|
| |
|
| |
|
|
Železný kříž a Československo
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit řád Železného kříže v kontextu českých dějin poloviny dvacátého století, ve kterých zaujal své místo nikoliv jako symbol osvobozovacích válek, kterým v době svého vzniku byl, nýbrž jako nástroj totalitního režimu. Vedle popisu vývoje samotného řádu si tato práce klade za cíl, představit držitele Rytířského kříže coby nejvyššího stupně Železného kříže, udíleného vojákům německé branné moci původem z Československa během druhé světové války. Práce rovněž zahrnuje osobní krátké příběhy těchto původem "československých" veteránů, doplněné řadou osobních informací. Nedílnou součástí práce je také osvětlení významu symbolu Železného kříže a jeho postavení ve společnosti v době třetí říše. Rovněž je zde prezentován jeho ucelený příběh, na kterém je možné demonstrovat jeho vlastní proměnu v rámci dějinného vývoje. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii řádu Železného kříže od jeho vzniku až do konce druhé světové války. Následná kapitola se zabývá vznikem a významem Rytířského kříže a jeho schvalovacím a procesem. Další kapitola si klade za cíl představit držitele Rytířských křížů původem z českých zemí a rovněž objasnit jejich angažmá v rámci německých ozbrojených sil za druhé světové války. Poslední kapitola se...
|
|
|
Historický vývoj názvů ulic a prostranství na Mělníku
Burian, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickou toponymií na příkladu mělnické urbanonymie. Zaměřuje se na pojmenovávání ulic a prostranství ve městě Mělníku během druhé pol. 19. století a v průběhu celého 20. století. Práce shrnuje a popisuje, kdy, a za jakých okolností docházelo k přejmenování hlavních mělnických ulic, tříd a náměstí. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je chronologicky rozdělena na podkapitoly podle časových období, ve kterých došlo ke změnám např. První republika, Protektorát Čech a Moravy, Poválečné období, 60. léta atd. Druhá část práce je analytickým zpracováním sesbíraných dat. Také se v druhé kapitole práce věnuje zásadám pojmenovávání, motivaci, onymickým funkcím urbanonymií a výskytu jednotlivých uličních názvů. Na závěr je v práci provedena aplikace fenoménu "Míst paměti" od Pierra Nory na systému ulic. Závěrem práce je popis geneze jednotlivých typů názvů, které se postupně začaly objevovat na Mělníku. Také práce shrnuje problematiku honorifkačních jmen. Klíčová slova: názvy ulic, Mělník, 19. století, 20. století, historická toponomastika
|
|
|
Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce
Pištěk, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Cílem této práce je postihnout problémy navracejících se obyvatel Sedlčanska z vyhnanství a zasadit tuto problematiku do kontextu vývoje (1945-1950) jmenovaného území. V práci je využito zejména primárních (archivních) pramenů, na kterých je bakalářská práce založená. KLÍČOVÁ SLOVA Sedlčany, Sedlčansko, Druhá světová válka, život na Sedlčansku 1945-1950, volby 1946, počátky kolektivizace
|
|
|
Osada Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Pokus o mikrohistorickou sondu.
Brus, Filip ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Do úvodu práce byla zasazena podkapitola, ve které je velmi stručně uvedena historie osady před příchodem 20. století, které je primárně zkoumáno. Dále je práce rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich představuje vývoj obyvatelstva severočeské osady Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Druhá část se věnuje dějinnému vývoji osady ve stejném období s přihlédnutím k dějinám lokálním i dějinám Československa. Členěna je vždy na část věnující se Dobré Vodě a část kontextovou řešící velké dějinné události a jejich vliv na studovanou lokalitu. Jedná se především o výrazné dějinné zvraty, které v našem prostoru nastaly během 20. století. Jsou jimi první světová válka, vznik Československa, nástup nacismu, druhá světová válka a nástup komunistické diktatury. Pro obyvatelstvo pohraničí, ve kterém se Dobrá Voda nachází, jsou důležité především důsledky těchto významných událostí, protože výrazně ovlivňovaly osudy místních německých obyvatel. Třetí část ukazuje čtenáři historii osady a jejích obyvatel prostřednictvím významných lokálních staveb a míst, kterými jsou například místní kaple nebo restaurace s hotelem zvaná Gutbrunnwarte a také přírodní památky. Historie významných objektů je uvedena primárně proto, že byly nějakým způsobem důležité pro místní obyvatele nebo měly regionální přesah.
|
|
| |
|
|
Československý svaz žen v letech 1965 - 1975
Počárovská, Petra ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat fungování Československého svazu žen, jediné státem povolené ženské organizace v Československu, v letech 1965-1975. K tomuto účelu je práce rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá organizováním žen v Československu v letech 1948-1965. Druhá kapitola, která tvoří spolu s dvěma následujícími kapitolami jádro této práce, popisuje organizační strukturu Československého svazu žen a její proměny v letech 1965-1975. Třetí kapitola se zabývá ideovou politikou organizace a jejími proměnami ve sledovaném období, se zaměřením na události roku 1968 a následný vývoj. Navazuje na ni poslední kapitola, která popisuje pronikání ideologie Československého svazu žen na stránky časopisu Vlasta. Klíčová slova: Československý svaz žen, žena, socialismus, Pražské jaro, normalizace, časopis Vlasta
|
|
|
Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti
Nedbal, Václav ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje historii židovského obyvatelstva v Kolíně a jeho okolí, studuje hmotné památky a současný vztah veřejnosti ke kulturnímu dědictví zaniklých židovských komunit. Práce se ve třech částech zaměřuje na jednotlivé vytipované lokality. V první části věnované kolínským židům, je nejprve shrnuta historie tamní židovské komunity, následně jsou popsány hmotné památky, které zanechala a shrnut aktuální postoj místních k tomuto dědictví. V dalších (rozsahem menších) částech práce věnovaných obci Přistoupim a městu Zásmuky je postupováno obdobně. Na závěr pak dochází ke komparaci rozsahu zachovaného dědictví a vztahu k němu.
|
|
|
Nacismus versus okultismus v protektorátu Čechy a Morava: Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera
Bernardová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Skopek, Robert (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Nacismus versus okultismus v protektorátu Čechy a Morava: Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera se zabývá především životním osudy dvou českých hermetiků, Jana Kefera a Jiřího Arvéda Smíchovského, na pozadí jejich vztahu k okultismu a nacismu. Kromě popisu životů obou osobností, s bližším zaměřením na jejich osud v období protektorátu Čechy a Morava, práce obsahuje také kapitolu o dosud téměř neznámé nacistické akci proti tajným vědám a okultistům, která proběhla na území protektorátu v roce 1941. Na začátku textu je čtenář stručně seznámen také se základními pojmy z oblasti okultních nauk a dále se vztahem nacismu a okultismu obecně. Poté následuje již zmíněná kapitola o perzekuci okultistů v protektorátu. Hlavním pilířem práce jsou pak životopisy J. A. Smíchovského a J. Kefera, které se blíže soustředí na období protektorátu. V práci vycházím z množství zdrojů, především z dobových pramenů uložených ve státních i soukromých archivech nebo rozhovoru s pamětníkem. Použitým informačním zdrojům se věnuje kapitola o metodologii práce. Za přínos této diplomové práce považuji jak shromáždění množství pramenů k osudům obou osobností a ucelený popis jejich životů, tak také výše zmíněnou kapitolu o nacistické akci proti okultistům v protektorátu, jež dosud nebyla...
|
host ::
RSS.