|
|
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
|
|
| |
|
|
Molecular Mechanisms of the Interaction of Interacellular Pathogen Francisella Tularensis and Antigen Presenting Cells
Härtlová, Anetta ; Kročová, Zuzana (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Krejsek, Jan (oponent)
Titul disertační práce: Molekulární mechanismy interakce intracelulárniho patogena Francisella tularensis s antigen prezentujícími buňkami Abstrakt: Většina studií zabývající se host-patogen interakce byla v průběhu minulých let převážně zaměřena pouze na funkci jedné molekuly nebo jeden biologický process. Nedávný rozvoj genomiky, transkriptomiky a proteomiky ovšem umožňuje nový typ experimetů a tím získat nové informace jak o jednotlivých komponentech biologického systému tak jejich vzájemných interakcí. Jsou to především proteiny, které jsou jako nosiči biologické aktivity středem zájmu. Studium proteinového složení biologických systémů jako je např. host- patogen interakce umožňuje objasnit molekulární mechanismy infekce v daném prostoru a času. V současné době je zde potřeba vyvinout nové léky zasahující proti bakteriím a virům. Aby to bylo možné, je nutné dobře znát molekulární mechanismy infekce. Patogenní organismy ovšem vyvinuly nejrůznější strategie jak obejít obranné mechanismy imunitního systému hostitele. Skutečnost, že patogeni využívají signální cesty hostitele k nalezení bezpečného útočiště pro vlastní replikaci, vedla k hypotéze možného terapeutického zásahu proti patogenním organismům ze strany hostitele. Předkládaná disertační práce aplikuje kvantitativní protetickou analýzu ke studiu...
|
|
|
Změny v expresi membránových molekul CD200R, CD95, CD95L a solubilního CD200R regulujících zánětlivou odpověď u pacientů podstupujících kardiochirurgický zákrok
Holmannová, Drahomíra ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Souhrn Srdeční operace jsou spojené s rozvojem komplexní fyziologické reakce s aktivací imunitního systému (SIRS), neurohormonální odpovědí, metabolickými změnami, koagulopatiemi atd. SIRS je spuštěna poškozením tkání, myokardiální ischemií a reperfuzí, použitím anestezie, kardioplegie, využitím mimotělního oběhu aj. Nadměrná aktivace imunitního systému je spojená s progresí SIRS, s rozvojem život ohrožujícího multiorgánové selhání, a tím i se zvýšenou morbiditou a mortalitou v postoperačním období. Odpověď imunitního systému je regulována a ukončována díky buněčným i humorálním regulačním a inhibičním mechanismům, mezi něž patří také změny exprese v naší studii monitorovaných molekul CD200R, sCD200R, CD95 a CD95L. Metody: Studie zahrnovala měření exprese CD95, CD95L, CD200R, a sCD200R na površích granulocytů a monocytů ve vzorcích 30 pacientů, kteří se podrobili srdeční operaci s použitím mimotělního oběhu. Krevní vzorky byly odebírány v preoperačním, bezprostředně po operaci a dále pak 1., 3. a 7. den po operaci a analyzovány pomocí průtokové cytometrie a v případě sCD200R metodou ELISA. Výsledky: Zjistili jsme, že okamžitě po operaci dochází k výraznému relativnímu nárůstu granulocytární populace exprimující protizánětlivou molekulu CD200R, a to z 5 % na 17,8 %. Dle toho, že tato populace je převážně...
|
|
|
Molekulární mechanizmy patogeneze mikroba Francisella tularensis
Fabriková, Daniela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent)
Francisella tularensis je vysoce infekční intracelulární patogen a původce onemocnění nazývaného tularémie. Předpokládá se, že důležitým aspektem virulence je schopnost rozvrátit imunitní odpověď hostitele utlumením nebo narušením funkcí buněk vrozené imunity. Počáteční stádium infekce je charakterizováno masivní bakteriální replikací bez stimulace signifikantní prozánětlivé odpovědi, která hraje klíčovou roli v rozvoji efektivní hostitelské obrany namířené proti patogenu. Cílem předložené disertační práce bylo popsat průběh buněčné signalizace zprostředkované tzv. pattern recognition receptors (PRR) během časné fáze infekce primárních kostně-dřeňových makrofágů bakterií Francisella tularensis subsp. holarctica LVS (F. tularensis LVS). Získaná data prokázala schopnost F. tularensis LVS aktivovat, ale také současně blokovat signalizační dráhy řízené tzv. Toll-like receptors, RIG-I-like receptors a tzv. cytosolic DNA sensors. F. tularensis LVS ovlivňuje tyto kaskády inhibicí K63-polyubikvitinačních procesů a tvorby signalizačních komplexů obsahujících TRAF6 a TRAF3. Závislost supresivního efektu F. tularensis LVS na sekrečním systému typu 6 a/nebo na viabilitě bakterie v cytoplazmě hostitelské buňky byla prokázaná pomocí mutantních kmenů ΔiglC/LVS a ΔdsbA/LVS s narušenou schopností fagozomálního...
