|
|
Ukrajinská příjmení
Jarošová, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji problematice ukrajinských příjmení. Studium antroponomiky jako takové je stále aktuální, neboť vlastní jména i příjmení nám poskytují důležitý materiál nejen z hlediska filologického (studium struktury jazyka), ale i z hlediska historického a etnografického. Klíčovými prameny, z nichž tato práce vychází, se staly publikace J. K. Reďka "Sučasni ukrajinski prizvyšča" a slovník P. Čučky "Prizvyšča zakarpatskych ukrajinciv: Istoryko-etymologičnyj slovnyk". Cílem této diplomové práce je nahlédnutí do historie vzniku a vývoje ukrajinských příjmení a zpracování slovotvorby ukrajinských příjmení i s jejich gramatickými a pragmatickými zvláštnostmi. Naše analýza jednotlivých slovotvorných typů ukázala, že nejrozšířenějším způsobem slovotvorby je sufixace. Dále se práce zabývá variantností a sémantikou ukrajinských příjmení. Značná pozornost je věnována příjmením karpatského areálu, která se typologicky (slovními základy neslovanského původu) podstatně liší od příjmení oblasti centrální a východní. Provedli jsme podrobnou analýzu nejproduktivnějšího patronymního sufixu na Zakarpatí -/-/- (č. -ák). Detailně bylo zpracováno expresivně-sémantické hledisko ukrajinských příjmení. Sufixy jsme rozdělili na základě toho, zda vyjadřují pozitivní či negativní konotace. Některé sufixy mohou...
|
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
|
Komunikativní potenciál jazyka internetu v ruskoukrajinském kontextu
Orlová, Dana ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Archanhelska, Alla (oponent)
Prace Je zamerena zejmena na jazyk internetu a jeho komunikacni potencial. V praci j e podana charakteristika lexikonu pocitacoveho jazyka, historie jeho vzniku, jeho funkce a tendence vyvoje. Jazyk Internetu je v pnici popsan i ze stylistick6ho hlediska a s akcentem na genderove lingvisticka badani. V praci j sou predstaveny problemy konkurence normativniho diskursu versus slang a je podana expresivne-emocionalni charakteristika jazyka internetu s ohledem na neformalniho uzivatele. Vyraznou slozkou prace je jeji prakticka cast, ktera obsahuje srovnani vykladli vybranych hesel uvedenych ve dvou slovnicich ukrajinske nenormativni lexiky soucasnosti vcetne popisu vzniku techto hesel a uvedeni pfikladli jejich uziti v jazyce neformalnich uzivatelli Internetu.
|
|
|
M. Illjenko a hra "Psice"
Jíchová, Viktorie ; Morávková, Alena (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Mychajlo Illjenko je významnou osobností ukrajinské kultury: je filmovým režisérem, scenáristou, spisovatelem, hercem, děkanem filmové akademie v Kyjevě (), zástupcem předsedy Spolku kinematografů Ukrajiny, dopisujícím členem Akademie umění Ukrajiny. A také jako hlavní pořadatel filmového festivalu "Noc dokořán" (" ") pro mladé ukrajinské kinematografy se snaží o obnovu upadajícího ukrajinského filmového umění. M. Illjenko je autorem významných a na různých mezinárodních kinofestivalech mnohokrát oceněných filmových děl: "Fučžou" ("") 1993; "Trasa č.7" (" ") 1997. Otázka bytí Ukrajiny a ukrajinství jakožto pocitu sounáležitosti ke svým etnickým kořenům, a také stavu duše Ukrajince je dodnes velmi problematická a naléhává. Vhledem k historickým peripetiím, kterými prošel vývoj Ukrajiny od hluboké minulosti až do dnešních dnů se není ani čemu divit. Ukrajina i nadále zůstává jakousi hraniční, pomezní oblastí mezi světem Východu a Západu, Severu a Jihu, mezi minulostí a budoucností - a takto se tato osudová křižovatka odráží nejen v její zeměpisné poloze, ale především také v povědomí jak celého národa, tak i v duši jedince. Jednou z novějších prací M. Illjenka je divadelní hra "Psice" ("", 2006). Tato hra představuje velice zajímavý materiál, který umožňuje lépe pochopit ukrajinskou mentalitu a rovněž...
