|
|
Teorie podnikového řízení Šibusawy Eiičiho
Koudelková, Jana ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem práce je na základě rozsáhlého zkoumání původních pramenů a další sekundární literatury analyzovat podnikové řízení japonského podnikatele a filantropa Šibusawy Eiičiho, který položil základy japonského kapitalismu. Práce obsahuje nejen analýzu Šibusawova řízení podniku, ale také ho zasazuje do širšího historického kontextu. Součástí práce je i srovnání Šibusawových studií ovlivněných konfuciánskou etikou s moderními západními teoriemi řízení. Pramenným podkladem pro tuto práci budou díla Šibusawy Eiičiho, ve kterých můžeme nalézt nadčasovost a použitelnost pro současné podmínky řízení podniku. Klíčová slova: teorie řízení podniku, liberalismus, akciová společnost, řízení lidských zdrojů, etika, zisk, vědecký management.
|
|
|
Kulturní identita japonských přistěhovalců do USA
Novotná, Markéta ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je určit, do jaké míry a v jaké podobě si japonští přistěhovalci a jejich potomci ve Spojených státech amerických uchovávají svoji původní kulturní identitu a jakým způsobem u nich dochází k postupné adaptaci na kulturu přijímající země. První, teoretická část uvádí obecné poznatky o kultuře, etnicitě a kulturní identitě v kontextu globalizace a migrace. V druhé části se zaměřuji již na japonské emigranty. Na úvod představující jejich etnicitu a identitu obecně navazuje chronologický popis vývoje japonské imigrace do Spojených států a rozdílností adaptace v závislosti na společenských, politických a ekonomických podmínkách. Zmiňuji také specifické japonské kulturní vzorce, které v adaptaci do většinové populace USA hrály největší roli - skupinovou orientaci a kulturní relativismus. Vzhledem k tomu, že japonská imigrace v USA není homogenní, rozhodla jsem se v poslední části přiblížit adaptační proces a změnu identity japonských Američanů v oblasti Malého Tokia v Los Angeles se zaměřením na kulturní festival Nisei Week. Klíčová slova (česky): Kulturní identita, migrace, japonská emigrace, japonští Američané, Malé Tokio
|
|
|
Japonské politické strany a demokracie ve 20. letech 20. století
Kafka, Martin ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
V této práci jsem se zabýval vývojem, kterým politické strany v Japonsku prošly, cíle které si stanovily a za jakých podmínek působily. Konkrétně změny jejich postavení, významu a chování v rámci systému vytvořeném Ústavou Meidži. Společně s tím jsem se pokusil postihnout demokratizační změny, kterými japonská společnost ve svém moderním předválečném období prošla.
|
|
|
Problém hikikomori v současném japonsku
Korčiánová, Barbora ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
V Japonsku žije poměrně velký počet lidí, kteří ztratili kontakt s okolním světem a žijí v izolaci od společnosti. Míra jejich izolace je různá - někteří z nich jsou schopni jít občas ven a v menší míře komunikovat, někteří chodí ven pouze v noci a nekomunikují téměř vůbec, jiní nikdy nevycházejí ze svého pokoje. Toto období, kdy se člověk drží v soukromí a neúčastní se vůbec žádných, nebo jen velmi málo společenských činností, u nich může trvat několik měsíců, ale i mnoho let. V Japonštině se tento fenomén nazývá hikikomori, což by se dalo volně přeložit jako "stažení se do ústraní". Do Angličtiy bývá slovo hikikomori obvykle překládáno jako "social withdrawal", ale častěji bývá ponecháno v Japonštině. V této práci se přikláním k možnosti slovo nepřekládat a budu jej tedy používat v jeho originální verzi - hikikomori. Slovo hikikomori je složeno z části hiki, která v tomto spojení znamená "stažení se" a komori, která odkazuje na "uchýlení se do ústraní", které bylo tradičně spojeno se životem mnichů, kteří se oddávali meditaci v odlehlém klášteře, samurajů cvičících na místě vzdáleném zraku lidí a podobně. Důležitá je skutečnost, že hikikomori není jméno psychické nemoci či poruchy. Je to označení situace, ve které se člověk nachází, a také člověka, který se v dané situaci nachází, a v tomto smyslu je budu...
|
|
|
Hledání zaměstnání budoucích absolventů univerzit v současné japonské společnosti
Kuchařová, Eva ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám problémem hledání zaměstnání budoucích absolventů univerzit v současném Japonsku. V první kapitole charakterizuji tradiční vztahy, na nichž zaměstnání v Japonsku stojí a které jsou východiskem k pochopení složitosti celého problému. V kapitole druhé se pak zaměřuji na samotné aktivity související s hledáním zaměstnání, načasování jejich jednotlivých fází a na hlavní problémy, které současná podoba hledání zaměstnání přináší. Celý fenomén se snažím pojmout nejen z pohledu studenta hledajícího zaměstnání, ale také z pohledu firem hledajících vhodné a spolehlivé zaměstnance, a současně se zamýšlím nad tím, co nesoulad v požadavcích obou stran způsobuje.
