|
|
Užívání návykových látek v souvislosti s pobytem v diagnostickém ústavu pro mládež.
Martinková, Hana ; Mlčková, Marie (oponent) ; Šotolová, Eva (vedoucí práce)
Práce zpracovává téma návykových látek z pohledu klientů diagnostických ústavů pro mládež. Cílem diplomové práce bylo zmapování přístupu České republiky k problematice mladistvých z hlediska jejich umístění v diagnostickém ústavu. Zaměřuje se na práce s touto věkovou skupinou, podává reálný obraz klientů a jejich problematiky. Nástrojem výzkumu bylo dotazníkové šetření v diagnostických ústavech pro mládež. Klienti se vyjadřovali ke svým zkušenostem s návykovými látkami, k postojům k návykovým látkám a k samotnému pobytu v diagnostickém ústavu.
|
|
|
Economic Analysis of Investment in Nuclear Weapons
Martínková, Hana ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Jaderné zbraně nejsou v ekonomii, na rozdíl od jiných oborů jako mezinárodní vztahy, příliš prominentním tématem. Cílem této bakalářské práce je ukázat, že ekonomie může do debaty o jaderných zbraních přispět hned několika způsoby, a tyto způsoby shrnout. V první části je použit přístup analýzy nákladů a výnosů. Tato kapitola má přiblížit rozměry celé problematiky a ukázat, že pod náklady a výnosy zdaleka nepatří jen přímé výdaje na zbrojení. Druhá část se zaměřuje na producenty jaderných zbraní jako investiční příležitost. Pomocí SWOT analýzy je demonstrována klíčová role vlád a důležitost etických otázek. Předmětem poslední části práce jsou státy jako základní aktéři v rámci problematiky jaderných zbraní. Použita je teorie her, konkrétně myšlenky nositele Nobelovy ceny za ekonomii Thomase Schellinga (1960). Pokud jeho teorie platí, jaderné zbraně zůstanou latentní silou, budou mít odstrašující funkci a rovnováha se ustaví v situaci jejich nepoužití. V realitě avšak nejsou splněny všechny podmínky a předpoklady, což zvyšuje pravděpodobnost, jakkoliv nízkou, nerovnovážného výsledku, jaderného výbuchu, ať už jako následek nehody či úmyslného útoku.
|
|
|
Metodika monitoringu stavu krajinné památkové zóny
Salašová, Alena ; Sedláček, Jozef ; Trpáková, Lenka ; Martinková Kuchyňková, Hana
Historická kulturní krajina představuje významný fenomén kulturního bohatství společnosti. Území s vysokou koncentrací dochovaných kulturně historických hodnot může Ministerstvo kultury prohlásit za památkovou zónu. Velkým problémem současné správy krajinných památkových zón v ČR je absence systematicky pojatého managementu území zahrnujícího komplexní evidenci hodnot památkové zóny, plán její ochrany a regenerace a způsob sledování stavu území ve vazbě na plánování krajiny. Z uvedeného důvodu byl v letech 2012 - 2015 realizovaný výzkumný projekt financovaný Národní agenturou kulturní identity ""Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón"", jehož hlavním cílem byla standardizace všech výše zmíněných etap ochrany a správy památkových zón. Metodika se zaměřuje na problematiku monitoringu stavu krajinných památkových zón, který přesto, že je nezbytnou součástí správy každého území, není v České republice dosud standardizován ani efektivně zabezpečen. Metodika prezentuje hlavní principy metodiky monitoringu stavu krajinné památkové zóny, zpracované v rámci uvedeného projektu.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.