|
|
Využití multimédií při výuce italského jazyka
Malá, Radka ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem "Využití multimédií při výuce italského jazyka" je navrhnout nové způsoby využití technologie při výuce italského jazyka pro dospělé studenty. Práce obsahuje jak konkrétní přípravy na hodinu, tak teoretický základ. Blended learning, jak se výuka za použití technologie nazývá, se stalo prostředkem k vylepšení tradičních hodin face-to-face. Pro studenty je dnes technologie běžnou součástí každodenního života, a proto očekávají, že ji učitel zapojí i do výuky. Oceňují především variabilitu a interaktivitu, jež multimédia do hodin vnášejí. V první části se práce nejprve krátce zabývá historií přístupu k výuce, který již může být považován za předchůdce blended leaming. Následuje výčet výhod a nevýhod, jež zapojení technologie do výuky italského jazyka přináší, popis role učitele v novém prostředí blended leaming a jak se tato role změnila v porovnání s dřívější tradiční výukou. Práce zde také ve zkratce představuje nejběžnější vyučovací metody a organizační formy vyučování, které později aplikuje na konkrétní přípravy na hodiny. Druhá část práce se detailně zabývá jednotlivými technologiemi a navrhuje různé způsoby, jak je efektivně využít při výuce italského jazyka. Snaží se uvést takové hodiny, z nichž by mohli mít užitek studenti s různými potřebami. Různými potřebami se...
|
|
|
Demonstrativní predeterminant v současné francouzštině a jeho fungování v textu
Bečvářová, Karolina ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
demonstrativní determinant - aktualizace - identifikace - reference - deixe - anafora - katafora - literární narativní text Demonstrativní determinant aktualizuje a identifikuje obecné podstatné jméno tak, že odkazuje k předmětu řeči tohoto obecného jména do situace, do jazykového kontextu nebo do společně sdílené zkušenosti. V literárním narativním textu odkazuje k předmětu řeči fiktivního světa do jazykového kontextu anaforicky/ kataforicky, ve zvláštních případech odkazuje do situace fiktivního světa.
|
|
|
Jazykové prostředky současné francouzštiny v oblasti ekologie
Hrbková, Olga ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Odborný funkční styl zahrnuje styl vědecký, prakticky-odborný a populárněnaučný. Rozbor, jemuž předchází teoretický úvod, probíhá ve čtyřech rovinách (pragmatické, diskurzívní, výpovědní a větně-lexikální) a je založený na srovnání textů zjednotlivých oblastí odborného stylu; texty zasahují tematicky do oblasti ekologie a mají společný tematický okruh. Charakteristika výrazových prostředků, která slouží jako východisko pro rozbor v rovině větné a lexikální, popisuje specifika ve větné stavbě, morfologické a lexikální stránce: - syntaktický pohled zkoumá použití různých konstrukcí a větný slovosled v závislosti na požadavky kladené na odborný styl; - morfologické hledisko se zaměřuje na použití slovesných časů o způsobů; -lexikální stránka studuje použití odborné terminologie a slovotvorné postupy. Metoda rozboruje stanovuje požadavky na rozbor v jednotlivých rovinách: v rovině pragmatické studujeme pragmatické okolnosti textové produkce. V rovině diskurzívní bude charakterizována organizace a typy textových jednotek. V rovině výpovědní se z hlediska aktuálního členění zaměříme na studium učlenění významových složek větné výpovědi a na jejich schopnost zapojit výpověď do vnějších nadvětných vztahů. Rovina větná a lexikální reflektuje výklad o výrazových prostředcích odborné francouzštiny. Rozbor...
