|
|
Opakované použití informací veřejného sektoru
Gaertner, Petr Josef ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
70 Opakované použití informací veřejného sektoru Tato práce se zabývá opakovaným použitím informací veřejného sektoru v kontextu práva na informace. Práce zkoumá: a) význam práva na informace (pro transparentnost veřejné správy, pro zapojení občanů do veřejného dění, v boji proti informační chudobě, při ochraně životního prostředí nebo v boji proti korupci); b) význam opakovaného použití informací veřejného sektoru (z hlediska ekonomického i společenského); c) princip publicity a princip diskrétnosti veřejné správy (jejich uplatnění v demokratických a nedemokratických režimech); d) vývoj právní úpravy práva na informace (inspirace v Číně, původ ve Švédsku, promítnutí do mezinárodního práva, vliv Spojených států amerických, příklady moderních informačních předpisů nebo právo na informace v předpisech Evropské unie); e) zakotvení práva na informace v mezinárodním právu (Všeobecná deklarace lidských práv, Evropská úmluva o ochraně lidských práva a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(81) 19 o přístupu k informacím veřejných orgánů, Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům); f) českou právní úpravu (Listina základních práv a svobod, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o právu na informace o životním prostředí);...
|
|
|
Svobodný přístup k informacím
Korbel, František ; Reschová, Jana (oponent) ; Pavlíček, Václav (oponent)
RESUMÉ Zusammenfassung Diese Dissertationarbeit widmet sich an den ausgewählten Problemen des Gesetzes Nr. 106/1999 Bl. über einen freien Zugang zu Informationen, die Staatsorgane, Komunnalorgane und andere öffentliche Organisationen bzw. Körperschften beherschen (das Thema ist zur Zeit Europaweit aktuell wegen der Richtlinie des europäischen Parlaments und Rates Nr. 2003/98/ES; der entsprechend bereitet man auch in Deutschland ein Gesetz über eine Freiheit von öffentlichen Informationen vor). Diese Arbeit knüpft an ein publiziertes Komentar zum Gesetz über einen freien (öffentlichen) Zugang zu Informationen, den ich als Leiter eines Urheberkolektiv geführt habe und der im Frühling 2004 durch ein Fachherausgeber LINDE in Prag herausgegeben worden ist. Diese Arbeit ist natürlich nicht nur ein Kommentar zum Gesetz - ist viel mehr theoretisch und beschreibt nur die wichtigsten Bereiche eines freien Zuganges zu Informationen, die am meisten Schwierigkeiten bei der Auslegung und in der Praxis auswirken - deshalb wird sie nur "ausgewählte Probleme" genannt. Ich folge in der ganzen Arbeit eine Leitidee, dass grund- sätzlich alle "öffentlichen" Informationen stehen auch der Öffentlichkeit zur verfügung (ein "Öffentlichkeits-, Publizi- tätsprizip"). Dieses Prinzip egibt sich aus den gültigen tschechischen und...
|
|
|
Vybraná omezení práva na informace
Joklík, Jakub ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Právo na informace je dnes neodmyslitelným atributem demokratického právního státu sloužící jako nástroj kontroly veřejné moci. Toto právo však není neomezitelné a naráží tak na řadu omezení. Tato práce si bere za úkol některá z těchto omezení blíže prozkoumat. Diplomová práce je tvořena třemi kapitoly, přičemž její jádro se nachází v kapitole třetí, která se dělí na tři podkapitoly. Předmětem každé podkapitoly je vždy jednotlivé omezení práva na informace. První kapitola pojednává o samotném pojmu práva na informace a zmiňuje jeho historickou provázanost se svobodou projevu. Závěr první podkapitoly je věnován právnímu zakotvení práva na informace v České republice. Druhá kapitola pojednává o obecných hlediscích omezení práva na informace. Zmíněny jsou jednotlivá ústavní i zákonná ustavení týkající se možného omezení práva na informace, rovněž jsou zmíněna i některá významná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v předmětné oblasti. Třetí kapitola se dělí na tři podkapitoly. V každé podkapitole se práce zaměřuje na jednotlivé omezení práva na informace. Cílem první podkapitole je seznámit čtenáře s problematikou poskytování informací o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků. Zmíněna jsou klíčová zákonná ustanovení a k nim související judikatura. Výsledkem této...