|
|
|
Duše a duch a jejich odraz v ruském jazyce
Jirásková, Alena ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce Je zaměřena především na lingvokulturologickou analýzu konceptů duch a duše. Duch a duše jsou fragmenty obrazu světa, který reflektuje jazyk, zároveň jsou i částmi člověka vaspektu jeho sémantické reprezentace v jednotlivých gramatických kategoriích. Koncepty a konstanty zjazykového hlediska zásadním způsobem formují chápání světa nositelů jazyka. Pojetí světa se v jednotlivých jazycích formovalo na základě rozdílných historických, kulturních, náboženských, filozofických aj. zkušeností. Rozdíly, ale i společné znaky v přístupu k okolnímu světu, které fixuje jazyk a mimo jiné se odráží ve frazeologických jednotkách, které mají komponenty duch a duše, jsme se pokusili ukázat na ruských frazeologických jednotkách ajejich protějšcích v češtině. Duch a duše jsou součástí vnitřního světa člověka, který je unikátním objektem poznání. Jeho specifikum spočívá ve zprostředkovaném vnímání psychiky člověka, ale i v nedostatečném empirickém zachycení. Každý člověk vnímá okolní svět prostřednictvím smyslů, psychiky v podobě myšlenek, pocitů, prožitků a představ, ale tyto jevy, pro svou neuchopitelnost a pomíjivost, nemohou být objektem bezprostředního zkoumání. Je tedy nutné hledat nepřímé objekty, které by zprostředkovaly a usnadnily takovou analýzu. Jedním __ ~ _"~ ~ /_ ~._~.,_/ "._J_. ___ '_._~ z...
|
|
| |
|
|
Kategorie posesivity v češtině a ruštině
Černá, Barbora ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Již ve své postupové práci jsem se zabývala přídavnými jmény tvořenými příponou -ský j-CKMM v češtině a ruštině. Jedna z kapitol této práce byla věnována tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od jmen obecných a vlastních a s tím spojené problematice vyjádření posesivity. Toto téma mne zaujalo a rozhodla jsem se mu věnovat i v práci diplomové. Následovalo shromažďování materiálu (jak teoretického, tak i ilustrativního) k dané problematice, a to je i jedním z důvodu, proč právě kapitola věnovaná přídavným jménům přivlastňovacím je oproti ostatním poněkud rozsáhlejší. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o téma dostatečné propracované v odborné literatuře.
|
|
|
Jazyková situace v Tuvě: pokus o sociolingvistickou studii
Štiková, Marcela ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
V geografickém centru Asie, kde pramení mohutný veletok Jenisej, nad jehož vodami se nesou národní písně v rytmu koňského běhu protkané tóny hrdelního zpěvu a strunných nástrojů, kde se k nebi pozvedají štíty ohromných posvátných hor Sajan, kde v širých stepích na svých koních uhánějí potomci dávných hledačů zlata Skythů, kde se v hluboké tajze ukrývají před civilizací starověrci, kde pomalu mizí zadýmené jurty hladových kočovníků, kde povstává opět k životu původní šamanizmus, kde se u lahve vodky mezi buddhistou, komunistou a pravoslavným zapomíná na transformaci šavle v srp, tam, kde se kříží kultura centrální Asie, Mongolska a Ruska, právě tam se nachází republika Tuva. život a jazyk Tuvanů byl vždy pod vlivem jiného dominantnějšího národa. V minulosti šlo hlavně o vliv mongolský, čínský a ruský; dnes se stále rozšiřující se globalizací přibývá vliv evropský, americký, indický, tibetský apod. Cílem mé diplomové práce je zmapovat jazykovou situaci v Tuvě v současné době. Práci jsem rozdělila do tří základních částí. V první části se věnuji fenoménu bilingvizmu z lingvistického, sociolingvistického a psycholingvistického hlediska jakožto jevu, který je charakteristický i pro jazykovou situaci v Tuvě. V druhé části prezentuji jednu z nejnovějších prácí věnující se konkrétně jazykové situaci v Tuvě. Práce...
