Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Použití specifických aktinomycetových PCR primerů k charakterizaci bakteriálních společenstev exkrementů žížal
Hill, P. ; Krištůfek, Václav ; Feijoo, A. M. ; Gallego, G.
Studie se zabývala tropickými žížalami - .i.Martiodrillus heterostichon, Polypheretima elongata./i.. Tyto druhy žížal stimulují aktivitu bakterií v půdě, kterou požírají; není dosud známé, zda ovlivňují celou bakteriální populaci nebo pouze sub-skupiny. Technikami ARDRA, BLAST A DNAMAN byla zjištěna selekce skupiny aktinomycetů - .i.Nocardioides./i. - v průběhu trávení půdy sledovanými druhy geofágních žížal.
Ovlivňuje obsah buněčných mastných kyselin a enzymů jeskynních bakterií potravní preferenci .i.Enchytraeus crypticus./i. (Oligochaeta, Enchytraeidae)?
Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Šustr, Vladimír ; Lasák, R. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Screening buněčných mastných kyselin (MIDI System) 93 bakteriálních kmenů izolovaných z jeskyně Domica (Slovenský kras, Slovensko) ukázal, že tři bakteriální kmeny (.i.Chryseobacterium./i. sp., .i.Enterobacter amnigenus, Rhodococcus./i. sp.) produkovaly polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) 18:3w6 a 20:4w6. .i.Chryseobacterium./i. sp. vykázal aktivitu enzymu amylásy, maltásy a celobiásy, ostatní kmeny měly pouze amylásovou aktivitu. Jelikož PUFA a enzymy mají velký význam pro růst a vývoj živočichů, byly bakteriální kmeny nabídnuty jako jediný zdroj živin v potravně selekčním a reprodukčním experimentu s .i.E. crypticus./i.. Počet jedinců .i.E. crypticus./i. na jeden kokon byl nejvyšší. Když byl zdroj potravy .i.Chryseobacterium./i. sp. (13), následoval .i.E. amnigenus./i. (10) a .i.Rhodococcus./i. (11). Produkce kokonů byla o 3-6 dnů dřívější u jedinců .i.E. crypticus./i. krmených .i.Chryseobacterium./i. sp. a .i.Rhodococcus./i sp. než u jiných testovaných druhů bakterií.
Analýza bakteriálních izolátů a DNA ze společenstva ze čtyř různých sukcesních ploch na území po těžbě hnědého uhlí
Chroňáková, Alica ; Halbritter, A. ; Krištůfek, Václav ; Biró, B.
Byla studována mikrobiální společenstva 4 rozdílných stadií (iniciální [0 let po navršení výsypkového materiálu], rané [10], střední [20] a pokročilé [42]) v procesu primární sukcese. Tato společenstva byla charakterizována genotypickými metodami: ARDRA (Amplified Ribosomal DNA Restriction Analysis) a box-PCR - genomický fingerprint s použitím specifického primeru pro repetitivní box A - element. Metoda box-PCR byla vybrána pro porovnání metodických přístupů analýzy heterotrofního bakteriálního společenstva. ARDRA profily eubakteriálního společenstva byly příliš komplexní a neukázaly žádné rozdíly mezi jednotlivými společenstvy eubakterií na odlišných sukcesních plochách. Společenstvo aktinomycet bylo studováno použitím dvou sad primerů: aktinomycety 1. (243F-1378R, Heuer et al. 1997) a aktinomycety 2. (243F-1401R, Monciardini et al. 2002).Fingerprinty získané použitím dvou specifických sad primerů pro aktinomycety ukázaly rozdíl mezi společenstvem aktinomycet na raném a středním stadiu v procesu primární sukcese. Výsledky z analýzy box-PCR jsou nyní v procesu zpracování a budou publikovány později
Charakteristika různorodých půd a sedimentů užitím specifických aktinomycetových r-DNA PCR primerů
Hill, P. ; Krištůfek, Václav ; Caballero, S. ; Kroetsch, D. J. ; Rauch, Ota
Většina molekulárně biologických studií půd charakterizuje půdy nebo sedimenty větší škálou přístupů. Není snadné porovnat výsledky mezi studiemi, neboť se používají různé metody DNA extrakce a PCR podmínek. Vysoká diverzita půdního bakteriálního společenstva způsobuje nemožnost charakterizovat velké množství půdních vzorků klonováním a sekvenováním a fingerprinty jsou často nečitelné a těžko interpretovatelné. Porovnali jsme širokou škálu půd a zoo/antropogenních sedimentů použitím specifických aktinomycetových primerů. ARDRA a klonování ukázaly, že tyto primery amplifikovaly hlavně verrucomicrobia z půd odebraných v tropických, mírných a subartických oblastí a aktinomycety z biologicky aktivních a městských sedimentů. Nalezli jsme dvě nové skupiny, které byly široce zastoupené v kyselé a sub-arktické půdě: novou čeleď aktinomycetů a kandidáta AD-3 divize
Použití metody Sherlock MIS System pro identifikaci bakteriálních izolátů z lesního opadu – předběžné výsledky
Jirout, Jiří ; Petrásek, Jiří ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Nováková, Alena ; Rusek, Josef
Studie se vztahuje k vlivu klimatických změn (zejména globálnímu oteplování) na společenstva bakterií a mikromycét lesního opadu. Tento vliv byl simulován prostřednictvím manipulačního terénního pokusu s uměle zaneseným bukovým a dubovým opadem do smrkového lesa. Po 2, 6 a 12 měsících byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza bakteriálního a mikromycetového společenstva exponovaného opadu. Rozdíly v biodiverzitě byly zjištěny ve všech variantách během expozice opadu. Bakteriální počty během expozice klesaly zatímco počty mikromycétů vzrůstaly. Mnohorozměrná analýza (PCA), založená na relativním zastoupení bakteriálních morfotypů ve vzorcích, oddělila jako nejvíce odlišné společenstvo dubového opadu exponovaného ve smrkovém lese.
Metodické aspekty studia biodiverzity v půdě
Šimek, Miloslav ; Krištůfek, Václav
Půda má mnoho ekologických a s lidskými aktivitami souvisejících funkcí, které mohou být naplněny pouze díky přítomnosti organismů v půdě. Diverzita půdních organismů je často vztahována k jiným významným půdním atributům, jako jsou úrodnost, produktivita, resilience, kvalita a zdraví půdy, a také degradace půdy. Práce představuje koncepci půdní biodiverzity a tradiční i moderní metodické přístupy jejího studia

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.