|
|
Kulturně-historická východiska politického napětí ve vztahu Vlámů a Valonů
Durnová, Denisa ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá etnickým konfliktem mezi Vlámy a Valony v Belgii. Dnešní Evropa se potýká hned s několika případy, kdy občané jednoho státu požadují odtržení. Jazykově a sociálně rozdělená Belgie je vysoko na všech seznamech evropských států potenciálně směřujících k rozpadu. Tento konflikt se stal symbolem Belgie. Dvě odlišné etnické skupiny se snaží získat autonomii po mnoho let. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda zůstane Belgie v budoucnosti unitární nebo ne. Bakalářská práce je rozdělená na tři části. V první části jsou vymezena teoreticko-metodologická východiska. Poznatky z této části jsou aplikovány v kapitole druhé, empirické části. Druhá a třetí kapitola se zabývají konkrétně případem Belgie. Druhá kapitola analyzuje belgické parlamentní volby v roce 2007, následnou politickou krizi, její příčiny a důsledky. Ve třetí kapitole jsou vymezeny faktory spojující Belgičany. Díky podrobné analýze bude autorka schopna na konci práce odpovědět na výzkumnou otázku.
|
|
|
Norský model mírových operací OSN – model aplikovatelný v Africe?
Vavříková, Jana ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá definičním vymezením operací OSN na udržení míru. Dále zpracovává teorii konfliktu, křivku konfliktu a mírové nástroje řešení konfliktu. Další části práce se soustředí na vymezení charakteristik norského modelu a všeobecné povahy konfliktů v Africe. Poslední kapitola práce analyzuje tři konflikty (Somálsko, Sierra Leone a Súdán) v Africe, ve kterých se angažovala OSN operacemi na udržení míru. Následně jsou na tyto konflikty a operace aplikovány předpoklady norského modelu.
|
|
|
Globální terorismus z pohledu konstruktivismu
Fajmonová, Veronika ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Chytilek, Roman (oponent)
Cílem této disertační práce je zkoumat proces sekuritizace terorismu, rozpracovat roli publika (veřejnosti) na úrovni jednotlivce a následně poskytnout doporučení k alternativnímu způsobu boje proti terorismu. K naplnění tohoto cíle autorka využívá sociálně konstruktivistickou teorii sekuritizace, kritická studia terorismu a politickou psychologii, konkrétně poznatky kognitivní a sociální psychologie. Napříč jednotlivými kapitolami je zkoumán proces sekuritizace terorismu; terorismus jako (do určité míry) objektivní problém, z pohledu kritických studií jsou hodnocena zaváděná bezpečnostní opatření a skrze průzkumy veřejného mínění je nahlížena role veřejnosti. Autorka dospívá k dílčímu závěru, že veřejné mínění je jedním z klíčových faktorů zavádění extenzivních bezpečnostních opatření. Proto dále zkoumá faktory, které veřejné mínění ovlivňují. Jedná se o narativ o terorismu, roli médií a nakonec psychologické procesy ovlivňující vnímání reality. Ukazuje se, že narativ o terorismu i média mají svůj podíl na reakci veřejnosti na terorismus, avšak roli publika v sekuritizačním procesu terorismu úplně nevysvětlují a jsou to právě psychologické procesy, které ho osvětlují. Proto autorka metodou experimentu ověřuje vliv tří narativů o terorismu upravených na základě psychologických teorií. Dospívá k závěru, že zde existuje potenciál pro snížení obav veřejnosti a tím k alternativnímu boji proti terorismu.
|
|
|
Koncepty kulturní a náboženské identity v oboru MV. Případ evropské identity v interakcích EU a Římskokatolické církve
Doležal, Tomáš ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Černý, Karel (oponent)
Text se věnuje vztahu náboženství a politiky, a to konkrétně konceptualizaci náboženské identity v oboru mezinárodních vztahů z pozice postmoderních přístupů. Kriticky zkoumá zda a zejména jak je možné, užitečné a obvyklé pracovat dnes v naší disciplíně specificky s náboženským (a neoddělitelným kulturním) rozměrem identity. Autor hájí tezi, že koncept náboženské identity dobře odhaluje důležitý převodník mezi náboženským a politickým a je užitečným analytickým nástrojem. Je navrženo modelové schéma identity, které práce aplikuje kategorie schématu jednak při kritickém rozboru akademického diskurzu v odborných oborových článcích, jednak na případu evropské identity v interakci římskokatolické církve a EU. Na tomto základě je diskutován koncept náboženského aktéra a politické vymezování hranice náboženského obecně.
