|
|
Stavby a zařízení pro myslivost - objekty v honitbách
Pecková, Marie ; Tománek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
V předložené bakalářské práci jsou rozděleny a popsány jednotlivé druhy mysliveckých staveb a zařízení. Dále je uveden jejich popis a stručná charakteristika. Podrobněji jsou rozebrány typy posedů a jejich možné konstrukční řešení. V další části je proveden praktický průzkum zvolené honitby se zakreslením všech mysliveckých staveb a objektů v honitbě do mapy včetně přiložené fotodokumentace. V závěru jsou zhodnoceny myslivecké stavby v dané honitbě, jejich počet, použití a jejich vliv na početnost populace zvěře v honitbě.
|
|
|
Vliv magnetického pole Země na komunikační strategii srnců a ryb
Brus, Radek ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními strategiemi srnců a ryb. Srnci žijí od dubna do září teritoriálním způsobem, zbývající část roku žijí ve společných tlupách. K značkování teritoria používají chemickou a optickou biokomunikaci- vytloukání parůžků a hrabánkování. Práce je zaměřena také na naší nejrozšířenější rybu kapra obecného. Kapr jako jediný z našich ryb intenzivně vyskakuje nad vodní hladinu, což může být jeden ze způsobů jeho komunikace. Je to hejnová ryba, žije tedy sociálním způsobem života. Nejvíce aktivní je v létě, v létě jsou také výskoky kaprů nejčetnější. Po vyhodnocení získaných dat vyplynulo, že se srnci i kapři orientují v severo- jižní ose, s preferencí severu. Výsledný vektor při přímém pozorování hrabánkování srnců 7,5° a výsledný vektor u přímého pozorování výskoků kaprů nad vodní hladinu 341,5° potvrzují magnetorecepci u obou druhů živočichů.
|
|
|
Mikrohabitatové preference samce jelena evropského v Doupovských horách
Hojer, Miloslav ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem mikrohabitatových preferencí samce jelena evropského (Cervus elaphus) v oblasti Doupovských hor a porovnává jeho telemetrická data s telemetrickými daty samce jelena siky japonského (Cervus nippon nippon). Pomocí GPS navigace byl vyhledán každý z 267 zkoumaných bodů a u každého z nich provedeno měření. Údaje byli zpracovány do elektronické podoby a vyhodnoceny pomocí grafů a tabulek. Ze zjištěných údajů jsem odhadl v jakých mikrohabitatových prostředích se tyto dva druhy jelena v letních obdobích nejčastěji pohybují a jaký druh stanoviště preferují. Zajímavé jistě je i to, že ačkoliv se jejich domovské okrsky prolínají, nemají stejné pastevní návyky.
|
|
|
Magnetická orientace zápředů pavouků z čeledi cedivkovití
Volf, Martin ; Nováková, Petra (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Abstrakt
Teoretická část práce je tvořena obecnou charakteristikou pavouků a dále konkrétněji čeledí cedivkovití, která byla právě zkoumanou čeledí. Poté v první části shrnuje informace o magnetorecepci jako o schopnosti vnímat magnetické pole Země. Dále podává základní informace o 3 teoriích, které představují modely fungování magnetorecepce. Teorie elektromagnetické indukce je založena na principu vzniku elektrického obvodu, kterým proudí elektrický proud. Teorie chemické magnetorecepce nebo také teorie volných radikálů je založena na složitých biochemických reakcích, které vyvolává magnetické pole a které zahrnují páry volných radikálů jako meziprodukty. A poslední-magnetitová teorie, která předpokládá přítomnost magnetitu v nejrůznějších tkáních, jenž se chová jako magnet a v momentě, kdy se snaží srovnat s magnetickým polem, působí tlakem na sekundární receptory či přímo ovlivňuje činnost nervových buněk. Dále práce pojednává o různých formách magnetické orientace, kterými je např. magnetický kompas (případně buzola), magnetický alignment a magnetická mapa. Konec teoretické části se věnuje souhrnným znalostem o magnetorecepci a magnetické orientaci u studované čeledi.
Praktická část se věnuje samotnému mnou prováděnému výzkumu, kdy byla zkoumaná magnetická orientace jednotlivých zápředů na 3 lokalitách. Práce se zaměřuje na lokality různorodé, v různých lesních porostech, v různých svazích. Sběr dat byl ztížen meteorologickými podmínkami, jelikož dlouhé parné léto naprosto vysušilo lesy a veškerá činnost živočichů byla utlumena, poté přišlo razantní ochlazení a velké množství srážek. V tomto roce v podstatě neproběhla žádná přechodová fáze mezi létem a podzimem. Nakonec byla ale potřebná data nashromážděna a ze statistického zpracování jednoznačně vyplynulo, že výsledné vektory se nejčastěji pohybovaly v rozmezí od 100° do 180°. Více než 60% zápředů se orientovalo jihovýchodním až jižním směrem. Samozřejmě byly nalezeny i výjimky a kuriózní případy.
|
host ::
RSS.