|
|
Daň císaři Mt 22,15-29
Jinková, Noemi ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Je na základě Kristových slov z Mt 22,21 povinností křesťana platit daň? Odpověď na nejčastěji kladenou otázku týkající se textu perikopy Mt 22,15-22 má přinést i tato bakalářská práce. Vedle klasické historicko-kritické metody používá však k dosažení svého cíle ještě metodu méně standardní, totiž dramatizaci příběhu. Díky vizualizaci textu se mohou vynořit před oči méně zřetelné a zřídka povšimnuté skutečnosti. V tomto případě jsou jimi také kostýmy, které zahrnují liturgické předměty: modlitební řemínky uvázané na čela a ruce aktérů. Připomenou nám, že Ježíš vedle Božího obrazu hovoří také o Božím jménu, a posunou smysl Ježíšových slov z řádu stvoření - každý člověk byl stvořen k obrazu Božímu - k řádu vyvolení - Stvořitel si vyvolil za svůj národ Izrael. Zde ovšem dochází k transformaci právě v osobě Ježíše zodpovídajícího záludnou otázku. Z vyvoleného národa vzešel, aby vyvolení samo rozšířil návratem ke Stvořiteli. Tato struktura postupné koncentrace a následného uvolnění se ostatně objevuje i na jiných místech zkoumaného textu, resp. celého Matoušova evangelia. V prvním případě se jedná o Ježíšovo sevření jinými lidmi a poté jeho propuštění, v druhém případě o svinutí linearity času Ježíšova pozemského příběhu do jediného roku, který se následně rozvíjí v opakujících oslavách roku církevního. Ohnisko...
|
|
|
Abraham v Novém zákoně
Křížová, Jana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Diplomová práce Abraham v Novém zákoně vychází z vyprávění o Abrahamovi v knize Genesis, bere v úvahu jeho ohlasy ve Starém zákoně a v mimobiblické literatuře a zabývá se jeho použitím v Novém zákoně. Abraham je představen jako Boží přítel, vzor víry a praotec. Práce zkoumá, kdo má právo považovat se za dědice abrahamovských zaslíbení a co z toho vyplývá, zejména pro církev. Přílohy podávají seznam biblických veršů, ve kterých je Abraham zmíněn nebo které obsahují narážku na jeho příběh. V dalších přílohách jsou uvedeny některé klíčové texty Starého a Nového zákona a jejich doslovný překlad jako podklad závěrů hlavního textu.
|
|
|
Pilát v historii a teologii evangelií
Hon, Jan ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Apoštolské vyznání, krédo, říká: trpěl pod Pontským Pilátem. Taková formulace se dá vyložit jednak jako časové určení - trpěl za časů Pontského Piláta. V češtině i v latině ale vyzní i tak, že trpěl jeho přičiněním a z jeho vůle. Krédo se vůbec nezmiňuje o veleknězi Kaifášovi, radě, zradě. Někteří lidé, křesťané i nepokřtění soudí, že by formulace měla vyznít víc jako časové určení, neboť za Ježíšovo utrpení nesou odpovědnost a jsou jím vinny židovské autority jeho doby. Takové přesvědčení vychází s evangelijního líčení Ježíšova soudního procesu, dávajícího obraz Piláta slitovného, který se snaží Ježíše zachránit. Veškerou vinu za Ježíšovo ukřižování připisuje židovské reprezentaci: velekněžím, zákoníkům, starším a celé radě. Je známo, že takový obraz soudního jednání jak před římským místodržitelem, tak před jeruzalémskou radou neodpovídá poznatkům z mimobiblických zdrojů. Práce o tom podává stručn přehled. Dále tato práce také ukazuje, že k Pilátově odpovědnosti, ba vině, lze dospět čistě s použitím biblických textů. Ježíš trpěl pod Pontským Pilátem v plném významovém rozsahu rčení "trpět pod". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Development of the Semantic Field of the Term "ΑΓΙΟΣ" in the New Testament and Writings of Apostolic Fathers
Havelková, Eliška ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Prostredník, Ondrej (oponent) ; Pokorný, Petr (oponent)
