Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
První skateboardingová generace v Československu
Fabešová, Iveta ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je zachytit pohled první generace skateboardistů na vznik a vývoj skateboardingu v Československu v 70. a 80. letech 20. století. Výzkum bude stát na 2 důležitých pilířích, tj. vysvětlení dobového kontextu v Československu s přesahem do historie skateboardingu v USA a kvalitativní metodě orální historie, kterou použiji v druhém pilíři výzkumu pro zachycení vzpomínek pamětníků. V rámci metody orální historie budou uskutečněné polostrukturované rozhovory s 6 narátory, tedy zástupci první skateboardingové generace. Pramenná základna výzkumu bude založená na pořízených rozhovorech, odborné literatuře, dobových článcích z novin a periodik a v neposlední řadě na historických materiálech, jako jsou fotografie nebo videa, pro komplexní studium daného tématu.
Ve stínu orlice, na prsou lva a pod dvojramenným křížem: Životní příběh Antona Malinovského (1922-2011)
Harmáček, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předmětem a cílem této diplomové práce bude zachytit životní příběh (česko)slovenského vojáka Antona Malinovského (1922-2011). Největší důraz bude kladen na období jeho mládí a vojenské zkušenosti ze Slovenského národního povstání, ale reflektovány budou i ostatní fáze života biografovaného. Anton Malinovský se jako voják slovenské armády zúčastnil na Slovenském národním povstání, odkud putoval do zajetí a na nucené práce do Bratislavy. Po osvobození republiky dosluhoval základní prezenční vojenskou službu a po krátké přestávce se stal vojákem z povolání. Sloužil v různých útvarech na Slovensku nebo v Pěchotním učilišti v Milovicích a od roku 1953 až do svého penzionování působil ve Vojenském učilišti v Novém Mestě nad Váhom. Práce bude řazena chronologicky od narození až po smrt Antona Malinovského v roce 2011. Z metodologického hlediska bude práce využívat metod kvalitativního a historického výzkumu, z typologického hlediska pojetí biografie se bude jednat o vědecko-historicky pojatý životní příběh s prvky na pomezí umělecko-vědecké biografie. Práce rovněž využije konceptu sociologické imaginace. Základem pro výzkum a vypracování životního příběhu budou vzpomínky Antona Malinovského, zachycené syny na sklonku jeho života na nahrávací zařízení, orálněhistorické rozhovory s rodinnými příslušníky,...
Ústavní péče v Československu po roce 1948
Kochová, Julie ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je představit každodenní život dětí v ústavní péči v Československu po roce 1948. Práce staví na rozhovorech s bývalými dětmi a vychovateli a využívá metodu orální historie. Součástí práce jsou vedle rozhovorů také archivní materiály. Předkládaný text reflektuje běžný život v ústavech - narozeniny, vztahy mezi dětmi, prázdniny, specifika práce v ústavu, kontakt dětí s biologickými rodinami, vzdělání a další.
Metodika pro realizaci orálněhistorického výzkumu v prostředí výzkumných ústavů, vědeckých pracovišť a „intelektuálních elit“
Vaněk, Miroslav ; Krátká, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana
Metodika přináší komplexní obraz realizace orálněhistorického projektu v prostředí „intelektuálních elit“, na příkladu specializovaných výzkumných, akademických či vysokoškolských ústavů a odborných/výzkumných pracovišť. Metodika se zaměřuje také na možné využití orálněhistorických výzkumů v uvedených oblastech pro poznání minulých i současných společenských jevů a zároveň upozorňuje na úskalí, která takový výzkum může přinést. Metodika postihuje celý výzkumný proces v dané oblasti, od okamžiku zadání až po finální výstupy.
Plný tet: TB94TACR002_metodika - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Pavel Juráček v kontextu 60. let
Dvořáčková, Magdalena ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je výzkum osobnosti scénáristy, dramaturga a režiséra Pavla Juráčka v kontextu šedesátých let. Výzkum je založen na metodách historické analýzy s využitím přístupů biografického výzkumu. Zásadním pramenem je Juráčkův Deník z let 1959 až 1974, dále pak Pozůstalost Pavla Juráčka, kterou spravuje Knihovna Václava Havla. Práce se zabývá Juráčkovým životem od vstupu na Filmovou fakultu Akademie múzických umění v roce 1957 po propuštění z Filmového Studia Barrandov v roce 1971. Sleduje jeho scenáristickou, publicistickou a filmovou tvorbu, jeho činnost v rámci Filmového studia Barrandov a Svazu československých filmových a televizních umělců. Pokusí se zhodnotit jeho místo v rámci československého filmu šedesátých let. Dále zkoumá vývoj Juráčkova vztahu ke komunistickému režimu v období liberalizace a zejména nastupující tzv. normalizace. Jejím výsledkem je komplexní obraz Juráčka v šedesátých letech obsahující jak jeho vnitřní perspektivy, tak jeho interakce s vnějším okolím.
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
Konstrukce identit v biografických narativech reemigrantů
Fürst, Václav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předmětem zájmu předkládané studie je přeshraniční pohyb osob v době vlády komunistické strany v Československu, ale také v období po roce 1989, a zaměřuje se především na dlouhodobé pobyty v zahraničí. Výsledkem této práce by mělo být zodpovězení otázky, jak se v narativním konstruování identit lidí, kteří v určité etapě svého života zvolili (či byli nuceni zvolit) změnu bydliště ze země svého původu a přesunuli místo svého dalšího pobytu mimo její území, odráží vztah k rodné zemi, k cílové zemi jejich přesunu a také k samotnému procesu emigrace nebo reemigrace. K hlavním otázkám výzkumu patří, zda je možné chápat identitu těchto jedinců stále jako identitu národní, nebo je na místě ji označit již jako identitu emigrantskou, a pokud ano, čím je tato identita charakteristická, případně zda je jejich identita konstruována na jiných základech. Narátoři byli vybráni ze dvou skupin - na jedné straně z představitelů tzv. západní emigrace, na druhé straně z osob dlouhodobě pobývajících v zahraničí legálně z pracovních či studijních důvodů - a obsahy jejich narativů byly následně podrobeny vzájemné komparaci.
"Co je to Já? Ivan Havel? To je jméno, to nejsem já." Biografie Ivana M. Havla
Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Suk, Jiří (oponent)
Tato práce, řadící se do oboru soudobých dějin, zachycuje životní příběh Ivana M. Havla. Teoretický pohled této práce vychází z personalismu, zejména s přihlédnutím k Ch. Mounierovi a M. Schelerovi, a vidí jako primární fenomén osobnosti, unikátně zasazené do světa, od které se směřuje k porozumění nadosobnímu, s pomocí kontextů a tradic, ve kterých daná osobnost působila. Práce využívá metodu orální historie a studium archivních pramenů a dokumentů. Ivanu M. Havlovi je možné porozumět v kontextu dlouhé intelektuální, občanské, politické i podnikatelské tradice jeho rodiny, která se vyznačuje několika specifickými fenomény, od necírkevní spirituality, přes důraz na společensky zodpovědné podnikání a na široké vzdělání, překračující zavedené obory a disciplíny, a také na sociabilitu, překlenující všechny tyto vlastnosti. Biografie Ivana M. Havla je tak sledována s hlavním důrazem na období do roku 1989, od dětství, ovlivněného Hugem Vavrečkou, po dospívání v blízkosti literární skupiny Šestatřicátníků, přes vlastní literární a vědecké aktivity v 60. - 80. letech až k založení a řízení Centra pro teoretická studia, to vše při používání hlavních rysů rodinné havlovské tradice jako hlavních analytických nástrojů pro čtení pramenů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.