabletovin s kombinací chitosanu a silicifikované mikrokrystalické celulosy.
Rabasová, Markéta ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Student: Markéta Rabasová Školitel: doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název diplomové práce: Studium přímo lisovatelných tabletovin s kombinací chitosanu a silicifikované mikrokrystalické celulosy Tato práce se zabývá studiem lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin s kombinací chitosanu a silicifikované mikrokrystalické celulosy Prosolv® SMCC 90 v poměru 3:1, jejich citlivosti na přídavek mazadla a pevnosti tablet v tahu. Retardačními složkami tabletovin jsou alginát sodný v koncentracích 30, 40 a 50 % nebo jeho kombinace s hypromelosou 15M v poměru 1:1 ve stejných koncentracích. Jako mazadlo je použit stearan hořečnatý v koncentraci 1 %, jako modelová léčivá látka je použit indometacin v koncentraci 20 %. Tabletoviny bez obsahu mazadla a léčiva jsou lisovány lisovacími silami 3, 3,5 a 4 kN, tabletoviny obsahující mazadlo a léčivo lisovací silou 4 kN pomocí materiálového testovacího zařízení T1-FRO 50 Zwick/Roell. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu, citlivost tabletovin na přídavek mazadla pomocí hodnot "lubricant sensitivity ratio". Celková energie lisování roste s lisovací silou. Nejvyšší hodnoty vykazuje samotná směs chitosanu a Prosolvu® SMCC 90. S...
|
|
|
Studium přímo lisovatelných tabletovin a tablet s chitosanem
Karešová, Eliška ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Student Eliška Fleglová Školitel doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název diplomové práce Studium přímo lisovatelných tabletovin a tablet s chitosanem. Tato práce se zabývá studiem lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin s chitosanem, jejich citlivosti na přídavek mazadla a pevnosti tablet v tahu. Dalšími složkami tabletovin jsou alginát sodný v koncentracích 30, 40 a 50 % nebo kombinace alginátu sodného a hypromelosy 15M v poměru 1:1 ve stejných koncentracích. Jako mazadlo je použit stearan hořečnatý v koncentraci 1 %. Jako modelová léčivá látka je použit indometacin v koncentraci 20 %. Tablety bez mazadla a léčiva jsou lisovány lisovacími silami 4, 4,5 a 5 kN, tablety s mazadlem a léčivem lisovací silou 4 kN na materiálovém testovacím zařízení T1-FRO 50 Zwick/Roell. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu, citlivost na přídavek mazadel pomocí hodnot "lubricant sensitivity ratio". Celková energie lisování roste s lisovací silou. Nejvyšších hodnot dosahuje u samotného chitosanu. Přídavek retardujících složek její hodnoty snižuje. Plasticita klesá s lisovací silou a její hodnoty jsou vyrovnané. Pevnost tablet v tahu je nejvyšší v případě samotného chitosanu a jeho...
|
|
|
Studium vlivu pomocných látek na disoluci léčiva z tablet
Ouzký, Miroslav ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: Konzultanti: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Mgr. Jana Brokešová, Mgr. Daniel Pěček Posluchač: Miroslav Ouzký Název diplomové práce: Studium vlivu pomocných látek na disoluci léčiva z tablet Cílem této diplomové práce bylo studium vlivu pomocných látek na disoluci léčiva z tablet s vysokou dávkou aktivní látky. Tablety byly připraveny z granulátu získaného vlhkou granulací. Bylo připraveno celkem 11 šarží tablet, které se lišily použitím dvou různých plniv - mikrokrystalické celulosy nebo laktosy a extragranulárně přidaným disintegrantem - kroskarmelosou nebo krospovidonem ve třech koncentracích 2 %, 3,7 % nebo 5,4 %. Tablety byly adjustovány do PVC/Al blistrů. S využitím metody s pádlem bylo hodnoceno uvolňování léčiva z tablet do fosforečnanového pufru pH 7,2 po výrobě (čas 0) a po 1,5, 3 a 6 měsících stabilitního testu při 40 řC a 75 % relativní vlhkosti vzduchu. Výsledky ukazují, že tablety s mikrokrystalickou celulosou uvolňovaly léčivo rychleji než tablety s laktosou. Podobný efekt byl pozorován, když byla extragranulárně přidána kroskarmelosa v porovnání s krospovidonem. V průběhu stabilitního testu se navíc na povrchu tablet s krospovidonem objevily viditelné defekty....
