|
|
Předběžná úprava poměrů dítěte
Koropecká, Veronika ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významný soukromoprávní institut předběžných opatření využívaných pro zatímní úpravu poměrů nezletilých dětí. Základním právním principem, o který se práce opírá, je princip nejlepšího zájmu dítěte, vycházející především z čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, který deklaruje, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv rozhodovací činnosti týkající se dětí. Důraz je kladen na právní postavení dítěte jako účastníka řízení o předběžném opatření a z toho plynoucí práva nezletilého, se zaměřením na právo dítěte být slyšeno. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány podrobné analýze právní úpravy České republiky vztahující se k danému tématu a to za současného srovnání dikce zákona s aktuální aplikační praxí. V první kapitole je nastíněn stručný úvod do zpracované problematiky. Druhá kapitola se věnuje vymezení klíčových pojmů, které se k danému tématu váží. Třetí kapitola se zabývá postavením dítěte jako účastníka řízení o vydání předběžného opatření, jeho procesní subjektivitou, procesní způsobilostí, zastoupením dítěte v samotném procesu a v neposlední řadě zájmem dítěte, jeho základním právem být slyšeno a dostávat potřebné informace. Čtvrtá a pátá kapitola jsou těmi stěžejními, kdy obsahují podrobnou analýzu právní úpravy jednak tzv. speciálního předběžného opatření,...
|
|
|
Řízení o svéprávnosti
Palánová, Petra ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá řízením o svéprávnosti, které je procesním odrazem právní úpravy omezení svéprávnosti obsažené v občanském zákoníku. Svéprávnost je klíčovým právním institutem pro možnost člověka právně jednat. V některých případech je však potřebné, z důvodu ochrany člověka, jej ve svéprávnosti omezit, popř. zvolit jiné vhodnější opatření. Procesní úprava takového řízení je s účinností od 1. 1. 2014 obsažena v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť obsahuje určité odchylky od klasického sporného řízení. Cílem práce je komplexně shrnout a vyložit tuto právní úpravu včetně její vazby na úpravu hmotněprávní, poukázat na její nedostatky a navrhnout možnosti jejich odstranění. Za tímto účelem jsou v práci také konfrontovány názory odborné veřejnosti a dosavadní judikatura týkající se této problematiky. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol, které se dále člení na několik podkapitol a oddílů. Obsahem těchto tří kapitol je obecné vymezení pojmu svéprávnosti, exkurz do historie svéprávnosti a procesní úprava řízení o svéprávnosti. Cílem první kapitoly je uvést pojem svéprávnosti. Úvodem je tedy svéprávnost představena a následně je kapitola rozdělena na plnou svéprávnost včetně způsobů jejího nabývání, omezenou svéprávnost a narušenou svéprávnost. Toto rozčlenění odráží...
|
|
|
Alternativní metody řešení sporů a právo na soudní ochranu v ČR
Peroutka, Jan ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
RESUMÉ Předmětem zkoumání této práce byly alternativní způsoby řešení sporů a to v celkovém kontextu práva na soudní ochranu zaručeného soudní soustavou. V České republice alternativu k soudnímu řízení představují zejména: (1) rozhodčí řízení, (2) mediace a (3) konciliace podle zákona na ochranu spotřebitele. Práce si následně kladla za cíl odpovědět na otázku, zda existence těchto odlišných metod řešení sporů účastníkům řízení rozšiřuje právo na soudní ochranu - v širším významu, zda dochází ke zvyšování uplatňování jejich procesních práv - nebo zda je tomu naopak. Významnou část této práce představuje rozhodčí řízení. Nejdříve se zaměřuje na procesní záruky, kterých se v rozhodčím řízením účastníkům dostává. Dospívá k závěru, že práva na soudní ochranu dle čl. 36 LZPS se lze vzdát pouze za přísných podmínek, tj. projev vůle musí být jednoznačný a informovaný - vědomý souhlas, svobodný (bez donucení - tedy dobrovolný), bezpodmínečný a pouze v omezeném měřítku. Ani toto vzdání se ovšem není absolutní a neomezené, ale uplatňují se určité záruky minimálních procesních práv definovaných judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku pro zabezpečení dostatečné úrovně právní ochrany. Dále práce podrobně rozebírá vztah mezi rozhodčími orgány a soudy a nástroje, kterými se vzájemně ovlivňují (pomocné...
