|
| |
|
|
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
|
|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
|
| |
|
|
Výpověď Samařských ostrak o náboženském životě na sklonku Severoizraelského království
Šebestová, Veronika ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, ostraka ze Samaří, ve světle náboženského života v severním Izraeli. Práce stručně seznamuje s náboženským světem izraelského okolí: Egyptem, Mezopotámií a Kanaánem. A poté i s náboženskou situací v Izraeli samotném. Hlavní těžiště této práce se týká ostrak ze Samaří. V příloze lze najít přehledně zpracovanou tabulku, která obsahuje všech 63 přehledně zaznamenaných ostrak, na nichž nalezneme rok vlády neznámého krále, jména příjemců a odesílatelů, území, z něhož je zásilka posílána, město, z něhož je zásilka posílána a druh zboží. Důraz je položen zejména na jména příjemců a odesílatelů, která lze na ostrakách najít. Tato jména jsou pak porovnána s náboženskou situací v Izraeli v době 8. století př. n. l., tedy přibližné z doby, do které je vznik ostrak datován. Závěrečné kapitoly se snaží doplnit celkový obraz, který je v hlavní části práce nastíněn. (Teorie datace, nálezy v Kuntillet Adždut, Býk ve Starém Orientu). Práce se snaží hledat možné paralely mezi biblickým textem, texty historickými, archeologickými nálezy a ostraky samotnými. Ze závěru práce vyplývá, že užívání teoforního prvku-baal, který najdeme ve jménech, která známe z ostrak v Samaří, je důkazem, že v Izraeli v 8. století př. n. l. došlo k synkretismu...
|
|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
|
|
Náboženský a sociokulturní pohled na dynastii Omríovců
Roček, Daniel ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá omríovskou dynastií v době starozákonního Izraele. Rozebírá aspekty náboženské, sociální a kulturní. Jde o dynastii, která vládla v 9. století před Kristem. Cílem práce bylo podat za pomoci tří hlavních zdrojů - biblického výkladu, dobových památek a odborných prací, ze kterých o době Izraelského království práce vychází, ucelený pohled na dynastii Omríovců. K tomu autor práce použil biblické prameny - První a Druhou knihu Královskou, částečně i Druhou knihu Paralipomenon. Autor seznamuje čtenáře s některými událostmi, s jednotlivými omríovskými panovníky a s jejich motivy jednání. Ty jsou prezentovány biblickým výkladem odlišně, než vypovídají závěry odborných prací současných historiků. Doprovázeny jsou popisem významných dobových památek. Nechybí ani stručný popis okolních národů, které za doby Omríovců přicházely s Izraelem do válečného, obchodního ale i diplomatického kontaktu. Velký prostor je dáván postavě Jezábel, která jako královna a zastánce jiných kulturních a náboženských tradic ovlivňovala po dobu mnoha let vývoj událostí v severním Izraeli. Jako protiváha biblických textů a dobových památek je v práci doba starého Izraele dokreslena archeologickými výzkumy či nálezy a odbornými vědeckými pracemi předních historiků. V této části práce je kladen důraz na...
|
|
| |
|
|
Válečnictví ve Starém zákoně
Tancmanová, Soňa ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Stěžejními úkoly diplomové práce bylo seznámit čtenáře s tématikou biblických válek z historického pohledu, osvětlit problematiku svatých bojů a zařadit téma do kulturně-sociálního a etického kontextu. Biblická zvěst byla konfrontována s mimobiblickými písemnými památkami, ponejvíce se záznamy Moábců, Asyřanů, Egypťanů, Sumerů a lidu Ugaritu. Práce se časově vymezila především na období sjednoceného království, pojednáno bylo též o bitvách Izraelců před vstupem do Kenaanu a o rozkolu izraelského království. Autorka pracovala především s dílem deuteronomistického korpusu, pro něž je charakteristický synchronní i diachronní přístup. Čtenář byl seznámen s problematikou svatých válek a vyhlazovaní klatých měst. Objasněna byla také zvěstná funkce deuteronomistického díla a možné nereálné informace v pramenech. Autorka práce se přiklání k názoru Sa-Moon Kanga a klade konec svatých válek do období rozdělení království. Se vznikem světské vlády a po odklonu od Hospodina bylo pro vladaře prioritním řešení majetkových sporů. Jedinou výjimkou mezi válkami o moc byla výpomoc proroka Elíši, která rázem proměnila boj v Boží bitvu. S prvky svatého boje se setkáváme i u panovníků věrných Hospodinu jako byli Jóšijáš a Chizkijáš. Vzhledem k obsáhlosti tématu bylo o teologickém aspektu válečnictví pojednáno pouze...
|
|
|
Biblický a mimobiblický pohled na Exodus
Bíca, Josef ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Dá se říci, že celá problematika exodu se dívá na věc asi takto: není vyloučeno, že došlo k takovým událostem, kdy nějaké vlny Hebrejů hledaly lepší život ( a právě někteří z nich proudili i z Egypta ). Zázračná znamení a symboly, epidemie a rány, smrt a velkolepé osvobození- tak, jak jsou podány v biblických zprávách- nic takového se přesně nestalo.
|
host ::
RSS.