|
|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Regulace virtuálních operátorů v České republice
Winkelbauer, Erik ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tato práce má za cíl poskytnout přehled práv a povinností dopadajících na mobilní virtuální operátory v České republice a s nimi souvisejících práv a povinností síťových mobilních operátorů. Ve své první části se práce věnuje elektronickým komunikacím obecně. Začíná krátkým popisem vývoje právní úpravy zaměřeným na evropské právo, současně platného zákona o elektronických komunikacích a jeho vztahu ke správnímu řádu. Vynechána není ani úprava správního dozoru, soutěžního práva, procesní úprava veřejné konzultace a notifikační procedury, včetně o něco podrobněji rozvedené procesní úpravy přijímání opatření obecné povahy. V návaznosti na tyto instituty seznamuje text s působností a organizací českého národního regulátora, jímž je Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Obecnou část uzavírá přehled obchodních modelů používaných mobilními virtuálními operátory. Druhá část práce se pak zabývá konkrétní právní úpravou dopadající na virtuální operátory, přičemž nejprve je pozornost obrácena na podmínky podnikání v elektronických komunikacích, zejména na oznámení podnikání. Jádrem práce je prozkoumání právní úpravy přístupu a propojení a z ní vycházejících referenčních nabídek. Zmíněna je právní regulace číslování a, z hlediska virtuálních operátorů důležitá, přenositelnost čísel, stejně jako povinnosti spojené s cenami...
|
|
|
Zveřejňování platů ve veřejné správě
Kračmar, Jiří ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Zveřejňování platů ve veřejné správě - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá výkladem ustanovení § 8b InfZ, které obsahuje poměrně samostatnou a komplexní právní úpravu poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, a ustanovení s ním souvisejících za pomoci klasické metodologie interpretace práva. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 8b InfZ omezuje ústavou zaručené právo na informační sebeurčení, je předmětem úvodní kapitoly ústavní zakotvení práva na informace a práva na soukromí, jehož je právo na informační sebeurčení součástí. Následující kapitola se zaobírá interpretací § 8b InfZ na zákonné úrovni, a to za pomoci principů a zásad jazykového, systematického, historického a teleologického výkladu. Nejprve je hledán jazykový význam předmětného ustanovení, který je poté konfrontován argumenty systematického výkladu, jenž se zaměřuje na vazby mezi § 8b InfZ a relevantními právními normami českého a evropského práva. V rámci historického výkladu je věnována pozornost rekonstrukci vůle zákonodárce v době přijetí komentované právní úpravy a analýze vývoje judikatury v oblasti poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Teleologický výklad je orientován na hledání smyslu a účelu předmětné právní normy a na sociální a ekonomické důsledky její aplikace. Hlavní část této práce záleží v...
|
|
|
Právo na informace
Strava, Ondřej ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Práce se zabývá otázkou definování pojmu práva na informace. Rozsáhlá a dlouhá veřejná debata o různých institutech práva na informace pokračuje v České republice i ve světě, a proto se autor rozhodl pátrat po kořenech tohoto práva, jeho jak restriktivní, tak extenzivním rozsahu, a po jeho řídicích principech. Výsledky takového výzkumu by měly být užitečné při interpretaci a aplikaci příslušných právních předpisů a sloužit jako pomůcka ku správnému pochopení společenského a právního významu práva na informace. Úvod textu je věnován stručnému vysvětlení pojmu práva na informace, jeho současnému kontextu v České republice a popisu důvodů pro vznik práce. První po úvodu následující část textu popisuje pojem práva na informace, jeho historický vývoj, filosofické, politické právní základy a soudobý význam. Následující kapitola se zabývá materiálními prameny práva, tedy důvody a smyslem jeho existence. Vysvětluje, jaký je běžně uznávaný rozsah práva a jeho liberální a konzervativní tendence sahající od událostí dneška do ještě více informační budoucnosti. Je rozebrán konflikt tohoto práva s dalšími zájmy moderní společnosti a demonstrativně jsou vyjmenovány jeho rozličné formální prameny. Poslední kapitola zkoumá univerzálně uznávané principy práva na informace. To je popsáno jako základní lidské právo a...
