|
|
Předstírání
Hába, Michal ; KROBOT, Miroslav (vedoucí práce) ; MIKEŠ, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá fenoménem předstírání v souvislosti s divadlem. Kromě otázky smyslu divadla dnes a jeho pravdivosti se věnuje otázce herectví/hráčství a s ní spojenými tématy autenticity, (sebe)zveřejnění, nadhledu a komunikace. Práce se z tohoto úhlu pohledu věnuje i otázce ?výchovy k herectví? a vymezením ?alternativního divadla?. Principy divadla ne-předstírání a estetiky divadelní demence jsou definovány z popisu konkrétní divadelní praxe.
|
|
|
Od příběhu ke slovu
Zajíček, Pavel ; MIKEŠ, Vladimír (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Pokus o zvědomění procesu psaní, ve kterém se mimoděčně dokazuje, že pohnutkou k tvůrčí a radostné činnosti, může být i něco tak pozornosti nehodného, jako je povinnost vypracovat bakalářskou práci. Další ze závěrů, na které se v práci natrefilo, nechť je formulován takto: Chceme-li, aby věci dávali smysl, je třeba ho v nich odhalit, nebo jim ho dát. Aktivita je každopádně na naší straně, v tomto případě na straně studenta potýkajícího se s úkolem napsat bakalářskou práci, ne na straně bakalářské práce samé.
|
|
| |
|
|
Teorie avantgardy jako základ divadelní praxe
Ryabets, Olga ; MIKEŠ, Vladimír (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Abstrakt
práce vymezuje některé klíčové aspekty divadelní avantgardy - sice práce Richarda Foremana, Marie Overlie a Stanisława Ignacy Witkiewicze - ve vztahu k uměleckému vývoji autora během posledních dvou let s podrobnými příklady praktické činnosti (Vodní Slípka, The Foreman Notebooks Workshop a Zkažené dítě Dong prodává svou matku).
|
|
|
Cocteaův film Orfeus jako divadlo návrh scénáře
Teheux, Sophie ; MIKEŠ, Vladimír (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel, Frant. (oponent)
Následující bakalářská práce vychází na jedné straně z dramaturgického zkoumání kolem scénáře Orfeus, který jsem napsala ve třetím ročníku studia režie a dramaturgie, a na straně druhé z reflexe, která následovala psaní tohoto scénáře. Hlavní část práce se zabývá mýty: význam a role starších a novějších mýtů v dnešní společnosti. Následuje poměrně důležitá část o francouzském básníkovi belgického původu, Henri Michauxovi. Postava tohoto básníka a jeho experimenty s meskalinem jsou základní inspirací k vytvoření postavy mého Orfea. V závěru této práce jsou konfrontované prvotní impulsy a nápady s už konkrétně realizovaným scénářem.
|
|
|
Zmrazit čerstvé ovoce
Havelka, Jiří ; Schmid, Jan (vedoucí práce) ; Etlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikeš, Vladimír (oponent) ; Hořínek, Zdeněk (oponent)
Tato disertační práce je v zásadě rozdělena na tři části. V první, nazvané Divadelní kontext, se snažím dokázat výlučnost tohoto živého druhu umění mezi všemi ostatními obory a hledat nové podstatné důvody pro divadlo v době elektronických médií a virtuálních realit. Zkoumám hranici mezi skutečnou a divadelní realitou, a to především na půdorysu hry. Zaměřuji se na pohled diváka, na schopnost jeho aktivní imaginace jako zásadní složky pro vznik divadelního představení.
|
|
|
Role režiséra v autorském divadle - psychologické aspekty při tvorbě autorské inscenace
Odarčenko, Anna ; Novák, Vladimír (vedoucí práce) ; Mikeš, Vladimír (oponent)
1. Nastínění problému.
V mé práci se zabývám především tím, zda, a hlavně jakým způsobem, jde při autorské práci skloubit svobodu jedince a jeho individualitu, z které později i vycházíme při tvorbě inscenace, s udržením nějaké hierarchie v týmu, která je paradoxně pro svobodnou práci podstatná.
2. Metody.
Vzhledem k druhu divadla, který klade důraz na herce jako osobnost, se v mé práci nesnažím o popis nějaké jednoznačně fungující metody, spíše se snažím na základě jednotlivých konkrétních zkušeností pozorovat jednotlivosti, které sice nevedou k nějakým obecně platným pravidlům, avšak jejich souhrn může poskytnout určitou zásobu informací, kterou se v další praxi můžu inspirovat.