|
|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
Tau protein, a biomarker of Alzheimer's disease: in vitro phosphorylation and tau-reactive antibodies characterization
Hromádková, Lenka ; Bílková, Zuzana (vedoucí práce) ; Fialová, Lenka (oponent) ; Krejsek, Jan (oponent)
Tau protein je s mikrotubuly asociovaný protein, který se nachází v axonech neuronů. Je klíčovou molekulou podílející se významně na patogenezi Alzheimerovy nemoci (AN), která je nejčastější příčinou stařecké demence. Tau patří do skupiny tzv. přirozeně nesbalených proteinů postrádajících globulární strukturu a vysoce náchylných k post-translačním modifikacím. Za patologických podmínek je tau protein abnormálně modifikován a chybně sbalován, což v důsledku vede k jeho oligomerizaci a agregaci do párově helikálních filament, které jsou základní jednotkou neurofibrilárních klubek, histopatologických útvarů typických pro AN. Současné léky používané v léčbě AN neurodegenerativní procesy pouze zpomalují a lék zcela zastavující vlastní rozvoj nemoci stále chybí. V současnosti je velmi slibným a rozvíjejícím se terapeutickým přístupem imunoterapie. Testována je také imunomodulace pomocí intravenózních imunoglobulinových preparátů (IVIG), které obsahují velké množství přirozených protilátek běžně se vyskytujících u zdravé populace. Objevení přirozeně se vyskytujících protilátek reaktivních s tau proteinem (nTau-Ab) v tělních tekutinách u pacientů s AD, zdravých kontrol, i jejich přítomnost v IVIG preparátech odstartovaly snahy lépe pochopit jejich úlohu u AN a jejich potenciální terapeutické využití....
|
|
|
Změny v expresi membránových molekul CD200R, CD95, CD95L a solubilního CD200R regulujících zánětlivou odpověď u pacientů podstupujících kardiochirurgický zákrok
Holmannová, Drahomíra ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Souhrn Srdeční operace jsou spojené s rozvojem komplexní fyziologické reakce s aktivací imunitního systému (SIRS), neurohormonální odpovědí, metabolickými změnami, koagulopatiemi atd. SIRS je spuštěna poškozením tkání, myokardiální ischemií a reperfuzí, použitím anestezie, kardioplegie, využitím mimotělního oběhu aj. Nadměrná aktivace imunitního systému je spojená s progresí SIRS, s rozvojem život ohrožujícího multiorgánové selhání, a tím i se zvýšenou morbiditou a mortalitou v postoperačním období. Odpověď imunitního systému je regulována a ukončována díky buněčným i humorálním regulačním a inhibičním mechanismům, mezi něž patří také změny exprese v naší studii monitorovaných molekul CD200R, sCD200R, CD95 a CD95L. Metody: Studie zahrnovala měření exprese CD95, CD95L, CD200R, a sCD200R na površích granulocytů a monocytů ve vzorcích 30 pacientů, kteří se podrobili srdeční operaci s použitím mimotělního oběhu. Krevní vzorky byly odebírány v preoperačním, bezprostředně po operaci a dále pak 1., 3. a 7. den po operaci a analyzovány pomocí průtokové cytometrie a v případě sCD200R metodou ELISA. Výsledky: Zjistili jsme, že okamžitě po operaci dochází k výraznému relativnímu nárůstu granulocytární populace exprimující protizánětlivou molekulu CD200R, a to z 5 % na 17,8 %. Dle toho, že tato populace je převážně...
|
|
|
Proteomová analýza secernovaných proteinů Francisella tularensis
Konečná, Klára ; Hernychová, Lenka (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Bílková, Zuzana (oponent)
Název disertační práce: Proteomová analýza secernovaných proteinů Francisella tularensis Fakultativní intracelulární bakterie F. tularensis je původcem onemocnění zvaného tularemie. Přestože je k dněšní době dostupná široká škála nových poznatků týkající se tohoto patogena, doposud mechanismy patogeneze onemocnění tularemie nebyly zcela objasněny. Náplň naší práce se zakládala na analýze a identifikaci proteinů kultivačních filtrátů bakterie F. tularensis tří kmenů (LVS, FSC200, SchuS4). Mezi identifikovanými proteiny byly vyhledávány kandidátní sekretované proteiny a proteiny, které by mohly pomoci s objasněním molekulárních mechanismů patogeneze onemocnění vyvolaného F. tularensis. Nejlepším identifikovaným proteinovým kandidátem na sekreci je enzym kyselá fosfatáza, u kterého bylo prokázáno, že sehrává důležitou roli při úniku bakterie F. tularensis z fagosomu. Pozornost byla také věnována nově popisovanému mechanismu bakteriální sekrece, zprostředkovaného membránovými vesikly. Pomocí transmisní elektronové mikroskopie bylo prokázáno, že F. tularensis kmene LVS a FSC200 sekretuje membránové vesikly do extracelulárního prostředí. Klíčová slova: Francisella tularensis, sekreční systémy, proteiny kultivačního filtrátu, sekretované proteiny, vesikly vnější membrány
|
|
|
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
|
host ::
RSS.