|
|
Hudební etnografie kreativniho kolektivu SDBS
Poskočilová, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Tato práce je hudebně etnografickým výzkumem činnosti nezávislé pražské komunity sdbs, která se zabývá pořádáním koncertů a hudebních festivalů. Kreativní kolektiv sdbs (jak zní celý název uskupení) se na "alternativní" kulturní scéně objevuje od roku 2010. Za tu dobu uspořádal mnoho koncertů a hudebních festivalů, především se však zaměřuje na tvorbu dvou festivalů: Ruins of Intolerance a Psy-High. Kolektiv sdbs je intelektuální skupina, která svou aktivitu silně konceptualizuje a teoretizuje, což se nejvíce projevuje na dvou zmíněných festivalech, jejichž analýze se proto ve své práci věnuji. Při svém bádání kladu důraz především na činnost kolektivu sdbs na poli hudební produkce. Skrze její výzkum se snažím porozumět konkrétním hudebním prvkům, které identifikuji jako typické pro tuto hudební oblast. Mou snahou je skrze pozorování a dlouhodobé insiderské zkušenosti popsat konkrétní hudební aktivity a na základě rozhovorů s aktéry porozumět a interpretovat myšlenkové koncepty stojící v pozadí popisované aktivity. Svůj výzkum rámuji hudebně-antropologickým modelem Allana P. Merriama, ve kterém sleduji tři analytické složky činnosti komunity: konceptualizaci, chování a hudební zvuk. V celé činnosti kolektivu se objevují silné motivy "vymezení se vůči dominantní kultuře" a "hledání svobody",...
|
|
| |
|
|
Masopust v Dolních Chrášťanech: Hudebně etnografický výzkum
Podroužková, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
3 Abstrakt V Dolních Chrášťanech se v posledních letech rozvíjí něco, co bychom mohli označit za "novou tradici". Vesnice Dolní Chrášťany se nachází na bývalém německém území, proto byla většina jejich původních obyvatel po 2. světové válce odsunuta a tím byla přerušena i kontinuita slavení masopustu. Po následném dosídlení vesnice se tradice masopustu obnovila, nicméně neměla dlouhého trvání a s postupným odcházením obyvatel byla opět přerušena. Do třetice došlo k obnovení až v novém tisíciletí, tedy po roce 2000, kdy v Dolních Chrášťanech začali působit nově přistěhovalí obyvatelé z městského prostředí, převážně z Prahy. Zdá se, že ti se nesnaží o "autentičnost" za každou cenu. Nechtějí vytvářet "skanzen" původního masopustu, ale podchytit společenský rozměr slavnosti a promítnout do něj aktuální stav a podmínky místního společenství, které sice mohou vypadat na první pohled velmi vzdálené těm původním, ve své podstatě však plní identickou funkci. Právě na tento paradox střetu lidové tradice s jejím pojetím lidí, kteří v atmosféře vesnických tradic nevyrůstali, se ve svém bádání především zaměřím. Původní záměr popsat současnou podobu chrášťanského masopustu a nastínit vazby na jeho starší historickou podobu na základě odborné literatury a hudebně-etnografického materiálu získaného z posledních několika...
|
|
|
Analysing contrasting representations of folklore in the Czech Republic through the lens of participatory movements of traditional music
Perrenoud, Zoé Mathilda ; Power, Martina (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Czoch, Gábor (oponent)
Analýza kontrastních reprezentací folklóru v České Republice v perspektivě participativního hnutí v lidové hudbě. Tato diplomová práce se skládá z teoretických otázek a empirického výzkumu, které se zaměřují na vitalitu folklóru v urbanizovaném moderním světě. Práce se zabývá dnešními formami zapojení folklórní hudby. Za pomoci rozhovorů jsem se snažila osvětlit motivace, kterou respondenti k jejich působení ve folklóru využívají. Společně jsme analyzovali hlavní podněty hudebníků a význam a charakter jejich naplnění ve folklóru s důrazem na proměnu dynamiky života lidí a kreativních procesů tradic. Výzkum se spíše než na estetický materiál folklóru zaměřuje na funkce a podoby stimulů respondentů. Proč stále existuje potřeba folklóru v dnešním urbanizovaném moderním světě? KLÍČOVÁ SLOVA: Folklor, etnomuzikologie, hudební antropologie, tradice, autenticita
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Formal or Informal? Folk Music, Folklore Revival and Music Education
Kratochvíl, Matěj
Traditional folk music in the Czech Republic was usually connected with an informal way of knowledge transfer from generation to generation. Personal contacts with experienced musicians played an important role in transmission of repertoire, style, and skills to younger ones. During the 20th century and especially in its second half, with the development of the revival movement, this system changed. While some of its aspects have remained, the transmission process was strongly influenced by a formalized and institutionalized system of public music education. Music education both in grammar schools and in the network of so called “Basic schools of arts” (Základní umělecké školy), where children learn music as a hobby, has had an impact on the way traditional music is taught today. These changes include the emphasis on different aspects of musicianship, drawing inspiration from other genres of music, and a different way of organizing ensembles including a higher representation of girls in them. In my text, I am presenting findings from my own experience as well as from interviews with musicians from several generations. I am trying to demonstrate how their particular experience with learning and teaching traditional folk music has informed their approach to the way they perform, listen to and think about music.
|
|
| |
host ::
RSS.