|
|
|
Úloha časů v literárních narativních textech
Bělohradská, Kristýna ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Téma této práce je úloha časů v literárních narativních textech. Jedná se tedy o téma z oblasti textové lingvistiky, kde je základem studia text samotný, v našem případě literární narativní text. Práce je rozdělená do tří větších celků, první dvě části jsou teoretické, třetí praktická. V první části podáváme přehled teorií týkajících se jednotlivých výpovědních plánů. Druhá část je věnována problematice narativního textu a vypravěče a třetí, praktická část, se zabývá rozbory literárních narativních textů. Toto téma jsme zvolili proto, že seznámení s těmito teoriemi může čtenáři odkrýt při četbě literárního díla některé polohy, které by mu jinak mohly uniknout, a naopak jejich znalost mu může umožnit hlubší a bohatší prožitek z četby. Role času v literárním narativním textu je zásadní při vytváření jednotlivých výpovědních plánů, proto jsme se v první části naší práce zaměřili na popis lingvistických teorií zabývajících se touto problematikou. Nejprve popisujeme teorii E. Benvenista, v následující kapitole J.-M. Adama, a nakonec D. Maingueneaua a jeho dělení na aktuální a neaktuální výpovědní plán. Na závěr zmiňujeme také pojetí H. Weinricha, který se zabývá jednotlivými časy. Ve druhé části práce se zabýváme problematikou narativního textu, vyprávění a vypravěče, která je při rozboru literárního textu...
|
|
|
Komunikativní oblast turistiky - typologie textů, komunikativní strategie a jazykové prostředky. Didaktické využití
Chobotová, Kateřina ; Špaček, Jiří (oponent) ; Loucká, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na textový rozbor tištěného turistického průvodce a jeho možné využití v cizojazyčné výuce francouzského jazyka. Práce je rozdělena do tří oddílů. První se věnuje zařazení tištěného turistického průvodce do komunikativní oblasti turistiky. Nejdříve se zabývá oblastí turistiky obecně, posléze komunikativní oblastí turistiky, komunikativní situací, která v ní nastává, a jejími psanými komunikáty - turistickými materiály, jež jsou rozděleny na propagační a informační. Nakonec se práce v prvním oddíle věnuje popisu turistického průvodce, tematicky vymezuje typy textů, jež se v něm objevují, a popisuje jeho obsahovou náplň i formální aspekty. Představuje v textu užívané slohové postupy a jejich jazykové prostředky, dále pak napříč jdoucí tendence textu k textové kondenzaci a koherenci. Druhý oddíl je věnován rozboru konkrétních textů turistických průvodců. Nejdříve jsou popsány turistické průvodce, z nichž bylo vybrány texty k analýze, zejména z pohledu modelového adresáta, tedy jakému typu turisty jsou určeny. Poté jsou postupně rozebrány tři texty, vždy představující jiný tematicky vymezený typ textu, a to vždy po nejazykové i jazykové stránce. Po jazykové stránce rozebíráme vždy jednotlivé slohové postupy na základě užitých jazykových prostředků. Nakonec tohoto oddílu je zařazen...
|
|
|
N de N - morphological and syntactic analysis
Strnadová, Jana ; Loucká, Hana (oponent) ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá binominálními strukturami N de N ve francouzštině, tedy spojením dvou podstatných jmen předložkou DE. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat a analyzovat tyto struktury a nastínit určité problémy s nimi spojené. Práce je situována zejména do oblasti morfologie a syntaxe, nejsou ale opomenuty ani některé aspekty týkající se sémantiky či lexiko-kognitivního pojetí. Celá práce je rozčleněna do dvou hlavních částí. První část pojednává o strukturách N de N jako celku a snaží se zachytit rozmanitost, kterou nabízejí. Je třeba zdůraznit, že v této práci N de N označuje jak spojení bez vnitřního členu, tak i spojení, kde se člen vyskytuje. Nejprve představujeme pojetí těchto struktur ve vybraných gramatikách francouzského jazyka (kapitola 1), což nám umožňuje uvědomit si problémy, které jsou spojeny s jejich vymezením : na jedné straně totiž spadají mezi rozvíjející členy nominálního syntagmatu, na druhé straně ale také nalezneme mnohé příklady N de N mezi nominálními kompozity. Právě problémy s definicí kompozit vedou některé autory k vytváření nových kategorií, jako například « formy téměř složené » či « kolokace ». Jelikož námi studované gramatiky neobsahují jasné rozčlenění sekvencí N de N, navrhujeme vlastní členění celkové globální struktury (kapitola 2). V uvedeném členění jsou z...
