|
|
Motiv trestu a viny v povídkové a dramatické tvorbě Františka Langra
Krsková, Kateřina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce popisuje vývoj a variantnost motivu zločinu a trestu v prozaickém a dramatickém díle Františka Langera. Po úvodní úvaze o zločinu a trestu se zabývá rozborem Dostojevského románu "Zločin a trest", který měl na Langerovo pojetí těchto pojmů značný vliv. Nastiňuje také podobu zločinu a trestu v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, která na Langera mohla zapůsobit. Snaží se v první části ozřejmit, jak se tyto motivy v počínající zprvu povídkové tvorbě autora rozvíjely. Pracuje se zde s prozaickými sbírkami "Zlatá Venuše" a "Snílci a vrahové". V druhé části se pak zaměřuje na jejich vytříbenou a mnohdy velmi problematickou podobu v Langerových dramatech "Svatý Václav", "Periférie", "Velbloud uchem jehly", "Obrácení Ferdyše Pištory", "Andělé mezi námi" a "Dvaasedmdesátka" a snaží se ji vystihnout a charakterizovat.
|
|
|
Kytice literární a filmová aneb Problémy filmové adaptace a pokus o nalezení kýče
Havlíková, Anna ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je srovnání dvou odlišných médií, literatury a filmu, konkrétně Erbenovy a Brabcovy Kytice, a zároveň odhalení kýče ve filmovém zpracování. V první části se bakalářská práce zabývá problematikou filmových adaptací literárních děl, přičemž se soustřeďuje na otevřené a uzavřené adaptace, dále na způsob interpretace literárního textu, jakožto předlohy filmu, na sémiotiku filmu a nakonec na filmového vypravěče. Na literaturu i na film se práce snaží pohlížet z naratologického hlediska, obě média chápe jako textové typy, které aktualizují narativ. Druhá část je věnována problematice kýče, přičemž je popsána jeho etymologie, historie a v neposlední řadě jeho obecná definice. Třetí část práce nejprve interpretuje Erbenovu Kytici, pokračuje srovnáním dvou odlišných médií, přičemž se snaží popsat způsob adaptace literárního díla do filmové podoby a porovnat vypravěče těchto dvou médií. Zároveň se snaží nalézt projevy kýče. Klíčová slova Karel Jaromír Erben, František Antonín Brabec, Kytice, filmová adaptace, kýč.
|
|
|
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
|
|
|
Dělníci Kena Loacha
Pata, Václav ; MRAVCOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Ken Loach už víc jak 50 let točí sociální dramata. Od Cathy Come Home (1966) ušel k Já, Daniel Blake (2016) dlouhou cestu.
Ve své práci se soustředím na téma dělníků v Loachových filmech.
Jako dělníka si definuji dospělého člověka, jenž se živí rukama nebo by se jimi živil v případě, že by mu to systém dovolil. Zvolené téma a výběr filmů, kterým se věnuji podrobněji, vyústil v to, že se stejnou měrou věnuji sociálním aspektům třídní nerovnosti a politice. Filmy, které ze zvoleného hlediska rozebírám jsou Lůza (1991), Výhybkáři (2001) and Já, Daniel Blake (2016). V menší míře se také věnuji Dnům Naděje (1975) a oceněnému filmu Kes (1969).
|
|
|
Tennessee Williams: Noc s leguánem
Semler, David ; MRAVCOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Bakalářská práce srovnává povídku a divadelní hru Tennesseeho Williamse, které obě nesou totožný název Noc s leguánem, a dále se zabývá adaptováním hry do podoby filmového díla, jehož režie se ujal americký režisér John Huston. Ačkoli jsou postavy povídky i její příběh odlišné od divadelní hry, sdílejí obě díla jak místo, ve kterém se příběhy odehrávají, tak především témata a motivy, kterými se zabývají: osamělost, úzkost, nesvoboda, kontrast mezi upjatou cudností a šokující nestoudností, ztráta víry v Boha, ale také touha po sblížení se s druhým člověkem a víra v sílu kontaktu a duchovní splynutí s druhým člověkem. Film Noc s leguánem je zdařilou a poměrně věrnou adaptací, ve které je většina změn oproti původní divadelní hře pouze formálních. Snímek je epičtější, je narušena Williamsova jednota místa, času a děje, dialogy jsou zkráceny, naopak charaktery postav jsou více prokresleny. Je potlačena symbolická a filozofická rovina hry, stejně jako je v menší míře užit autorův absurdní smysl pro humor a více prostoru dostává realistické ztvárnění. Celkové vyznění filmu, jeho téma a příběhy hlavních postav však ctí Tennesseeho předlohu.
