|
|
Pomoc při finančním hospodaření a využití finančně poradenských služeb v azylovém domě pro matky s dětmi
Vondráčková, Alice ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Téma mé diplomové práce je Pomoc při finančním hospodaření a využití finančně poradenských služeb v azylovém domě pro matky s dětmi. Cílem této práce je zjistit, zda je možné pomoci matkám v azylových domech ve finančním hospodaření. Finanční gramotnost a dovednost hospodařit s penězi těchto uživatelek bývá na velice nízké úrovni, kterou pak předávají svým dětem. Sociální pracovníci v azylových domech se snaží pomáhat a podporovat uživatelky v různých oblastech jejich života. Peníze jsou však oblast, do které si ne každá uživatelka nechá zasahovat. Ve své práci se zabývám pohledy jednotlivých účastníků na problematiku finančního hospodaření a dále s pomocí různých nástrojů spolupracuji s uživatelkami na zlepšení jejich dovednosti finančního hospodaření a na závěr zhodnocuji, jak se spolupráce na tomto úkolu podařila.
|
|
|
Založení komunitního centra, příprava žádosti o podporu z fondu EU a její úskalí
Holubová, Veronika ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce řeší problém komunitní sociální práce na malém městě a plánování nových sociálních služeb tak, aby vyhovovaly reálným potřebám dané komunity. Práce se dále dotýká možných úskalí, na která může obec jako žadatel o dotační titul z Integrovaného regionálního operačního programu (výzva č. 74 Rozvoj infrastruktury polyfunkčních komunitních center) narazit. Také se věnuje tématu udržitelnosti projektu. Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit komunitní centra a komunitní sociální práci a popsat možnosti čerpání finančních prostředků z fondu EU a postup přípravy žádosti a její úskalí.
|
|
|
Možnosti využití a trávení času klientů v domovech pro seniory
Jindrová, Michaela ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Cílem mé práce je popsat aktivizační programy probíhající v domovech pro seniory a pokusit se na základě rozhovorů s klienty ve vybraných domovech pro seniory o jejich zhodnocení. S využitím informací od klientů navrhnout případné změny v probíhajících programech a pokusit se formulovat náměty využitelné při konstrukci programů nových. Dílčím cílem práce je pokusit se vypozorovat zda existují výraznější rozdíly v aktivizaci klientů u státních, církevních a soukromých DS a případně popsat v čem tyto rozdíly spočívají. Praktickou část mé práce tvoří výzkum, uskutečněný formou strukturovaných rozhovorů s klienty ve třech různých domovech pro seniory. Hovořila jsem s klienty, kteří se aktivizačních programů v domově pravidelně účastní, s klienty, kteří se těchto aktivit obvykle neúčastní i s klienty, kteří jsou v případné účasti omezeni v důsledku svého zdravotního stavu.
|
|
|
Podnikatelský plán soukromé ergoterapeutické praxe
Hromádková, Kateřina ; Trpišovský, Milan (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Předložená diplomová práce představuje oblast ergoterapie v poskytování rehabilitační péče a poukazuje na možnosti jejího využití v segmentu následné péče a terénní ambulantní praxi. Cílem práce je vypracovat návrh podnikatelského plánu na založení soukromé ergoterapeutické praxe, která by zajišťovala terapeutické služby a rehabilitaci osobám s přetrvávajícím funkčním deficitem v jejich vlastním sociálním prostředí nebo ergoterapeutické ambulanci. Teoretická část popisuje teoretická východiska podnikání, náležitosti nutné k založení soukromé praxe, koncept strategického řízení a analýzy, dále strukturu podnikatelského plánu a v neposlední řadě představuje obor ergoterapie, jeho historii, současnou problematiku i postavení v komplexní péči. Praktická část zahrnuje analytickou část, která popisuje kompletní strategickou analýzu, jejíž výsledky jsou shrnuty ve SWOT analýze a výzkumnou kapitolu popisující provedené dotazníkové šetření mezi lékaři, kteří jsou kompetentní ergoterapii předepisovat. Na základě zjištěných závěrů je vypracován podnikatelský plán soukromé ergoterapeutické praxe, poskytující své služby ambulantní a terénní formou. V závěru práce hodnotím, zda je tento podnikatelský záměr ve své podobě realizovatelný, výdělečný a konkurenceschopný, přičemž navrhuji řešení, která by napomohla...