|
|
|
Adhezivní a reologické vlastnosti směsí na bázi chitosanu
Korpasová, Marie ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Marie Korpasová Název diplomové práce: Adhezivní a reologické vlastnosti směsí na bázi chitosanu Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Diplomová práce se zabývá hodnocením reologických a adhezivních vlastností směsí pro formulaci matricových tablet založených na bázi chitosanu s přídavkem retardační směsi, kterou tvoří alginát sodný a hypromelosa v 30%, 40%, 50% koncentraci. Teoretická část práce se zabývá charakterizací chitosanu, Alginátu sodného, Hypromelosy dále charakterizací a rozdělením matricových tablet a také jsou zde popsány principy vyhodnocení rotačních, adhezivních a oscilačních testů, které byly realizovány v experimentální části. Z výsledků viskozitních křivek je zřejmé, že viskozita vzorků klesá s rostoucím namáháním a s vzrůstající koncentrací alginátu sodného viskozita roste. Přidání hypromelosy do směsi zapříčinilo zvýšení viskozity testovaných vzorků. Pro charakterizaci gelů jsou vhodnější testy oscilační, jelikož při testování dochází k menšímu namáhání vzorků. Vzorky pro měření byly připraveny hydratací dané směsi fosfátovým pufrem o pH 6,8. Koeficient konzistence K a index tokového namáhání n jsou charakteristikami reologického chování gelů. Viskoelastické...
|
|
|
Adhesive and rheological properties of chitosan-based mixtures in media of different pH
Omar, Alaa Abdel Gawad Ahmed Osman ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Title of thesis: Adhesive and rheological properties of chitosan-based mixtures in media of different pH Author: Alaa Omar Supervisor: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Consultant: Mgr. Juraj Martiška The aim of the diploma thesis is the study of rheological and adhesive properties of tableting materials for matrix tablets based on chitosan. The theoretical part describes in detail the materials used to prepare the matrix tablets, which were chitosan, sodium alginate and hypromellose. The experimental section was focused on the flow and adhesive properties of the chitosan-based mixtures after exposing them to a media of different pH. The flow tests were done on an absolute rotational rheometer. Obtained viscosity curves were analysed by Power law model. Viscosity at 10 s-1 and Power Law model coefficients were used to evaluate and compare the flow behaviour of dispersions with different concentrations of retarding component in different media. The test of adhesion was carried out using a pull away test on a rotational rheometer and evaluated as maximal detachment force. The remarkably high viscosity of 5% dispersions at pH 1.2 is due to the dissolution of chitosan, as sodium alginate is not soluble in acidic media. The increase in viscosity with the concentration of the retarding component is insured...
|
|
|
Studium vlivu pomocných látek na disoluci léčiva z tablet
Ouzký, Miroslav ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: Konzultanti: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Mgr. Jana Brokešová, Mgr. Daniel Pěček Posluchač: Miroslav Ouzký Název diplomové práce: Studium vlivu pomocných látek na disoluci léčiva z tablet Cílem této diplomové práce bylo studium vlivu pomocných látek na disoluci léčiva z tablet s vysokou dávkou aktivní látky. Tablety byly připraveny z granulátu získaného vlhkou granulací. Bylo připraveno celkem 11 šarží tablet, které se lišily použitím dvou různých plniv - mikrokrystalické celulosy nebo laktosy a extragranulárně přidaným disintegrantem - kroskarmelosou nebo krospovidonem ve třech koncentracích 2 %, 3,7 % nebo 5,4 %. Tablety byly adjustovány do PVC/Al blistrů. S využitím metody s pádlem bylo hodnoceno uvolňování léčiva z tablet do fosforečnanového pufru pH 7,2 po výrobě (čas 0) a po 1,5, 3 a 6 měsících stabilitního testu při 40 řC a 75 % relativní vlhkosti vzduchu. Výsledky ukazují, že tablety s mikrokrystalickou celulosou uvolňovaly léčivo rychleji než tablety s laktosou. Podobný efekt byl pozorován, když byla extragranulárně přidána kroskarmelosa v porovnání s krospovidonem. V průběhu stabilitního testu se navíc na povrchu tablet s krospovidonem objevily viditelné defekty....
|
|
|
Studium přímo lisovatelných tabletovin s kombinací chitosanu a silicifikované mikrokrystalické celulosy.
Rabasová, Markéta ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Student: Markéta Rabasová Školitel: doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název diplomové práce: Studium přímo lisovatelných tabletovin s kombinací chitosanu a silicifikované mikrokrystalické celulosy Tato práce se zabývá studiem lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin s kombinací chitosanu a silicifikované mikrokrystalické celulosy Prosolv® SMCC 90 v poměru 3:1, jejich citlivosti na přídavek mazadla a pevnosti tablet v tahu. Retardačními složkami tabletovin jsou alginát sodný v koncentracích 30, 40 a 50 % nebo jeho kombinace s hypromelosou 15M v poměru 1:1 ve stejných koncentracích. Jako mazadlo je použit stearan hořečnatý v koncentraci 1 %, jako modelová léčivá látka je použit indometacin v koncentraci 20 %. Tabletoviny bez obsahu mazadla a léčiva jsou lisovány lisovacími silami 3, 3,5 a 4 kN, tabletoviny obsahující mazadlo a léčivo lisovací silou 4 kN pomocí materiálového testovacího zařízení T1-FRO 50 Zwick/Roell. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu, citlivost tabletovin na přídavek mazadla pomocí hodnot "lubricant sensitivity ratio". Celková energie lisování roste s lisovací silou. Nejvyšší hodnoty vykazuje samotná směs chitosanu a Prosolvu® SMCC 90. S...