|
|
|
Horizonty svaté Kláry
Součková, Štěpánka ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Bakalářská práce je srovnávací studií filmu Nápady svaté Kláry (1980, Západní Německo, režie Vojtěch Jasný, scénář Jelena Mašínová a Pavel Kohout), románu Nápady svaté Kláry (1980, Západní Německo, autor Pavel Kohout) a filmové adaptace této knihy Svatá Klára (1996, Izrael, režie Ari Folman a Ori Sivan). Sleduje obsahové a stylotvorné proměny látky ve třech různých zpracováních s ohledem na dobový kontext a osobnosti autorů. Cílem bakalářské práce je poukázat na nepříliš reflektované tituly zásadních českých autorů, které byly za dob tzv. normalizace vytvořeny v exilu a které v devadesátých letech inspirovaly izraelské filmaře k originální a posléze mezinárodně oceňované adaptaci.
|
|
|
Marie Pujmanová: Předtucha
Eichlerová, Barbora ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozborem novely Marie Pujmanové (1893-1958) Předtucha. Jako klíčový metodologický prostředek si vybírá fokalizaci, ostatním naratologickým kategoriím se věnuje právě skrze ni. Zaměřuje se zejména na její jazykový aspekt a na způsob budování postav pomocí fokalizace.
|
|
| |
|
|
Motiv trestu a viny v povídkové a dramatické tvorbě Františka Langra
Krsková, Kateřina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce popisuje vývoj a variantnost motivu zločinu a trestu v prozaickém a dramatickém díle Františka Langera. Po úvodní úvaze o zločinu a trestu se zabývá rozborem Dostojevského románu "Zločin a trest", který měl na Langerovo pojetí těchto pojmů značný vliv. Nastiňuje také podobu zločinu a trestu v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, která na Langera mohla zapůsobit. Snaží se v první části ozřejmit, jak se tyto motivy v počínající zprvu povídkové tvorbě autora rozvíjely. Pracuje se zde s prozaickými sbírkami "Zlatá Venuše" a "Snílci a vrahové". V druhé části se pak zaměřuje na jejich vytříbenou a mnohdy velmi problematickou podobu v Langerových dramatech "Svatý Václav", "Periférie", "Velbloud uchem jehly", "Obrácení Ferdyše Pištory", "Andělé mezi námi" a "Dvaasedmdesátka" a snaží se ji vystihnout a charakterizovat.
|
|
|
Zobrazení a funkce prostoru v literární a filmové verzi prozaických textů vlny 60. let. (Spalovač mrtvol. Démanty noci. Ostře sledované vlaky)
Karalová, Lenka ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením a funkcí prostoru v literární a filmové verzi vybraných prozaických textů vlny 60. let - Spalovače mrtvol a Démantů noci. V úvodní kapitole práce pojednává o poetice autorů, kteří se mezi lety 1945 - 1968 zabývali ve svých dílech válečnou tematikou, a snaží se stručně nastínit problematiku zobrazení prostoru v literatuře a filmových adaptacích. Další kapitoly jsou již zaměřené na samotný rozbor prostoru ve vybraných dílech. Cílem diplomové práce je pak zejména rozpoznat a postihnout specifika zobrazení jednotlivých prostorů prostřednictvím literárního a filmového média. Klíčová slova Ladislav Fuks, Spalovač mrtvol, Arnošt Lustig, Démanty noci, Tma nemá stín, prostor, adaptace, 60. léta, film.
|
host ::
RSS.