|
|
|
Odvolání v civilním procesu
Němečková, Bára ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Odvolání v civilním procesu Cílem této diplomové práce je zaměřit se na právní úpravu nejhojněji využívaného řádného opravného prostředku v českém civilním procesu, kterým je odvolání. Ve své práci jsem se pokusila popsat odvolací řízení od samého počátku až do konečného rozhodnutí ve věci ve spojení se samotnou aplikací práva. Má práce se tedy neobejde bez užití bohaté soudní judikatury. Toto téma své diplomové práce jsem si vybrala hned z několika důvodů, a to zejména proto, že se o český civilní proces a jeho vývoj osobně zajímám a jeho důkladná znalost je velmi důležitá pro každou právnicky vzdělanou osobu. Právní úprava odvolání a vůbec všech opravných prostředků občanského soudního řízení je zakotvena v zákoně č. 99/1963, Sb., občanském soudním řádu. Související právní úpravu nalezneme i v dalších zákonech, a to například v zákoně č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních. Tato diplomová práce je rozdělena do jedenácti kapitol, přičemž každá kapitola se zaměřuje na odlišnou část předmětné problematiky. Má práce se skládá zejména z teoretického vymezení institutu odvolání v občanském řízení, a to s důrazem na význam soudní praxe a aplikace práva. V této práci nalezneme popis postupu, jakým způsobem je možné podat odvolání, jeho náležitosti, zásady, kterými je odvolací řízení vedeno a...
|
|
|
Vybrané otázky dokazování ve sporném řízení
Kabát, Jakub ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce jsou Vybrané otázky dokazování v civilním řízení sporném. Dokazování jako takové zaujímá v rámci civilního procesu významnou pozici, neboť je předpokladem pro vydání správného a spravedlivého rozhodnutí soudu. Cílem této práce je pojednat o těch institutech procesního dokazování, které vedou subjekty sporného řízení k určité procesní aktivitě za účelem zjištění skutkových okolností a vydání rozhodnutí ve věci. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol, přičemž první kapitola obsahuje úvod a poslední, šestá kapitola, obsahuje závěr. Druhá kapitola obsahuje základní otázky civilního dokazování a je rozdělena do čtyř podkapitol. Jednotlivé podkapitoly se zabývají pojmem procesního dokazování, předmětem dokazování (který je vymezen jak pozitivně, tak negativně), instituty usnadňujícími dokazování (právní domněnky a fikce, prejudiciální otázka a úvaha soudu) a konečně samotným průběhem dokazování. Dokazování je rozděleno do několika fází, a to navrhování důkazů, obstarávání důkazů, provádění důkazů a jejich hodnocení. Třetí kapitola se zabývá civilním řízením sporným, vymezuje jej oproti řízení nespornému a obsahuje výčet a vysvětlení odvětvových zásad civilního procesu, které mají vliv na dokazování a které jsou spornému řízení vlastní. Čtvrtá kapitola pojednává o...
|
|
|
Procesní podmínky civilního řízení
Košútová, Veronika ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
1 ABSTRAKT Procesní podmínky civilního řízení Má diplomová práce se věnuje problematice procesních podmínek civilního řízení, označovaných někdy také jako podmínky řízení. Tento pojem označuje právní institut, který vytváří právní rámec pro realizaci práva na soudní ochranu, jelikož splnění těchto zákonem stanovených podmínek je jedním ze základních předpokladů projednání věci a vydání meritorního rozhodnutí v civilním řízení. Ze systematického hlediska je má práce členěna do dvou částí, a to do části obecné a zvláštní, které v souhrnu tvoří sedm kapitol. Jednotlivé kapitoly jsou dále členěny na podkapitoly a ty pak na oddíly. Zatímco obecná část, kterou tvoří první tři kapitoly, je věnována obecnému pohledu na problematiku procesních podmínek, zbylé čtyři kapitoly zvláštní části se blíže zabývají jednotlivými podmínkami řízení. První kapitola má za cíl co nejpřesněji vymezit pojem procesních podmínek a případné nesrovnalosti v jeho výkladu. Zahrnuje také základní členění podmínek řízení. Kapitola č. 2 je zaměřená na problematiku zkoumání procesních podmínek, ke kterému dochází kdykoli v průběhu celého řízení, od okamžiku zahájení řízení až po jeho pravomocné skončení. Obecnou část uzavírá kapitola, jež se věnuje otázce nedostatku podmínek řízení a jeho řešení. Ve zvláštní části se zaměřuji na konkrétní...
|
|
|
Civilní žaloba
Tekeľová, Petra ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá problematikou civilní žaloby. Jako žaloba je označován návrh žalobce na zahájení civilního řízení. Jde o základní dispozitivní úkon účastníka, pomocí kterého u soudu domáhá ochrany svého tvrzeného ohroženého nebo porušeného subjektivního práva. Žaloba tedy je projevem práva na soudní ochranu, kdy s tímto právem je nedílně spojena povinnost státu zajistit, aby se všichni mohli stanoveným postupem domáhat ochrany svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Diplomová práce je členěna do těchto sedmi kapitol: historický vývoj, civilní proces, žalobní právo, žaloba, druhy žalob, dispozice s žalobou a druhy žalobních petitů. Obsahem první kapitoly je historický vývoj žaloby. Kapitola je dělena do dvou podkapitol. První podkapitola je věnována římské žalobě, kdy nejprve je popsán charakter a podoba žaloby v římském právu a následně jsou stručně nastíněny jednotlivé druhy žalob, které římské právo znalo. Druhá podkapitola se zabývá historickým vývojem žaloby v českých zemích, a to od starověku, přes dobu absolutismu až do současnosti. Druhá kapitola se zabývá civilním procesem, neboť právě v jeho rámci nachází civilní žaloba své uplatnění. V kapitole je tak stručně pojednáno o charakteru civilního procesu a o jeho vnitřním členění na jednotlivé druhy civilních procesů. Třetí...
