|
|
Ekologické vlastnosti obratlovců podél elevačních gradientů
Schovánková, Hana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Živočichové, kteří žijí v různých nadmořských výškách, jsou vystaveni působení odlišných přírodních podmínek. Podél elevačního gradientu se mění mimo jiné teplota prostředí, množství srážek a dostupnost zdrojů. Adaptace obratlovců na tyto podmínky způsobuje, že se u populací nebo druhů žijících ve vyšších nadmořských výškách vyvíjejí jednotlivé ekologické znaky v jiné míře, než u těch, kteří žijí níže. Ze studií vyplývá, že obratlovci žijící ve vyšších nadmořských výškách mívají většinou kratší období aktivity a rozmnožování, dosahují větších velikostí nebo hmotností, pomaleji rostou, mají menší snůšky nebo vrhy, později dospívají a déle žijí. Téměř u všech znaků se však můžeme setkat i s opačnými trendy. U všech skupin obratlovců se vyskytují podobné změny znaků. Některé znaky však nejsou prozkoumány u všech skupin, například růst u ptáků a savců. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rodičovské chování a rozpoznávání mláďat u gekonů rodu Teratoscincus
Suchomelová, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
3 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá rodičovským chováním a rozpoznáváním mláďat u dvou druhů pouštních gekonů rodu Teratoscincus, konkrétně T. scincus a T. keyserlingii. Tito gekoni obývají velmi extrémní prostředí, kde není jednoduché přežít, obzvláště pro juvenilní mládě. Je tedy pravděpodobné, že mláďata žijí nějaký čas uvnitř teritoria rodičů. Rodiče je zde tolerují, a tím jim poskytují nepřímou formu rodičovské péče. V první část práce byla testována hypotéza o toleranci dospělých gekonů rodu Teratoscincus vůči mláďatům vlastního a cizího druhu. Hlavním cílem bylo zjistit, zda gekoni tolerují mláďata obecně či rozpoznávají mláďata vlastního druhu. Pro podporu hypotézy o toleranci mláďat, se dospělým gekonům žijícím v páru nechávala vajíčka v teráriu až do vylíhnutí mláděte. Dále byla testována reakce dospělých jedinců na přítomnost juvenilního mláděte gekončíka nočního, který byl vypuštěn do jejich terária. Cílem bylo zjistit, zda druhy, které v přírodě loví i jiné gekony vykazují predační chování vůči gekončíkům. V druhé části práce se přistoupilo ke standardnímu experimentu, který měl ověřit obecnou míru reaktivity u těchto druhů (taktilní stimul simulující útok predátora). Vyšší míra reaktivity u jednoho z druhů by mohla souviset s rozdílným chování vůči mláděti. Zdá se, že jsou oba druhy T.scincus...
|
|
|
Latitudinální gradient biodiversity a jeho závislost na rychlosti ekologických a evolučních procesů
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Nerovnoměrnost v rozložení druhového diversity na povrchu země je jedním z nejvýraznějších jevů v ekologii. Latitudinální gradient biodiverzity by se dal vysvětlit rozdílným poměrem mezi rychlostí evolučních procesů jako jsou speciace a procesů ekologických, které řídí míru extinkce. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit literaturu týkající se teplotní závislosti respektive latitudinálních trendů v rychlostech těchto procesů. Pro evoluční procesy slouží jako nejlepší vysvětlení jejich rychlosti na teplotě metabolická teorie biodiversity, zatímco u ekologických procesů chybí jak empirická data tak teorie která by je dala do souvislosti s teplotou nebo latitudou. Vysvětlení pomocí tzv. More individual hypothesis se ukázalo jako nepřesvědčivé.
|
|
|
Reprodukční strategie gekonů: role makroevolučních novinek i fenotypové plasticity.
Kubička, Lukáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Boukal, David (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá z úvodu a čtyř kapitol, které spojuje téma reprodukčních strategií gekonů. Kapitoly se pak skládají ze čtyř publikací a jednoho rukopisu v recenzním řízení. Všichni gekoni mají společnou reprodukční vlastnost, tzv. invariantní snůšku, pro niž je charakteristický malý a hlavně stálý počet vajec v rámci jedné snůšky. První kapitola ukazuje, že invariantní snůška gekonů vznikla patrně selekcí na zvyšování investice do jednotlivých potomků, zatímco u anolisů (nepříbuzné skupiny ještěrů s invariantní snůškou) vznikla nejspíš selekcí na redukci zátěže gravidní samice. Závislosti zjištěné z mezidruhových alometrií velikosti vejce a celé snůšky anolisů a gekonů lze interpretovat i v širším kontextu šupinatých plazů (Squamata). Druhá kapitola se zabývá strategií investic do reprodukce, růstu a tukových zásob u gekona Paroedura picta, u nějž se mezi jednotlivými sledovanými parametry životních strategií překvapivě uplatňuje alokační hierarchie. Vliv teploty na rychlost reprodukce stejného druhu gekona je předmětem třetí kapitoly. Pozorovaná závislost rychlosti reprodukce na teplotě je pravděpodobně řízena jiným mechanizmem, než jaký předpokládá testovaný univerzální vztah navrhovaný v rámci tzv. Metabolické teorie ekologie. Poslední kapitola je věnována dvěma pracím,...
|
host ::
RSS.