|
|
|
e-Government
Vyškovský, Pavel ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem práce je provedení studie teoretického vymezení eGovernmentu v České republice a jeho následnou komparaci se skutečným fungováním v praxi. Smyslem nebylo pouze opisovat teoretické koncepty přístupu k elektronizaci veřejné správy, ale ukázat skutečné problémy, které jsou s rozvojem eGovernmentu spojeny, a které nejsou dle mého názoru v žádné odborné literatuře popsány. V první části byl obecně vymezen pojem eGovernmentu a různé pohledy na něj. Rovněž byl stručně popsán vývoj v České republice, jeho současné legislativní a institucionální zabezpečení. Ve druhé části byly deskribovány jednotlivé aktuální prvky eGovernentu. Třetí část práce pak na základě znalostí, které jsem získal během své praxe u soudu a Ministerstva spravedlnosti ČR, byla vedena snahou o popis skutečné praxe a důsledků zavádění eGovernmentu. Cílem bylo popsat, jak jsou základní, legislativně upravené části eGovernmentu, využívány v justici, a co justice učinila či činí nad rámec zákonných povinností, a dále vzájemnou provázanost jednotlivých prvků eGovernmentu. Čtvrtá část obsahuje zejména upozornění, že nelze jednoduše konstatovat, že eGovernment v České republice trpí základními nedostatky a nelze jej využívat, nebo naopak, že vše funguje naprosto bez problémů. Celý problém elektronizace veřejné správy je nesmírně složitý,...
|
|
|
Abstraktní akty veřejné správy v ČR
Batfalský, Lukáš ; Millerová, Ivana (vedoucí práce) ; Korbel, František (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vydávání právních předpisů územních samosprávných celků od jejich vzniku po jejich případné zrušení Ústavním soudem. Práce je rozvržena do sedmi kapitol, které se člení na podkapitoly a dále. První kapitola popisuje základní pojmy, se kterými se v práci pracuje a s touto prací souvisí. Jedná se například o vysvětlení pojmu abstraktní akt a popis toho, jaké abstraktní akty se vyskytují na našem území. Dále o vymezení a rozdělení veřejné správy, vysvětlení pojmu samospráva a toho, jak se dělí, co je to obecně závazná vyhláška a nařízení, jaký je mezi nimi rozdíl a objasnění dalších základních pojmů důležitých pro tuto práci. Následující dvě kapitoly pojednávají o procesu vzniku obecně závazných vyhlášek obcí a krajů a totéž u nařízení obcí a krajů. Jsou zde popsány náležitosti a struktura obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a krajů. Dále jejich přijímající orgán, kdo může daný právní předpis navrhnout, jejich schválení. Nakonec je v této kapitole popsána platnost a účinnost obecně závazných vyhlášek a nařízení. Čtvrtá kapitola se zabývá působností obecně závazných vyhlášek. Vymezuje, ve kterých oblastech můžou obce či kraje vydat obecně závaznou vyhlášku a dále, které zákony umožňují vydat krajům a obcím obecně závaznou vyhlášku nad rámec jejich stanovené...
|
|
|
Data retention - ukládání provozních a lokalizačních údajů
Jirovský, Lukáš ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
DP - Lukáš Jirovský, Data retention, 2015 Abstrakt Diplomová práce popisuje problematiku data retention - ukládání provozních a lokalizačních údajů v prostředí telekomunikačních poskytovatelů. Obsahuje historii vývoje, odlišení od souvisejících témat, střetu s právem na soukromí včetně rozhodnutí českého Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie spolu s další související judikaturou, shrnutí české i evropské právní úpravy, postup při vydávání dat jednotlivcům i státním orgánům a statistiky dopadů data retention na objasněnost trestné činnosti.
|
host ::
RSS.