|
|
|
Zavádění principů paliativní péče ve zdravotnickém zařízení
Lauerová, Dana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
(česky) Téma diplomové práce - paliativní péče v nemocnicích, se zaměřuje na oblast, která není laické a někdy ani odborné veřejnosti příliš známa. Péče o umírající není téma, které by bylo lákavé a vyhledávané. Přesto se může dotýkat každého z nás - osobně, nebo zprostředkovaně přes osoby, které jsou nám blízké a drahé. V posledních letech došlo v České republice v pohledu na paliativní péči k dílčímu posunu. Principy paliativní péče začínají být uplatňovány některými poskytovateli zdravotních a sociálních služeb. Ve zdravotnických zařízeních však paliativní péče ještě zdaleka není samozřejmou součástí nabízených služeb. A přitom právě nemocnice jsou místem, kde v ČR dochází k úmrtí největšího počtu osob. Teoretická část práce si dala za cíl objasnit, uceleně popsat a přiblížit paliativní péči, definovat její obsah a principy z pohledu sociálně - organizačního. Cíleně se zaměřuje na možnosti využití paliativní péče v nemocnicích, na podmínky pro její integraci do zdravotnických zařízení, organizační formy poskytování paliativní péče v nemocnicích a také popisuje zkušenosti z této oblasti v zahraničí. Praktická část práce, zpracovaná na fundamentu kvalitativního výzkumu, mapuje podmínky, za kterých v současnosti prožívají své poslední dny pacienti umírající v konkrétním zdravotnickém zařízení, a to...
|
|
|
Islandská zkušenost. Sonda do zvládání hromadných neštěstí a katastrof se zřetelem na psychosociální služby
Ertlová, Romana ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce mapuje integrovaný záchranný systém na Islandu. Zabývá se historickým kontextem civilní ochrany, její současnou podobou a organizací. Během zkoumání čerpám informace nejen z literatury a veřejně dostupných zdrojů. Výzkum obsahuje polořízené rozhovory a dotazníky zaslané elektronickou cestou vedoucím představitelům složek integrovaného záchranného systému. Cílem je získat přesné údaje o profesionálních kompetencích, odborném vzdělávání a psychologické podpoře poskytované profesionálům i dobrovolníkům pomáhajícím při záchranných operacích. Podrobnější dotazníkové šetření jsem provedla mezi členy nej větší záchranářské organizace v zemi, která je nestátním neziskovým sdružením dobrovolníků. Cílem bylo nahlédnout do zákulisí záchranných akcí i vnitřní politiky organizace, seznámení se s motivací dobrovolníků, náročnými situacemi v práci záchranáře, jejich zvládáním a další. Výsledky dotazníkového šetření jsou prohloubením a rozšířením informací dostupných z veřejných zdrojů. Dále se v práci zabývám prevencí a přípravou veřejnosti na živelné katastrofy. Povědomí o ochranných opatřeních zkoumám formou ankety v ulicích hlavního města Reykjaviku. Výstupy z ankety doplňuji oficiálními doporučeními kanceláře civilní ochrany. Fungování integrovaného záchranného systému v akci přibližuji na dvou...