|
|
|
Integrace rjúkjúského území a jeho obyvatelstva do Velkojaponského císařství
Duchková, Jana ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Tato práce zachycuje průběh integrace rjúkjúského území a asimilaci jejího obyvatelstva v období od 70. let 19. století do konce 20. let 20. století. V průběhu tohoto časového úseku se projevily a vykrystalizovaly základní charakteristiky přístupu japonské vlády k okinawskému území a jeho obyvatelstvu. Vzestup nacionalismu a militarismu v japonské společnosti ve 30. letech pouze vyhrocoval snahy o asimilaci Okinawanů a jejich kultury a dováděl do extrémů již existující praktiky potlačování projevů jejich tradičních způsobů života. V první části práce je v krátkosti zachycen průběh včleňování okinawského území na mezinárodní úrovni a analýza přístupů japonských politiků k rjúkjúské otázce v období řešení rjúkjúské otázky (rjúkjú šobun). Část druhá se soustřeďuje na administrativní a kulturní úroveň integrace v rozmezí 70. let 19. století a roku 1895. Rok 1895 je důležitým mezníkem; po vítězství v čínsko- japonské válce se Okinawa definitivně stala diplomaticky nezpochybnitelnou součásti Japonska. Mnozí Okinawané až do této doby doufali ve vojenskou intervenci Číny v jejich prospěch a ignorovali japonské snahy o jejich integraci do japonské společnosti. Japonci vůči okinawské kultuře začali přistupovat jako k zaostalé a necivilizované, zatímco vše Japonské prezentovali jako moderní a kulturně na úrovni. Třetí...
|
|
|
Fukuzawa Jukiči jako jeden z typů intelektuála doby Meidži
Břendová, Tereza ; Labus, David (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Ve své práci se věnuji japonskému mysliteli 19.století Fukuzawovi Jukičimu. Uvádím jeho základní životopis a rozbor doby, ve které žil, jelikož právě ta zásadně ovlivnila jeho tvorbu. Dále se pak věnuji jeho konkrétním myšlenkám a dílům, hlavně tedy podpoře vzdělávání a samostatnosti. Rozebírám také jeho vztah k ostatním myslitelům té doby, především jeho účast v názorově spřízněné skupině Meirokuša.
|
|
|
Sociální síť japonských seniorů
Gohori, Josef ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
V současné době je problém stárnutí společnosti skloňován ve všech pádech jak v Japonsku, tak i Evropě či Spojených státech. Do popředí se však často dostávají palčivé ekonomické otázky v čele s reformou penzijního systému či stále napjatějším rozpočtem zdravotního pojištění. My se však na následujících stránkách zaměříme na seniory samotné, přičemž vědomě do určité míry pomineme fyzické aspekty stárnutí a zaměříme se na stránku sociálně psychologickou. Svou pozornost nasměrujeme na sociální síť japonských seniorů; pokusíme se o analýzu souboru lidských vztahů, které japonské seniory obklopují. Dostatek prostoru budeme věnovat i sociálním rolím, které do značné míry velikost a kvalitu sociální sítě ovlivňují, a nezapomeneme na sociální pozici seniorů v rámci rodiny či komunity. Chceme tak alespoň částečně přispět k vytvoření uceleného obrazu stárnoucího Japonska, kde podíl obyvatel starších 65 let roste mimořádně rychle a zásadně tak mění strukturu celé společnosti. Diplomovou práci jsme rozčlenili do tří základních bloků. V úvodu se budeme zabývat demografickým vývojem Japonska, srovnáme ho se stavem v Evropě a nabídneme i výhled do budoucna. Dále si ve stručnosti představíme japonský penzijní systém a pojištění sociální péče. V závěru první kapitoly se pak zmíníme o současných trendech v sociální péči a...
|
|
| |
|
|
Taira no Kijomori - historická postava a legenda
Václavíková, Petra ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní docentce Zdence Švarcové z katedry 4 japonských studií za vstřícné vedení diplomové práce, za plno podnětných připomínek a návrhů. Dále jsem zavázána panu profesoru Asadovi Tóruovi z univerzity Očanomizu, který mi laskavě pomohl s koncepcí práce a doporučil některé potřebné prameny. Neskonale vděčná za pomoc jsem i doktorandce Tamuře Júko ze stejné univerzity, která mě trpělivě učila vyhledávat literaturu a poskytla plno cenných rad pro četbu starých textů, a panu profesoru Okazakimu Masamičimu z univerzity Iwate, který mi věnoval kopie vlastnoručně nahraných videokazet se soubornými verzemi televizních seriálů a filmů s historickou tématikou. V neposlední řadě bych ráda vyjádřila vděk svým přátelům, kteří měli pochopení pro to, že jsem na ně ne vždy měla čas, a potom své rodině, která mi po návratu do Čech vytvořila pro dokončení práce dokonalé zázemí.
|
host ::
RSS.