3. Výsledek.
V předkládané práci jsem se snažila postihnout roli režiséra v autorském divadle na příkladu mých inscenací, s ohledem na nestejný kolektiv při tvorbě každé jednotlivých inscenací.
4. Závěr.
V předkládané bakalářské práci jsem se snažila postihnout postup (či postupy), které jsem používala v mé autorské práci na uvedených inscenacích, které byly vytvořeny za nestejných podmínek. Ať už se jednalo o podmínky materiální či lidské. Zajímalo mě, zda, a v čem, jsou uvedené postupy přínosné či nikoliv pro kolektiv i pro mě. Během tří let, kdy se věnuji divadelní režii jsem dospěla k jakési syntéze režiséra ?diktátora? a režiséra ?matky? a snažím se o vyváženost obou možností, neboť jsem si vědoma, že přikloněním se k jedné či druhé variantě škodím nejen inscenaci, ale i lidem, kteří na ni participují
|
|
|
Identita a postava
Vimmrová, Pavlína ; Mikeš, Vladimír (vedoucí práce) ; Klíma, Miloslav (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci zabývá dynamickým prostorem mezi
hereckou postavou a osobní identitou herce. Toto téma vztahuje i k širšímu
sociálnímu kontextu s akcentem na společenskou teatralitu a porovnává
koncepty osobní identity v západním a východním kulturním okruhu. Při tom
vychází mimo jiné ze zkušenosti ze svého půlročního pobytu na Central Academy
of Drama v Pekingu.
Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zaměřuje na
teoretické aspekty otázky identity a formuluje problémy, k nimž se autorka ve
druhé části vyjadřuje skrze reflexi procesu tvorby bakalářského představení Jak
je důležité míti / The Importance of Being.
|
|
|
Stylizované herectví
Matějová, Kristýna ; Makonj, Karel (vedoucí práce) ; Mikeš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce na téma Stylizované herectví se věnuje stylizaci jakožto formě a prostředku při tvorbě divadelního představení. V úvodu je vysvětleno, jak pojem stylizace vystupuje v různých odvětvích lidské činnosti, aby se následně práce zaměřila na uplatnění stylizace v divadelním umění.
První část práce se zabývá formou inscenace a jejími složkami tak, jak se v nich proces stylizace odráží, následně jak na herce působí jednotlivé složky inscenace a jak napomáhají jeho hereckému projevu.
Druhá část je věnovaná herci, jeho vztahu ke scéně, kostýmu, postavě. Píše se zde o tom, jakým způsobem je schopen herec, jakožto hlavní hybatel, oživit ostatní složky inscenace, jaké prostředky využívá a jak naplňuje prvotní záměr. Zároveň je zmíněno, jaký význam má hercova lidskost, jeho vědomí a nevědomí, jeho osobnost, na jednání v rámci postavy.
Jednotlivá témata jsou doplněna o konkrétní příklady z představení, v kterých jsou obsaženy prvky stylizace.
|
|
|
Staut social du comédien dans le théâtre français contemporain
Valette, Beáta ; Mikeš, Vladimír (vedoucí práce) ; Jobertová, Daniela (oponent)
Táto práca vypovedá o sociálnej situácii, spoločenskom postavení i problémoch tvorby herca, v náväznosti na sociálny systém v súčasnom francúzskom divadle, konkrétne v Montpellier. Keďže k problematike takmer neexistuje literatúra, či potrebné zdroje, pátranie po príčinách prebieha formou výskumu. Po načrtnutí potrebných súvislostí, určujúcich skutočností, faktov a pojmov v prvej časti práce, nasleduje v druhej časti vysvetlenie metodológie a postupu pri vyberaní respondentov. Ďalej prepis jednotlivých rozhovorov s tromi osobnosťami, predstaviteľmi kultúrneho diania v Montpellier, a piatimi anonymne vypovedajúcimi hercami, ktorí v tejto oblasti pôsobia. Autorkine pojednávanie o zvolenej problematike sa objavuje v celej práci, pretože sa jedná o špecifický pohľad nefrancúzskej herečky na pôsobenie herca vo francúzskom divadelnom svete, a jeho možnosti tvorby vo vybranom meste. Výsledné zistenia, a tiež oporné body pri hľadaní podstaty nastolenej témy, sa zúročujú najmä v poslednej podkapitole druhej časti a tiež v Závere celej práce, ktorý zdôrazňuje predovšetkým všeobecnú problematiku herectva v dnešnej konzumnej spoločnosti.
|
host ::
RSS.