|
|
|
Zrod globálního problému: agenda obezity ve WHO
Maňásková, Martina ; Doležal, Tomáš (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Globální vládnutí je dnes často užívaným konceptem při studiu mezinárodních vztahů. Cílem práce je analyzovat povahu globálního vládnutí v oblasti zdravotnictví a zjistit jak aktéři mezinárodních vztahů reagují na nově se objevující výzvy a to konkrétně na případu agendy obezity. Vládnutí probíhá na více úrovních, na globální úrovni je hlavním aktérem Světová zdravotnická organizace, na úrovni nižší jsou to národní státy. Práce poskytuje odpovědi na otázky jak dochází k vytváření globální politiky zdraví, zda představuje obezita bezpečnostní hrozbu a pro koho a jakým způsobem aktéři mezinárodních vztahů koordinují své kroky na různých úrovních při boji s epidemií obezity.
|
|
|
Analýza procesu praxe moderní veřejné diplomacie
Pflimpfl, Ladislav ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kuděla, Jiří (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Výzkum v rámci disertační práce je věnován analýze vnitřního fungování praxe moderní veřejné diplomacie v systému mezinárodní vztahů a zahraniční politiky a rozboru nástrojů a dopadů kampaní veřejné diplomacie na její cílové skupiny. V hledání vztahu mechanizmu působení a dopadu veřejné diplomacie se text věnuje Přesahům a kontextu prezentace státu v zahraničí i nad běžný rámec diskurzu v oblasti mezinárodních vztahů a diplomacie. Analýzou těchto vazeb (obchod a investice, cestovní ruch, vzdělávání, kultura a společnost), srovnáním vybraných kampaní a současné mezinárodní praxe disertace ukazuje mj. metody a limity objektivního sledování efektivity této činnosti a dokládá potřebu spolupráce veřejného a soukromého sektoru v této oblasti. Ve spojení teoretického výzkumu oblasti veřejné diplomacie s analýzou její praxe a v obohacení stávajícího diskurzu o tyto vztahy a souvislosti nachází disertace naplnění svého zadání a motivace k výzkumu. Text uvádí kontext tématu, popisující prostředí, v němž veřejná diplomacie 21. stol. působí. Tato širší optika uvádí nazírání na veřejnou diplomacii jako na pole pro společné působení veřejného a soukromého sektoru. Disertační práce s užitím interdisciplinárního přístupu a kombinované metodologie analyzuje a popisuje obsahovou strukturu a ideová východiska prezentace státu...
|
|
|
Územní integrita Číny. Případová studie Hongkong
Hodanová, Eva ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou územní integrity Čínské lidové republiky. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část analyzuje historický koncept vývoje čínského přístupu k otázce územní integrity. Ve druhé části je tato otázka rozebrána z pohledu mezinárodního práva a jeho dvou nejdůležitějších principů: principu územní celistvosti na jedné straně a práva národů na sebeurčení na straně druhé. Hlavní součástí je analýza současného přístupu Čínské lidové republiky k otázce územní integrity a k některým problematickým územím. Třetí část tvoří případová studie zaměřená na Zvláštní autonomní oblast Hongkong. Součástí této kapitoly je historický kontext vývoje a analýza současné situace v této oblasti. Konkrétně se jedná především o politický systém Hongkongu, míru autonomie vůči čínské ústřední vládě a celkový vztah Pekingu a Hongkongu.
