|
|
Distribuce vybraných prvků v půdách městských parků Prahy a Brna
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Praha a Brno patří k jedněm z nejvíce znečištěných měst ČR. Předmětem této práce bylo porovnat koncentrace PGE a obsahy rizikových prvků (Zn, Cd, Pb, Cu, As, Sb, Hg) v pražských a brněnských půdách parků. Vzorky půd byly odebírány v hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm. Spolu s půdou byly v hloubce 0-30 cm odebírány vzorky písku z dětských pískovišť. Obsahy Pd, Pt a Rh byly stanoveny pomocí ICP-MS po dokimastické prekoncentraci do Ni-S v celkem 52 vzorcích půd a písku. Vzorky půd byly navíc analyzovány na izotopové složení Pb. Vyšší koncentrace PGE byly zjištěny v Praze; nejvyšší hodnoty byly změřeny na lokalitě Ortenovo náměstí (50,5 μg·kg-1 Pt, 33,9 μg·kg-1 Pd a 11,3 μg·kg-1 Rh). Zvýšené hodnoty PGE se ve většině půd obou měst nacházely ve svrchní vrstvě. Zvýšené obsahy rizikových prvků byly zjištěny zejména na silněji dopravně zatížených lokalitách. U většiny vzorků se ukázalo, že obsahy rizikových prvků klesají s hloubkou. Nejvyšších koncentrací dosahovaly prvky Zn (394 mg·kg-1 ), Pb (290 mg·kg-1 ) a Cu (181 mg·kg-1 ). Izotopový poměr Pb byl v Praze určen v rozmezí 1,136-1,181; v Brně se pohyboval v rozmezí 1,161-1,192. Zjištěné poměry nasvědčují kontaminaci jak ze spalování benzínu, tak z uhlí.
|
|
|
Stopové prvky a izotopy Pb ve vybraných vzorcích kostí
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je formou rešerše stručně shrnout dosavadní teoretické poznatky o stopových prvcích a jejich vstupech do kalcifikovaných tělních tkání. Jsou zde popsány mechanismy jejich vstupů i ukládání do lidského organismu i principy, díky nimž je v těle udržována jejich optimální hladina. V práci jsou také popsány vlastnosti kostí a zubů i jednoduše vysvětleny pojmy jako esenciální či toxické stopové prvky. Dále se práce zabývá hlavně stopovými prvky, jež mají největší potenciál pro využití v archeologických, konkrétněji v paleodietárních výzkumech. Těmito prvky jsou hlavně Sr, Ba a Zn. Olovo a jeho izotopy jsou popsány spíše v souvislosti s působením Pb na Římany v minulých dobách a s určováním zdrojů kontaminace tímto prvkem. Ve stejné kapitole jsou též popsány principy posmrtných alteračních procesů, kterým jsou kosti po pohřbení vystaveny a kterým se musí čelit při analýzách a interpretacích dat, jež se týkají obsahů stopových prvků v původních kostech.
|
|
|
Využití azbestu, sanace zamořených prostor a riziko vlivu na lidský organizmus
Štípek, Radek ; Bendl, Jiří (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Práce se zabývá způsoby využívání azbestových minerálů, metodami bezpečného odstraňování azbestové zátěže a onemocněními vyvolanými expozicí azbestovým vláknům, z nichž nejnebezpečnější je krokydolit. Pozornost je věnována jejich fyzikálně-chemickým a strukturním vlastnostem, třídění, a vysvětlení procesů jejich vzniku s uvedením oblastí výskytu v České republice i ve světě. Je popsána historie využívání azbestů od starověku po 20. století, včetně hmotnostní bilance azbestu spotřebovaného v technosféře, která za posledních sto let činí téměř 194 mil. tun. Dále se zaměřuje na stavební protipožární, izolační materiály a další výrobky s různým obsahem azbestu, jichž je ve světě celkem evidováno přes 3000 a na charakteristiku materiálů nahrazujících azbest, jako např. keramická, skleněná a uhlíková vlákna, aramidy, wollastonit, vermikulit a perlit. Popisuje metody stanovení azbestových vláken v ovzduší, vodě a půdě a kompletní průběh sanace zamořených objektů. Azbestová vlákna představují riziko pro lidské zdraví v podobě azbestózy, diagnostikované poprvé roku 1900, pleurální hyalinózy, karcinomu plic a mezoteliomu pleury, u nichž první důkazy spojitosti s expozicí azbestu pochází z roku 1955 a na jejichž základě jsou dle Mezinárodního úřadu pro výzkum rakoviny (IARC) všechny druhy azbestu...
