|
| |
|
| |
|
|
Určení hmotnostního podílu amorfní fáze pomocí rtg.difrakce
Málek, Tomáš ; Daniš, Stanislav (vedoucí práce) ; Kužel, Radomír (oponent)
Používání rentgenové difrakce jako metody kvantitativní analýzy sebou nese komplikaci v podobě příspěvku amorfní fáze do pozadí naměřeného signálu, který ovlivňuje výsledné hodnoty. Tento příspěvek často není možné zanedbat, a proto je vhodné použít metodu, která umožní separaci tohoto příspěvku a případně určit podíl amorfní fáze v měřeném vzorku. Ačkoliv se rentgenová difrakce používá téměř výlučně pro měření krystalických vzorků, v případě měření práškové difrakce prakticky nelze vyloučit znečištění vzorku amorfní fází, která se v menší či větší míře bude vyskytovat v každém polykrystalickém vzorku. V této práci bude snaha nalézt metodu, či kombinaci metod, které umožňují určit podíl amorfní fáze, který potom může být využit k očištění výsledků kvantitativní analýzy od příspěvku amorfní fáze.
|
|
| |
|
|
Structure of submicrocrystalline materials studied by X-ray diffraction
Matěj, Zdeněk ; Kužel, Radomír (vedoucí práce) ; Lukáš, Petr (oponent) ; Čerňanský, Marian (oponent)
Rentgenovou práškovou difrakcí byla studována struktura submikrokrystalických materiálů. Pro analýzu byla použita především metoda využívající modelování šířek a tvarů difrakčních profilů. Zkoumány byly koloidní nanočástice zlata, měděné vzorky deformované protlačováním a nanočástice oxidu titaničitého připravené různými chemickými metodami. Z charakteristické anisotropie rozšíření difrakčních profilů byly ve vzorcích mědi a zlata rozpoznány dislokace a růstové vrstevné chyby. Z difrakčních dat bylo možné určit hustoty defektů. Možnosti a omezení určování rozdělení velikostí částic pomocí difrakčních metod byly testovány na vzorcích oxidu titaničitého. Částice o velikosti 3-25 nm bylo možné charakterizovat velmi dobře, problémy se projevily pouze v případě, když vzorky obsahovaly zároveň částice velmi rozdílných velikostí. Byly vyvinuty a otestovány difrakční metody a vytvořen počítačový program, které lze používat i k analýze tenkých vrstev.
|
|
|
Studium nových typů nanotrubek Ti-NT, které lze použít jako plnivo do polymerní matrice
Brunátová, Tereza ; Kužel, Radomír (vedoucí práce) ; Valvoda, Václav (oponent)
Název práce: Studium nových typů nanotrubek Ti-NT, které lze použít jako plnivo do polymerní matrice Autor: Tereza Brunátová Katedra (ústav): Katedra fyziky kondenzovaných látek Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Radomír Kužel, CSc. Abstrakt: Tato diplomová práce se snaží objasnit strukturu titanátových nanotrubek připravených pomocí hydrothermální syntézy TiO2 prášku v roztoku NaOH. Struktura titanátových nanotrubek byla zkoumána pomocí dvou komplementárních metod - rentgenové difrakce a transmisní elektronové mikroskopie. Také byla studována změna struktury v závislosti na změně velikosti a krystalové struktury výchozího TiO2 prášku. Byly vytvořeny tři různé modely pro dvě různé serie vzorků. Tyto modely byly následně použity pro výpočet práškového difrakčního záznamu, který byl následně porovnán se změřeným. Klíčová slova: titanátové nanotrubky, počítačové simulace práškových rengenový difrakční záznamů, rengenová difrakce, elektronová mikroskopie
|
|
| |
|
|
Physical properties of ultrafine-grained polycrystals of magnesium based alloys
Vrátná, Jitka ; Janeček, Miloš (vedoucí práce) ; Kužel, Radomír (oponent)
The objective of the thesis is the study of microstructure evolution, mechanical properties, defect structure and corrosion resistance of ultra-ne grained magnesium alloy AZ31 prepared by a combined two-step process: the extrusion and the equal-channel angular pressing (ECAP). The microstructure development was studied using light and transmission electron microscopy and electron backscatter diffraction (EBSD). Mechanical properties were studied by microhardness measurement and tensile tests and the defect structure by positron annihilation spectroscopy (PAS). The results of tensile tests indicates that the characteristic stress 0.2 increases slightly with increasing number of ECAP passes only to the second pass and then decreases signicantly with additional ECAP straining. This behaviour is in accordance with the results of PAS. EBSD measurements show that the microstructure of extruded and ECAPed material has a bimodal distribution of grain sizes. The bimodal distribution becomes homogeneous with increasing number of ECAP passes and no remaining large grains are observed after 8 passes. The average grain size in the specimen after 8 passes is in the submicrometer range and the fraction of high-angle grain boundary (HAGB) is approximately 80%. The extruded specimens after 8 ECAP passes show the best...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.