|
|
|
Koncentrace v soudním řízení
Kubešová, Silvia ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent) ; Slavíček, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce soustředila svou pozornost na zásadu koncentrace řízení a její uplatnění v občanském soudním řízení. Zásada koncentrace řízení a otázky s ní spojené patří po novele občanského soudního řádu č. 99/1963 provedené zákonem č. 30/2000 Sb. a završené novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. k vysoce aktuální a složité problematice v občanskoprávní praxi i teorii občanského práva procesního. Práce se pokouší objasnit klady a zápory uplatnění zásady koncentrace v platném občanském soudním řízení, hledat a nalézat její přiměřené místo v systému civilní procesněprávní úpravy jako celku s cílem zajistit ve vyvážené míře ohroženým nebo porušeným subjektivním soukromým právům jak účinnou (spravedlivou), tak zároveň rychlou soudní ochranu. Teoretický základ práce tvoří teoretické vymezení podstaty zásady koncentrace řízení, jejího předmětu i jejího účelu spolu s objasnění jejího postavení v systému zásad ovládající občanské soudní řízení. Na základě poznatků teorie občanského procesního práva i zkušeností soudní praxe (domácí i vybrané zahraniční) dochází práce k závěru, že má-li moderní občanské soudní řízení splňovat účel zabezpečit účinnou ochranu poskytovanou soudy ohroženým či porušeným subjektivním soukromým právům neobejde se bez využití zásady koncentrace. Jde však o to, aby v rámci...
|
|
|
Teoretické a praktické otázky společného jmění manželů
Kubešová, Silvia ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Závěrem své diplomové práce se pokusím stručně nastínit svou vlastní představu o základním přístupu k budoucí úpravě majetkového režimu mezi manžely. Ve společenských a právních podmínkách 21.století by mělo moderní uspořádání majetkových vztahů mezi manžely záviset zásadně na jejich svobodné - autonomní vůli. Tak jak muž a žena vstupují do manželství jako svobodní jedinci, ze své vůle a dobrovolně, tak svobodně, dobrovolně a ze své vůle by měli mít manželé možnost chovat se v oblasti majetkového uspořádání i po uzavření manželství. To znamená, že pokud by manželé chtěli mít své majetky i po uzavření manželství nadále odděleny, měla by jim právní úprava tuto možnost poskytnout. V takovém případě by se ovšem měla mezi nimi uplatnit i zásada oddělené správy jejich majetků. Pokud by se však manželé, popř. ještě jako snoubenci rozhodli ještě před uzavřením manželství mít i po jeho uzavření v nějaké formě společný majetek, který by měl přispívat k utužení jejich osobního trvalého manželského společenství, měla by jim to právní úprava rovněž umožňovat. Jinými slovy řečeno, manželé by měli mít opět možnost dohodou a ze své vůle založit - ať totální či parciální - určitou formu majetkového společenství. Z toho, co bylo předestřeno, vyplývá, že se má základní představa o majetkovém režimu manželů ztotožňuje se...
|
|
|
Zásada koncentrace v civilním procesu
Onderková, Kristýna ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Zásada koncentrace jako jedna ze základních odvětvových zásad civilního procesu spočívá v povinnosti účastníků řízení vykonat určité procesní úkony ve vymezených fázích sporného řízení za účelem rychlého projednání věci a rozhodnutí soudu. Jejím smyslem je zamezit průtahům řízení a poskytnout tak účinnou soudní ochranu subjektivním soukromým právům jeho účastníků. V platné české úpravě hraje tato zásada civilního práva významnou úlohu. Zároveň se však s některými prvky zákonné koncentrace, které se uplatňují v českém právním prostředí, pojí problematické aspekty. Jsou jimi zejména rigidita zákonné koncentrace spojená s absencí možnosti pružné reakce ze strany soudu a zakotvení fiktivního rozsudku pro uznání jako následku procesní pasivity žalovaného. Hlavním cílem, který si autorka této práce vytyčila, je představit jednotlivé prvky koncentrace v české právní úpravě, analyzovat nedostatky, které se k nim vážou, a prostřednictvím srovnání se slovenskou úpravou koncentrace řízení navrhnout možná východiska. V první části práce se autorka pokusila analyzovat jednotlivé prvky koncentrace v současné platné právní úpravě a dát je do historického kontextu. Zvláště se zaměřila na kvalifikovanou výzvu, přípravné jednání, rozsudek pro uznání a zákonnou koncentraci, s nimiž se dle jejího názoru hlavní problémy pojí....
|
host ::
RSS.