|
|
|
Lingvo-stylistický rozbor románu "Zvezdnyj bilet" V.P. Aksenova
Hrzalová, Anna ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Román v.P. Aksenova ,,zvezdnyj bileC vyšel roku 1961. Způsobem, jenž byl v SSSR nezvyklý, v něm autor zobrazuje mládež šedesátých let, která odmítá sovětské stereotypy, zaujímá k nim protestní postoj, zajímá se o západní hudbu, literaturu, abstraktní umění apod. Román však především vyvolal rozruch svojí experimentátorskou formou, jazykem, kterým byl napsán. Aksenov v románu užívá hovorový jazyk a často i slang mládeže. V dané práci bych se chtěla zaměřit právě na tuto stránku románu ,,zvezdnyj bilet", provést jeho lingvo-stylistickou analýzu obecně a dále se detailněji zaměřit na jazyk hlavních postav a jeho proměny. Domnívám se, že pouze na základě hloubkové analýzy výrazových prostředků je možné umělecký text pochopit. Podle I. R. Galperina (5) jsou v uměleckém textu obsaženy tři typy informace. 2. co.n;ep)!(aTeJIbHO - <paKTYaJIbHruI (= o qeM II qTO rDBOpllTCH B TeKcTe) 3. co.n;ep)!(aTeJIbHO - KOHu;enryaJIbHaH (o qeM, qTO + KaK paCCKa3bIBaeTCH 3TO Co6hlTlle, c rrOMOIIJ:blO KaKI1X cpe.n;cTB II nplleMoB OHO rrepe.n;aHo) 4. co.n;ep)!(aTeJIbHO - rro.n;TeKCTOBaH (o qeM, qTO, KaK + 3aqeM, c KaKOH: u;eJIhlO paCCKa3bIBaeTCH 3TO Co6blTlle) V rozboru románu ,,zvezdnyj bilet" budu brát v úvahu všechny tyto tři typy informace a pokusím se najít jejich vzájemnou souvislost.
|
|
|
Slovesný čas a vid v citově aktualizovaných výpovědích
Ivakinová, Jana ; Stiessová, Jitka (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Náplní naší práce bylo zjistit, jakým způsobem expresivně-emocionální prostředky ovlivňují výběr jak slovesného času, tak slovesného vidu dokonavého či nedokonavého a jak se užití jednoho či druhého promítá do celkové expresivně emocionální charakteristiky výpovědi. Na základě analýzy uvedených příkladů jsme zjistili, že se tyto složky navzájem podmiňují a ovlivňují. Zjistili jsme, že aktualizace citově neutrální výpovědi představuje samotnou podstatu vyjadřování expresivity. Tato citová aktualizace s sebou nese různé prvky emočního zaujetí mluvčího. Z naší analýzy také vyplynulo, že k aktualizaci může rovněž docházet i bez využití expresivně-emocionálních prostředků. Slovesné tvary mohou být neutrální, a přesto dojde k citové aktualizaci výpovědi. Výpověď může být citově aktualizovaná slovy či pojmy, které jsou neslovesného původu, ale jsou to klíčová slova, která sama o sobě, z hlediska citového, jsou nositeli expresivního vyjádření. V takovém případě k citové aktualizaci dochází i bez toho, aniž by byly použity formální prostředky citové aktualizace.
|
host ::
RSS.