Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Endofytní houby v nadzemních pletivech rostlin z čeledi Ericaceae
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Endofytickým houbám se věnuje mnoho studií, nadzemní pletiva rostlin z čeledi Ericaceae však z tohoto hlediska příliš prozkoumána nejsou, většina literatury se věnuje především houbám tvořícím erikoidní mykorhizu. Tato bakalářská práce shrnuje studie diverzity endofytických hub v této čeledi, porovnává četnost a překryv hub v různých hostitelských rostlinách a geografických oblastech a také výskyt hub v živých a mrtvých pletivech rostlin. Důraz je kladen také na metodiku izolace a určování endofytických hub.
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
BACHOROVÁ DEGRADOVATELNOST ORGANICKÉ HMOTY JETELE LUČNÍHO STANOVENÁ METODOU IN SITU
KOUKOL, Ondřej
Ze tří různých sečí, tj. seč I (n = 3), seč II (n = 3) a seč III (n = 1) byly v průběhu jedné vegetační sezóny (10. květen až 17. srpen) odebírány vzorky jetele lučního (Trifolium pratense L.). Krmivo bylo analyzováno na základní chemické složení (popel, tuk, dusíkaté látky (NL), hrubou vlákninu (CF), bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV), neutrálně detergentní vlákninu (NDF), acido detergentní vlákninu (ADF) a acido detergentní lignin (ADL)), obsah brutto energie (BE), in vivo stravitelnost organické hmoty (KS OH) a BE (KS BE) a in situ degradovatelnost organické hmoty a neutrálně detergentní vlákniny. Termín odběru statisticky významně ovlivnil (P < 0,05) obsah jednotlivých složek jetele lučního (popel, NL, CF, NDF, ADF a ADL a BE). V průměru popel vykazoval 119,2 g/kg sušiny, NL 197,7 g/kg sušiny, CF 214,1 g/kg sušiny, NDF 400,7 g/kg sušiny, ADF 296,2 g/kg sušiny, ADL 73,8 g/kg sušiny a BE 18,2 MJ/kg sušiny. S postupující vegetační fází klesala in vivo stravitelnost OH a BE. Koeficienty in vivo stravitelnosti OH a BE byly v průměru 72,4 % (KS OH) a 70,2 % (KS BE). Efektivní bachorová degradovatelnost organické hmoty (EDOH) vykazovala v průměru 81,7 % pro I. seč, 79,7 % pro II. seč a 75,2 % pro III. seč. Sledované parametry bachorové degradovatelnosti organické hmoty vykazovaly průměrné hodnoty 41,9 % (parametr a, tj. rozpustná frakce krmiva), 47,1 % (parametr b, tj. frakce krmiva nerozpustná, ale potenciálně degradovatelná) a 0,105 h-1 (parametr c, tj. rychlost degradace frakce b). ED neutrálně detergentní vlákniny (EDNDF) rovněž klesala (P < 0,05) s postupující vegetační fází; průměrné hodnoty EDNDF byly 63 % pro I. seč, 59,7 % pro II. seč a 51,6 % pro III. seč. EDOH byla v úzkém (P < 0,05) korelačním vztahu s EDNDF (r = 0,979).
Efektivní bachorová degradovatelnost neutrálně detergentní vlákniny u přežvýkavců
KOUKOL, Ondřej
Ze tří různých sečí, tj. seč A (n = 3), seč B (n = 3) a seč C (n = 1) byly v průběhu jedné vegetační sezóny (10. květen až 3. srpen) odebírány vzorky jetele lučního. Krmivo bylo analyzováno na základní chemické složení (popel, tuk, dusíkaté látky (NL), hrubou vlákninu (CF), bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV), neutrálně detergentní vlákninu (NDF), acido detergentní vlákninu (ADF) a acido detergentní lignin (ADL)), obsah brutto energie (BE), in vivo stravitelnost organické hmoty (KS OH) a BE (KS BE) a in situ degradovatelnost NDF. Termín odběru statisticky významně ovlivnil (P {>} 0,05) obsah jednotlivých složek jetele lučního (popel, NL, CF, NDF, ADF a ADL a BE). V průměru popel vykazoval 119,2 g/kg sušiny, NL 197,7 g/kg sušiny, CF 236,5 g/kg sušiny, NDF 400,7 g/kg sušiny, ADF 296,2 g/kg sušiny, ADL 73,8 g/kg sušiny a BE 18,2 MJ/kg sušiny. S postupující vegetační fází klesala in vivo stravitelnost OH a BE. Koeficienty in vivo stravitelnosti OH a BE byly v průměru 72,4 % (KS OH) a 70,2 % (KS BE). Efektivní bachorová degradovatelnost NDF rovněž klesala (P {>} 0,05) s postupující vegetační fází; průměrné hodnoty ED pro jednotlivé termíny odběrů byly 66,1 % (10. 5.), 63,6 % (18. 5.), 59,2 % (25. 5.), 64,8 % (29. 6.), 57,4 % (7. 7.), 56,9 % (13. 7.) a 51,6 % (3. 8.). Průměrné hodnoty parametrů in situ bachorové degradovatelnosti byly 77,1 % pro parametr b (potenciální stravitelnost NDF), 0,0703 h-1 pro parametr c (rychlost degradace frakce b) a 77,8 % pro parametr DNDF (stravitelný podíl neutrálně detergentní vlákniny stanovený po 288 h in situ metodou).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 KOUKOL, Ondřej
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.