|
|
|
Moral Hazard of Humanitarian Intervention: Case Study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Pelikán, Jan (oponent) ; Vávra, Přemysl (oponent)
Hlavnou ambíciou tejto dizertačnej práce je pokus o interdisciplinárnu aplikáciu konceptu morálneho hazardu primárne využívaného v ekonomickej teórii na kontext dynamiky priebehu vnútroštátnych konfliktov s prvkom medzinárodnej intervencie. Východiskovým teoretickým rámcom práce je koncept morálneho hazardu humanitárnej intervencie Alana Kupermana, ktorý upozornil na to, že novovznikajúca norma humanitárnej intervencie môže vyvolávať aj negatívne dôsledky. Podpornú argumentáciu svojej hypotézy Kuperman založil na tom, že ak prítomnosť poistenia vyvoláva dostatočný podnet k tomu, aby poistení modifikovali svoje konanie až do tej miery, že sa správajú riskantnejšie, pretože sú proti následkom svojich činov chránení poistkou, povstalci môžu optimalizovať svoje správanie rovnako. V súčasnosti transfer morálneho hazardu na podmienky intervencií s ohľadom na rozdiely v týchto sférach komplikuje niekoľko prekážok. Táto práca sa koncentruje na redukciu troch hlavných identifikovaných nedostatkov konceptu, ktoré adresuje prostredníctvom troch hlavných výskumných otázok a hypotéz. Cieľom tohto prístupu je skúmať limity využitia a vytvoriť priestor pre rozvoj a posun konceptu morálneho hazardu humanitárnej intervencie pre budúci výskum problematiky. (1) Aký je interpretačný potenciál, pridaná hodnota a limity aplikácie ekonomickej teórie morálneho hazardu na kontext humanitárnej intervencie z teoretického hľadiska? Hypotéza č.1: Koncept morálneho hazardu predstavuje efektívny nástroj skúmania humanitárnej intervencie. (2) Aká je schopnosť kauzálneho mechanizmu hlavnej Kupermanovej hypotézy na všeobecnej rovine skúmania vysvetliť, prečo v niektorých prípadoch dochádza k eskalácii konfliktu aj v prípade verejných hrozieb intervencie (tzv. equilibrium)? Hypotéza č.2: Hrozba intervencie vyvolá eskaláciu vnútroštátneho konfliktu. (3) Do akej miery korešponduje Kupermanova hypotéza modifikovaná na prípad konfliktu v Kosove so skutočným vývojom? Hypotéza č.3: Hrozba intervencie NATO/USA vyvolala eskaláciu konfliktu v Kosove.
|
|
|
OSN jako aktér mezinárodních vztahů na Blízkém a Středním východě
Rudová, Šárka ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Organizací spojených národů jako aktérem mezinárodních vztahů v oblasti Blízkého a Středního Východu, konkrétně v Afghánistánu, Iráku a Sýrii, kde probíhají konflikty a občanské války již od 90. let. Jedná se především o analýzu a hodnocení jejího chování při řešení konfliktů na základě rezolucí vydaných RB OSN ve zmíněných státech v porovnání s teoretickým postupem dle Charty OSN. Kritérii hodnocení jsou předcházení konfliktu, řešení konfliktu, obnova a udržování mezinárodního míru a budování míru. Cílem práce je tedy zjistit, jakým způsobem OSN v konfliktech postupovala a jak se jí podařilo naplnit teoretické východisko.
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN
Křesinová, Dominika ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Organizace spojených národů (OSN) byla založena v roce 1945. Mnohým je jasné, že původní status quo nemůže plně reflektovat potřeby dnešního světa. Je tedy nevyhnutelné přistoupit k reformě. Je nutné si však ujasnit, čeho by mělo být případnou reformou dosaženo a jakých otázek by se konkrétně měla týkat. Na půdě OSN se dnes hovoří o více možných reformních návrzích, které se týkají jednotlivých orgánů působících v rámci celé organizace. V práci se však zaměřím pouze na reformu Rady bezpečnosti OSN, neboť právě Rada bezpečnosti je klíčovým orgánem celé OSN, jež by měla být schopna reagovat na aktuální bezpečnostní hrozby pružně a rozhodně. Proveditelnost reformy závisí v první řadě na souhlasu stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří mají díky svému právu veta možnost jakékoliv návrhy zablokovat. Doposud tak také činí, neboť přijmutí jakéhokoliv návrhu, by do jisté míry znamenalo oslabení jejich moci, čehož se do jisté míry obávají. Nestačí tedy jenom přijít s jasným návrhem jak reformovat, ale také zvolit řádné argumenty, které by získaly souhlas stálých členů. Hlavním cílem diplomové práce tak bude na základě zjištěných informací vyhodnotit, zda je reforma vůbec proveditelná, a to s ohledem na dílčí překážky a postoje stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří se doposud staví k reformě spíše pasivně nežli aktivně.
|
host ::
RSS.