|
|
|
Interkulturalita ve výuce francouzštiny na českých školách
Jamborová, Barbora ; Mištinová, Anna (oponent) ; Loucká, Hana (vedoucí práce)
V důsledku globalizace mezinárodního prostoru vznikají nové politicko ekonomické společenské vztahy mezi jednotlivými státy a jejich občany. Vznikání nadnárodních společností, zprůchodňování hranic a s nimi spojená zvýšená pracovní a studijní mobilita implikují dříve nebývalou intenzitu mezikulturních kontaktů. Tyto skutečnosti vytvářejí nové společenské klima, jež se promítá i do politiky vzdělávání a obsahů vzdělávacích programů. Tato práce se zabývá interkulturním vzděláváním v CJV na českých školách. Teoretickým východiskem byl především Společenský evropský referenční rámec pro jazyky. Tento dokument Rady Evropy představuje novou koncepci jazykovho vzdělávání pro evropské státy. Odpovídá na otázky: jak se jazykům učit, jak je vyučovat a jak toto učení hodnotit. Cílem Rámce je především formování Evropských občanů schopných jednat v současném plurikulturním světě. Rámec umožňuje tvorbu společných programů CJV a nabízí nástroje společného hodnocení. K tomuto účelu zavádí tzv. deskriptory úrovní. Jednotlivé úrovně jsou popisovány pomocí dílčích kompetencí. Kompetence jsou souhrnem znalostí, dovedností a vlastností, které jedinci umožňují provádět určité úkony. Interkulturní vzdělávání je jedním z prostředků k dosahování cílů vytyčených Rámcem. Přesto je mu vedle osvojováníjazykové komunikativní kompetence...
|
|
|
Jazykové prostředky francouzštiny v oblasti kulinářství a jejich didaktické využití
Pauerová, Eva ; Špaček, Jiří (oponent) ; Loucká, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na francouzské jazykové prostředky komunikativní oblasti kulinářství na základě rozboru psaných textů, konkrétně kuchařských receptů, jídelních lístků a publicistických textů obsahujících rady o zdravé výživě. Je rozdělena do dvou základních částí. První část se věnuje typologickému vymezení daných textů a je dále rozdělena do tří oddílů. Nejprve se zabývá kuchařskými recepty, poté texty s radami o výživě a nakonec jídelními lístky. V každém oddílu je nejprve proveden rozbor typu textu z hlediska komunikativní situace, kde jsou sledovány pragmatické podmínky produkce textu se zaměřením na cílového adresáta a prostředky, kterými jsou vyjádřeny komunikativní funkce. Následuje část věnovaná organizaci diskurzu, tedy konkrétním použitým slohovým postupům. Obecný rozbor je zakončen analýzou jazykových prostředků, a to morfosyntaktických i lexikálních. Na závěr je věnován prostor několika konkrétním textům daného typu, na které je použit stejný postup, tedy rozbor zaměřený na pragmatickou rovinu, diskurzivní rovinu a jazykové prostředky.
|
|
|
Jazykové prostředky výpovědi s komunikativní funkcí výzvy - doporučení, rady
Kozáková, Irena ; Nádvorníková, Olga (oponent) ; Loucká, Hana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma "Jazykové prostředky výpovědí s komunikativní funkcí výzvy - doporučení, rady" si klade za cíl prozkoumat jazykové prostředky v daném typu výpovědí. Výpovědi s komunikativní funkcí výzvy představují velmi rozsáhlou skupinu, v jejímž rámci je možné rozlišit další specifické způsoby a struktury. Autor se pomocí tohoto druhu výpovědí obrací na adresáty, přičemž si klade za cíl přimět je formou výzvy k vykonání určitých činností či k realizaci konkrétních pokynů. V jednotlivých vypovědích však autor užívá rozdílnou intenzitu výzvy v závislosti na svém záměru. Mezi daný typ výpovědí tudíž patří také doporučení nebo rady. V psané podobě se s komunikativní funkcí výzvy - doporučení, rady setkáme ve zcela konkrétním typu textů - v návodech, které jsou předmětem rozboru praktické části této práce. Daná diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části: část teoretickou a část praktickou. V úvodu praktické části je důraz kladen na vysvětlení základních lingvistických termínů spjatých s oblastí výpovědí s komunikativní funkcí výzvy a na sjednocení lingivstické terminologie. Následně se práce zaměřuje na konkrétní jazykové prostředky, které jsou pro výpovědi s komunikativní funkcí výzvy příznačné. Jedná se o prostředky, jež výzvu přímo vyjadřují. Jazykové prostředky jsou rozdělny do tří...
|
|
| |
host ::
RSS.