|
| |
|
|
Organizace soudnictví a právní úprava procesu v Obnoveném zřízení zemském
Berdárová, Jitka ; Adamová, Karolina (oponent) ; Malý, Karel (vedoucí práce)
Závěrečné shrnutí Obnovené zřízení zemské je právním dokumentem vydaným v důsledku bělohorské porážky stavovského povstání, což do určité míry předznamenalo jeho povahu. Vítězný panovník Ferdinand II. si v něm především potvrdil své pozice a zajistil, aby k opětovné stavovské vzpouře již nedošlo. Zásadní a podstatné změny přineslo Obnovené zřízení zemské do všech oblastí státního práva a do politických poměrů, které zaznamenaly úplnou přestavbu. Hlavním důsledkem byla přeměna českého stavovského státu v absolutisticky ovládanou součást habsburské monarchie. Cílem panovníka bylo oslabit stavovský vliv, zrušit stavovské zřízení a posílit své vlastní postavení. Jako absolutistický vládce se stal výhradním nositelem veškeré státní moci. Vlivům na státní právo jsem věnovala 2. kapitolu. Předmětem této práce byla hlavně organizace soudnictví a úprava procesního práva, protože Obnovené zřízení zemské neřešilo pouze ústavní otázky, ale kodifikovalo i zemské, šlechtické právo. Pokud se týká soudnictví, je třeba odlišit organizaci soudů ve smyslu uspořádání soudní soustavy a samotnou činnost soudů. V prvním případě můžeme pozorovat jistou kontinuitu se stavovským zřízením, nadále se zachoval princip stavovské personality práva, tzn. rozdělení soudů podle stavovské příslušnosti. Spory šlechty příslušely nadále před...
|
|
|
Delikt pytláctví v českém zemském právu
Mandík, Marcel ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Malý, Karel (vedoucí práce)
Název diplomové práce: Delikt pytláctví v českém zemském právu Shrnutí: Tato diplomová práce se věnuje vývoji právní úpravy deliktu pytláctví v českých zemích. Zaměřuje se především na úpravu v moderních dějinách, zejména od konce druhé světové války. Důkladný popis sahá do poloviny 18. století. Období od počátků české státnosti (10. století) po polovinu století osmnáctého je charakterizováno pouze v rámci stručného shrnutí. Výklad počíná současnou právní úpravou a až poté následuje popis historického vývoje. Tento postup umožňuje uplatnění dnešního hlediska při hodnocení starších úprav. V kapitole první jsou nejdříve definovány základní pojmy a detailněji rozebrán právní institut res nullius ve vztahu ke zvěři a rybám. Poté již následuje detailní rozbor současné právní úpravy deliktu pytláctví a v rámci práva trestního, správního a občanského. Pozornost je věnována i obecným zásadám jednotlivých právních odvětví a určitým právním institutům. Kapitola druhá obsahuje nástin vývoje úpravy deliktu pytláctví od počátků české státnosti po polovinu 18. století. V kapitole třetí se autor věnuje zákonodárnému úsilí osvícenských panovníků Marie Terezie a Josefa II. Kapitola čtvrtá pojednává o dlouhém období od poloviny 19. století až po polovinu století dvacátého. Během tohoto století platily v nepříliš změněné...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.