|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
| |
|
|
Modalita v litevštině v porovnání s češtinou
Dřízalová, Alena ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Tématem této práce je kvalitativní stránka realizace jistotní a voluntativní modality v litevštině v porovnání s češtinou. Modalita bývá definována různě - nejčastěji jako vztah mluvčího k obsahu tvrzení a vztah obsahu tvrzení k objektivní skutečnosti. Postojová modalita vyjadřuje stupeň přesvědčení mluvčího o ne/platnosti tvrzení, deontická modalita charakterizuje děj vyjádřený predikátem jako nutný, možný či chtěný. Souhrn lexikálních a gramatických modálních prostředků vychází z údajů z Litevského textového korpusu a Srovnávacího česko-litevského textového korpusu. Následuje rozbor modálních prostředků původního litevského románu a jeho překladu do češtiny.
|
|
|
Výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931
Podobová, Marie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
PODOBOVÁ, Marie. Folkloristická výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. Diplomová práce Tato diplomová práce se zabývá archivním materiálem uloženým v Ústavu dějin umění AV ČR, kterým jsou zápisy D. A. Rasovského z folkloristické výpravy na Podkarpatskou Rus, která se uskutečnila v roce 1931 a která byla zaměřena na výzkum lidového svatebního a pohřebního obřadu a zvyků a obřadů spojených s narozením dítěte. Cílem práce je tento cenný materiál představit a za pomoci odborné literatury analyzovat.
|
|
|
Symbology of grass-snakes in Lithuanian folklore
Butzke, Petra ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Objektem zkoumání v této práci je rozbor symboliky užovky a její úlohy v jednotlivých žánrech litevského mluveného folkloru. Na symbol je pohlíženo jako na význam, vnímání užovky, její pozici a roli v mluveném folkloru. Prozkoumány byly litevské pohádky, (mytologické) pověsti, přísloví a pořekadla, hádanky, modlitby k užovce, zaklínadla proti hadímu uštknutí a frazeologizmy. Příklady jsme si vzali z různých, nám dostupných, folklorních pramenů. Při rozboru symboliky užovky a její úloze ve jmenovaných žánrech jsme se zaměřili na funkce užovky v litevské pohanské víře, mytologiích jiných národů a v křesťanství.
|
|
|
The usage of participles and transgressives of the verbs "buti" (to be), "sakyti (to say) in contemporary texts. Their equivalents in Czech and Latvian languages
Durmanová, Lucie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Objektem zkoumání se staly neurčité tvary slovesné v užším pojetí (bez infinitivu) a v kontextu litevského, českého a lotyšského jazyka. Na příčestí a přechodníky je nahlíženo jako na gramatické jednotky, které jsou významným jevem současného jazyka, přestože míra jejich používání, v porovnání se situací v minulosti, klesá. V práci je použito celkem cca 300 praktických příkladů použití, asi třetina je přeložena. 215 příkladů pochází z Bibliografické databázi litevských publicistických článků (lit. Bibliografin Lietuvos periodins spaudos straipsni baz; obsahuje články, publikované v litevských tištěných médiích v letech 1994 - 2002), jež byla hlavním zdrojem informací pro tuto práci. Práce se zaměřuje především na frekventovaná slovesa "být" a "říci".
|
|
|
Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase
Fantová, Martina ; Šeferis, Vaidas (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je literární svet soucasného litevského prozaika Sauliuse Tomase Kondrotase (nar. 1953). Jeho povídky a romány jsou zasazeny do litevského i celosvetového literárního kontextu. Potvrzuje se vliv magického realizmu a surrealizmu, a hledá se Kondrotasuv zdroj inspirace v tvorbe dalších autoru, jako napr. F. M. Dostojevského nebo W. Faulknera. Vyzdvihuje se osobitý Kondrotasuv styl a cásté námety spolecné pro celou jeho tvorbu (napr. téma smrti, podrobné vyjmenovávání, prekracování hranice bežného vnímání sveta, barvitý popis). Povídky, ale hlavne složitá skladba románu jsou naplneny jak biblickými, tak pohanskými a mýtickými motivy.
|
|
|
Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse
Korbélyiová, Lucie ; Štoll, Pavel (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Cílem práce je uchopit celou novelistickou tvorbu lotyšského spisovatele a básníka Erikse Adamsonse jako jednotný a provázaný umělecký a myšlenkov ý systém, detailně analyzovat její kompoziční i tématickou výstavbu a postihnout specifiku autorova uměleckého výrazu. Dřuležitou součástí práce je i podrobný životopis autora, chronologický popis vývoje lotyšské drobné prózy a zasazení Adamsonsova díla do kontextu tohoto vývoje a dodatky, v nichž přiložíme vlastní překlad tří zásadních Adamsonsových povídek, dosud do češtiny nepřeložených. Součástí dodatkřu budou i překladatelské poznámky a poznámka terminologická.
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Uličná, Olga (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
host ::
RSS.