Tato práce mapuje vývoj sémantického pole termínu "ἅγιος". Jedná se o lexikálně-teologickou analýzu, která sice vychází od jednotlivých lexémů, avšak přes hledání významů v kontextech se dostává až k teologickým závěrům. Vychozí bod je starozákonní pojetí svatosti shrnuté v Levitiku 10,10, jež také zároveň vyznačuje sémantické pole. V deseti kapitolách jsou vybrány nejreprezentativnější spisy Nového Zákona a Apoštolských Otců, které se svatosti věnují. Autorka vychází od jednotlivých výskytů termínů sémantického pole v jejich kontextu a z nich pak usuzuje na teologii svatosti, jež se takto odráží v jazyce daného spisu. Všechny kapitoly mají dvě části, jednu o svatosti a druhou o čistotě. Hlavními otázkami kladenými textu jsou: Zaprvé: Zda je u daných autorů svatost chápána jako transcendentní kvalita Boží, jež darem blízkosti s ním mění věřící, či zda se jedná o popis svatého, čili asketického života. Zadruhé: Jaký je vztah čistoty a svatosti. Je čistota předpokladem pro setkání se se Svatým? Zatřetí: Nastal posun vnímání svatosti oproti starozákonnímu pojetí, a jak se autor vyrovnává s opuštěním rituálních předpisů v církvi? Všechny tyto otázky lze zahrnout do zkoumání posunu významu daných termínů v jejich nejužším kontextu. Klíčová slova Svatý, čistý, nečistý, rituální čistota,
|
|
|
Mezi duchem a hmatatelností. Dynamika života církve v Novém zákoně a meze jejího uplatnění v historii
Šály, Martin ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Hanuš, Jiří (oponent) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Předmětem práce je novozákonní církev. Autor nejprve upozorňuje na hermeneutické obtíže, které předmět studia přináší. Patří mezi ně rozlišení mezi (1) teologickou řečí o církvi, která se v NZ nachází ve formě mnoha různých obrazů o církvi,a(2) výpověďmi, které se zabývají etikou, autoritami, liturgií a podobně. Rozlišení není ovšem dokonale možné a na ploše NZ se obě tyto řeči provazují. Práce metodicky chápe novozákonní církev jako "dynamický prostor na osách mezi různými póly". NZ církev tak není popisována pomocí určitých vymezujících typik, ale prostřednictvím "napětí mezi". Konkrétně je církevní život v práci hledán v "osách" napětí mezi následujícími dvojicemi pólů: duch - hmatatelnost; tradice Ježíše z Nazaretu - tradice církve; ideál - realita; spolupráce se společností - vyčleňování se ze společnosti; moc - bezmoc; uniformita - diverzita; kontinuita - diskontinuita. Každá dvojice pólů a jim odpovídající osa napětí je nejprve stručně vysvětlena. Poté jsou pro ni uvedena novozákonní východiska, která mají doložit, že existence daného napětí mezi póly je v jednom nebo více okruzích NZ církve relevantní. Dále jsou v práci po každou zvolenou osu napětí stručně uvedeny vybrané historické ilustrace z pozdějších dějin církve; ty mají ilustrovat případy, kdy zřejmě nastal nežádoucí příklad k určitému pólu...
|
|
|
Psalms in the Epistle to the Corinthians
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Táto práca je zameraná na paralely medzi Starým zákonom a Novým zákonom. Vybrali sme si špecifické texty, ktoré nám mali pomôcť preukázať, ako spolu súvisia tieto dve časti Biblie. Chceli sme preskúmať Pavlovo použitie Žalmov v Prvom liste do Korintu a rozhodnúť, či jeho citácie majú podobný teologický kontext a motívy. Radi by sme v tejto práci ukázali tri základné témy, ktoré všetky zjednocujú Pavlovo použitie Žalmov: ľudskú múdrosť, Božiu zvrchovanosť a Kristovu zvrchovanosť. Prvá téma zastrešuje Žalm 94,11 v 1 Kor 3,20, druhá téma zastrešuje Žalmy 24, 89 a 50 v 1 Kor 10,26 a tretia zastrešuje Žalm 8 a 110 v 1 Kor 15,25 a 27. Okrem práce s citátmi tiež využívame narážky, ktoré sú súčasťou spomínaných kapitol našej práce ako aj poslednej kapitoly, ktorá sa zaoberá témou Exodu v rôznych žalmoch a Ž 31,25. Našim cieľom je dokázať, že Pavol mal teologické dôvody, aby použil Žalmy vo svojej Prvej epištole Korinťanom, a tak v tejto diplomovej práci robíme výklad vyššie spomínaných pasáží.