|
|
|
Studium přímo lisovatelných tabletovin a tablet s chitosanem
Fleglová, Eliška ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Student Eliška Fleglová Školitel doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název diplomové práce Studium přímo lisovatelných tabletovin a tablet s chitosanem. Tato práce se zabývá studiem lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin s chitosanem, jejich citlivosti na přídavek mazadla a pevnosti tablet v tahu. Dalšími složkami tabletovin jsou alginát sodný v koncentracích 30, 40 a 50 % nebo kombinace alginátu sodného a hypromelosy 15M v poměru 1:1 ve stejných koncentracích. Jako mazadlo je použit stearan hořečnatý v koncentraci 1 %. Jako modelová léčivá látka je použit indometacin v koncentraci 20 %. Tablety bez mazadla a léčiva jsou lisovány lisovacími silami 4, 4,5 a 5 kN, tablety s mazadlem a léčivem lisovací silou 4 kN na materiálovém testovacím zařízení T1-FRO 50 Zwick/Roell. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu, citlivost na přídavek mazadel pomocí hodnot "lubricant sensitivity ratio". Celková energie lisování roste s lisovací silou. Nejvyšších hodnot dosahuje u samotného chitosanu. Přídavek retardujících složek její hodnoty snižuje. Plasticita klesá s lisovací silou a její hodnoty jsou vyrovnané. Pevnost tablet v tahu je nejvyšší v případě samotného chitosanu a jeho...
|
|
|
Vliv typu plniva a rozvolňovadla na vlastnosti tablet s vysokodávkovým léčivem.
Tranová, Thao ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Posluchač: Thao Tranová Název diplomové práce: Vliv typu plniva a rozvolňovadla na vlastnosti tablet s vysokodávkovým léčivem Práce se zabývá studiem vlivu plniv a extragranulárních rozvolňovadel na vlastnosti tablet s vysokodávkovým léčivem. Ve vysokosmykovém granulátoru byly vyrobeny dva typy granulátů lišící se mikrokrystalickou celulosou a laktosou. Následně z nich bylo připraveno jedenáct skupin tablet s rozdílným typem a množstvím rozvolňovadla. Tablety obsahovaly 2 %, 3,7 % nebo 5,4 % sodné soli kroskarmelosy nebo 2 % a 5,4 % krospovidonu. Testovanými parametry tablet byly oděr, pevnost, doba rozpadu a pyknometrická hustota. Zrychlené stabilitní studie trvající 6 měsíců byly provedeny při teplotě 40 řC a relativní vlhkosti 75 %. Tablety byly průběžně hodnoceny po 1,5, 3 a 6 měsících. Všechny tablety měly v čase T0 odpovídající oděr, pevnost, dobu rozpadu a pyknometrickou hustotu. Tablety obsahující mikrokrystalickou celulosu a sodnou sůl kroskarmelosy se rozpadly rychleji než tablety s laktosou nebo krospovidonem. Tablety s kroskarmelosou vykazovaly větší hustotu než tablety s krospovidonem. Během stabilitního testování se ukázalo, že se oděr všech...
|
|
|
Vliv rýžového extraktu na lisovatelnost a mechanické vlastnosti tablet z mikrokrystalické celulosy.
Rumlerová, Lenka ; Ondrejček, Pavel (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Pavel Ondrejček, Ph.D. Posluchač: Lenka Rumlerová Název diplomové práce: Vliv rýžového extraktu na lisovatelnost a mechanické vlastnosti tablet z mikrokrystalické celulosy. Tato práce se zabývá vlivem rýžového extraktu, jako nové kluzné látky, na lisovatelnost mikrokrystalické celulosy, jako modelového plniva. Dále pak hodnocením vlivu rýžového extraktu na vlastnosti tablet. Účinky rýžového extraktu byly porovnány se dvěma standardními kluznými látkami - stearanem hořečnatým a koloidním oxidem křemičitým. Nejdříve byl hodnocen vliv různých koncentrací kluzných látek na tokové vlastnosti směsí. Tablety byly lisovány použitím tří lisovacích sil. K hodnocení lisovatelnosti směsí mikrokrystalické celulosy a kluzných látek byl využit záznam síla-dráha. Poté byly hodnoceny vlastnosti připravených tablet. Byla měřena radiální pevnost, oděr a doba rozpadu tablet. Z výsledků práce vyplynulo, že rýžový extrakt má z použitých kluzných látek nejnižší vliv na tokové vlastnosti směsí. U všech směsí však došlo ke statisticky významnému zlepšení toku. Při použití 1 % rýžového extraktu byly tokové vlastnosti směsi srovnatelné se směsí obsahující 0,5 % stearanu hořečnatého. Ve většině parametrů...
|
host ::
RSS.