|
|
|
Dendrochemie letokruhů v blízkosti Cu huti
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Huť Nkana náležela k hlavním zdrojům kontaminace stopovými prvky (zejména Cu a Co) v oblasti afrického města Kitwe (Copperbelt, Zambie). Předmětem této práce bylo srovnat prvkové a izotopické složení zambijských půd a letokruhů a pochopit biogeochemické procesy probíhající mezi rostlinou a půdou v kontaminovaném a nekontaminovaném prostředí. Prvkové složení (Cu, Co, Cr, Mn, Fe, Zn, Pb, Cd, Tl a Hg) a izotopové složení Cu (63 Cu/65 Cu) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovic (Pinus latteri, Pinus kesiya) pomocí ICP-MS, AMA a MC ICP-MS. Z výsledků vyplývá, že důlní a hutnická činnost ovlivnila složení půd i letokruhů. Rostoucí obsah prvků s hloubkou je výsledek mobility prvků v nekontaminovaném půdním profilu. Půda z kontaminované lokality vykazovala největší obsah kovů zejména ve svrchní části půdního profilu jako důsledek soustavného přínosu sloučenin sledovaných prvků během dlouhodobého hutního provozu. Frakcionace izotopů Cu v půdách je způsobená především interakcí s rostlinami. V jednotlivých letokruzích se u některých prvků projevily změny koncentrací, které by mohly být považovány za důsledek proměnlivé intenzity znečištění v dané lokalitě. V případě Cu však výrazné rozdíly naměřených hodnot v jednotlivých letokruzích pozorovány nebyly, pouze kontinuální nárůst koncentrací směrem od středu kmene...
|
|
| |
|
|
Rozpouštěcí charakteristiky platinových kovů z automobilových katalyzátorů.
Štědrý, Robin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Distribuce platinových kovů a jejich zvyšující se emise v životním prostředí je spojena s jejich používáním v automobilových katalyzátorech. Antropogenní emise těchto kovů se hromadí převážně v blízkosti silničních komunikací. Pro naše experimenty byly pořízeny dva benzínové a dva dieselové katalyzátory. Přičemž od každého byl jeden použitý a jeden nový. Pro použité metody byl z katalyzátorů připraven práškový vzorek. Metody ICP-OES a XRD byly použity pro stanovení fázového a elementárního složení těchto vzorků. Benzínový katalyzátor obsahuje fáze Al a Ce-oxidů s katalytickou vrstvou Pt-Pd-Rh. Zatímco práškový vzorek z dieselového katalyzátoru obsahuje zejména fázi cordieritu s vrstvou Pt. Metoda ICP-MS byla použita pro stanovení koncentrací Pt, Pd a Rh z práškových vzorků katalyzátorů. Před samotnou analýzou Pt, Pd a Rh byla provedena jako pre- koncentrační metoda dokimastická tavba do Ni-S. Rozpouštěcí charakteristiky Pt, Pd, Rh byly zkoumány během kinetických vsádkových experimentů v chloridu sodném NaCl, Na2P4O7 (NaPyr), fulvokyselině (FK) a v kyselině citronové (KS). Z výsledků vyplývá, že nejrychleji se Pt a Pd rozpouští v KC a v NaPyr. Chlorid sodný, který může být obsažen v tající vodě ze zimního solení silnic, neměl v použité koncentraci (1g/l) výrazný vliv, jak na speciaci chloridových komplexů,...
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
host ::
RSS.