|
|
|
Projektový záměr transformace Domova se zvláštním režimem v Čížkovicích
Ferdová, Jolanta ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Magisterská práce, po vzoru již transformovaných domovů pro osoby se zdravotním postižením, se zabývá transformací sociální služby pro seniory z péče ústavní do péče komunitní. Cílem práce je vytvoření maximálně příznivých podmínek pro důstojné dožití seniorů v přirozeném prostředí. Práce představuje projektový záměr transformace sociálních služeb v Domově důchodců Čížkovice. Samotný projekt předchází analýza východisek, která byla nápomocná k odstartování a průběhu procesu transformace sociálních služeb v Evropě. Realizaci projektu jako příkladu dobré praxe se otevře cesta pro další následovníky ve vytváření důstojných podmínek pro dožití seniorů bez segregace a diskriminace. Klíčová slova Transformace, deinstitucionalizace, humanizace, komunita, komunitní bydlení, sociální služby, projektový záměr
|
|
|
Společenská odpovědnost firem. Teoretická a praktická zkušenost na Kladně
Barešová, Barbora ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Bakalářská práce " Společenská odpovědnost firem - Teoretická a praktická zkušenost na Kladně " analyzuje koncept společenské odpovědnosti firem nejen v teoretické rovině, ale také z pohledu jednotlivých zúčastněných stran tj. v rovině praktické. Tato práce se zaměřuje především na otázku, jak firmy vnímají svou společenskou odpovědnost, co nabízejí v místě, kde působí popř. s kým spolupracují v dané lokalitě. Společenská odpovědnost firem je založena na myšlence, že by firmy měly pomoci při řešení sociálních problémů. Tato práce se mj. zabývá tím, jak firmy tyto sociální problémy vidí, jak aktivně přispívají k jejich řešení. Vzhledem k tomu, že pocházím z Kladna a v současné době pracuji jako sociální pracovnice v Geriatrickém a rehabilitačním centru Kladno, je tato práce pojatá jako případová studie vycházející ze situace na Kladně.
|
|
|
Stimulace pracovníků jako součást managementu sociálních služeb (zmapování nástrojů stimulace ve vybraných neziskových organizacích)
Chalupová, Jana ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou stimulace pracovníků v sociálních službách. Stimulace představuje významnou oblast řizeni lidských zdrojů; je součásti celého řizeni (managementu) organizace. Člověk je nejcennějšim zdrojem jakékoliv instituce. V organizacích, které poskytuji sociální služby, jsou pracovnici zdrojem klíčovým, protože právě oni realizuji cile a posláni organizace, a to vedle dalších činnosti především v podobě přimé práce s klienty. Působeni v sociálních službách svým charakterem patři mezi velmi namáhavé profese, neboť v přimé práci s klienty se pracovnici denně setkávají s nelehkými životními osudy, jež se jich lidsky dotýkají, a tak se často se musi vyrovnávat s emočně náročnými a vypjatými situacemi. Charakter jejich práce vyžaduje porozuměni a ochotu naslouchat problémům a potřebám druhých a nepřetržitou připravenost na kontakt s klienty. To vše čini jejich práci mimořádně psychicky náročnou. Pokud organizace chce poskytovat kvalitní služby na profesionální úrovni, měla by též kvalitně a profesionálně pečovat o své pracovníky. Právě z výše uvedených důvodů považuji problematiku stimulace pracovníků v sociálních službách za téma, které si zasluhuje pozornost. Pracovnici potřebuji být ve své činnosti dostatečně podporováni a motivováni k odváděni kvalitní práce. Management...
|
|
|
Využití personálního managementu v dobrovolnictví
Hrubešová, Šárka Ivana ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se věnuje srovnání metod personálního řízení v oblasti podnikatelské a dobrovolnické a odpovídá na otázku, zda koordinátoři dobrovolníků využívají při své práci poznatky z personálního managementu nebo zda volí jiné strategie. Ve čtyřech teoretických kapitolách jsou uvedeny potřebné informace k pochopení části praktické. První kapitola ukotvuje oblast dobrovolnictví základními pojmy. Text dále podrobněji analyzuje zákon o dobrovolnictví a tím umožňuje vhled do legislativy v oblasti dobrovolnictví. Popis dobrovolnických center a jejich funkce v práci s dobrovolníky dává základní obrázek o tomto tématu, než přechází k hlavní kapitole. Ta rozebírá jednotlivé prvky personálního managementu a poukazuje na shodné a rozdílné přístupy při práci se zaměstnanci a s dobrovolníky, jak je popisováno v literatuře. V empirické části je pak zachycena metodologie výzkumného šetření, jeho rozbor a závěry, které bylo možno z omezeného počtu realizovaných rozhovorů učinit. Závěry jsou demonstrovány na úryvcích uskutečněných rozhovorů. Klíčová slova Dobrovolnictví, dobrovolník, nezisková organizace, personální management.
|
host ::
RSS.