|
|
|
Psalm 118 in the New Testament
Veverková, Zuzana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Naša diplomová práca sa zaoberá úlohou 118. Žalmu v Novom zákone. Začali sme analýzou samotného žalmu a ponúkli citácie a narážky naň, aby sme túto úlohu našli. V našej téze dúfame, že autori Nového zákona našli pre Žalm 118 nový kristologický význam s nádejou, že títo autori nevytrhávali uvedené citáty z kontextu až príliš. Následne ponúkame čitateľovi analýzu troch vybraných novozákonných citácii, s ktorými pracujeme v kategóriách kontextu, exegézy a použitia Ž 118. Prvé texty sa zaoberajú istotou v Bohu, ďalej uholným kameňom, ktorý stavitelia zavrhli a napokon sme sa zamerali na oslavu a požehnanie Kráľa. Pozeráme sa na interpretáciu nášho žalmu a použitie kontextu citovaných veršov.
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Obraz Jana Křtitele v matoušově evangeliu
Lokvencová, Iva ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce se pomocí exegetických metod zabývá rozborem postavy Jana Křtitele v kontextu Matoušova evangelia. Na začátku práce je v krátkosti představeno samotné Matoušovo evangelium a pozadí rozebíraných textů Mt 3,1-12 (jež pojednává o působení Jana Křtitele, konfliktu Jana s farizeji a saduceji a Janově varování před posledním soudem) a Mt 11,1-19 (popisující Janovy pochybnosti ohledně Ježíšova poslání, Ježíšovo potvrzení Janovy role a odmítnutí Janovy a Ježíšovy zvěsti židovskou stranou). Obsahem této části je stručné shrnutí vykládaného textu, popis, členění a zasazení textu v rámci širšího kontextu evangelia nebo srovnání se synoptiky. Následuje překlad veršů z řečtiny do češtiny, který je doplněn vysvětlivkami, literárními zajímavostmi, odkazy na zvláštnosti vyplývající z daného překladu, nebo odlišnostmi nacházejícími se v porovnávaných českých či cizojazyčných verzích. Následně přichází na řadu samotný výklad jednotlivých veršů doplněný o poznatky nabyté při studiu daného tématu a následné shrnutí kapitoly. Hlavním pramenem informací použitých při zpracování této práce je především samotný biblický text, doplněný o údaje pocházející z několika komentářů, článků, monografií, učebnic, slovníků, a to i internetové provenience. Výsledné shrnutí je potom založeno na kombinaci zjištěných...
|
|
|
Paradoxy novozákonní moudrosti
Škaloud, Radomír ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
V novém zákoně je zachycena celá řada krátkých výroků, které svojí jednoduchostí a jasností snadno vejdou do paměti čtenářů. Tyto mudroslovné výroky v sobě nesou poselství a moudrost, která se člověku nabízí jako možnost, kterou může zvolit pro svůj vlastní život. To, co je obecně přijímáno jako jasná věc je nahlíženo z jiného úhlu pohledu a umožňuje tak čtenáři snáze vystoupit ze zaběhaného způsobu uvažování a pustit se do života nově. Z řady novozákonních mudroslovných výroků jsou v této práci rozebrány tyto čtyři:"Ukládejte si poklad v nebi." Mt 6,19-21; "Požehnané je více dávat než brát." Sk 20,33-35;"Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech." Mk 9,33-37;"Kdo by chtěl zachránit svůj život, ztratí jej." Mt 16,24-26. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.