|
|
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří
Matušková, Veronika ; Vyhnálek, Martin (vedoucí práce) ; Kopeček, Miloslav (oponent) ; Mitterová, Kristína (oponent)
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří Abstrakt Časná diagnostika Alzheimerovy nemoci (AN) je v současnosti zaměřená na stádia předcházející syndrom demence, tedy na stádium preklinické, a stádium mírné kognitivní poruchy (MCI). Průkaz AN pomocí specifických biomarkerů přítomnosti beta amyloidu a tau proteinu je však v klinické praxi omezeně dostupný a mnohdy nákladný či invazivní. Zjišťování časných klinických známek AN má tedy nadále své nezastupitelné místo. Cílem této disertační práce je přispět k časné diagnostice AN zkoumáním specifických kognitivních markerů a neuropsychiatrických symptomů (NPS), kterým se dosud nevěnovala dostatečná výzkumná i klinická pozornost. První studie představuje kritéria pro tzv. mírnou behaviorální poruchu (MBI), syndrom analogický mírné kognitivní poruše (MCI) popisující nově vzniklé a přetrvávající NPS ve starším věku, a mapuje příznaky MBI napříč kognitivním spektrem prostřednictvím dotazníku mírné behaviorální poruchy (MBI-C), přeloženého a adaptovaného v rámci studie. Druhá studie ukazuje, že závažnost příznaků dle MBI-C, zejména poruch kontroly impulzů a motivace u nedementních starších osob, souvisí s nižším objemem či tloušťkou struktur v mediálním temporálním laloku (tj....
|
|
| |
|
|
Hodnocení psychomotorického tempa u depresivních pacientů
Kostúrová, Rút ; Kopeček, Miloslav (vedoucí práce)
Deprese je závažným zdravotnickým problémem, který se manifestuje u stále většího množství osob v různém věku. Má důsledky jak medicínské (sebevraždy, abusus alkoholu a drog, komplikace průběhu dalších chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, různé endokrinní choroby, demence, onkologická onemocnění apod.), tak socioekonomické (pracovní neschopnost osob v produktivním věku, větší spotřeba zdravotnické péče, rozpady manželství, zhoršená péče o děti apod.) Podle odhadu WHO se deprese v roce 2020 stane druhou vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity a mortality ve světě bezprostředně za ischemickou chorobou srdeční. (Grammenos, 2005) Je proto všeobecný trend posouvat diagnostiku a léčbu depresivní poruchy na úroveň primární péče, k lékařům prvního kontaktu
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití testů prostorové navigace a metabolických biomarkerů v časné a diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Cerman, Jiří ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Roth, Jan (oponent) ; Kopeček, Miloslav (oponent)
Alzheimerova nemoc (AN) je nejčastější neurodegenerativní onemocnění vedoucí k demenci a představuje výrazný socioekonomický problém. V současné době je možná pouze symptomatická léčba AN a vývoj nové kauzální terapie naráží na řadu překážek, které mimo jiné souvisí s náročností identifikace časných stadií a možnostmi diferenciální diagnostiky jednotlivých neurodegenerativních onemocnění. V posledních letech se proto do popředí zájmu dostávají metody, které by byly snadno dostupné a umožnily spolehlivě identifikovat jedince s rizikem rozvoje AN již v preklinických a prodromálních stadiích. Předkládaná práce přináší základní přehled současného poznání o neurodegenerativních onemocněních a především AN a rozšiřuje známé poznatky v této oblasti. Jejím cílem je především zmapovat možný přínos vyšetřování prostorové orientace jako nové experimentální metody, která je vhodná pro časnou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pokročilejších stadií neurodegenerativních onemocnění, a také zhodnotit přínos vyšetření metabolických biomarkerů v klinické praxi. U časných stadií neurodegenerativních onemocnění se práce zaměřuje především na hodnocení narušení specifického typu prostorové orientace - integrace dráhy u pacientů s AN a na subjektivní obtíže s prostorovou orientací v preklinických a prodromálních stadiích...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití testů prostorové navigace a metabolických biomarkerů v časné a diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Cerman, Jiří ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Roth, Jan (oponent) ; Kopeček, Miloslav (oponent)
Alzheimerova nemoc (AN) je nejčastější neurodegenerativní onemocnění vedoucí k demenci a představuje výrazný socioekonomický problém. V současné době je možná pouze symptomatická léčba AN a vývoj nové kauzální terapie naráží na řadu překážek, které mimo jiné souvisí s náročností identifikace časných stadií a možnostmi diferenciální diagnostiky jednotlivých neurodegenerativních onemocnění. V posledních letech se proto do popředí zájmu dostávají metody, které by byly snadno dostupné a umožnily spolehlivě identifikovat jedince s rizikem rozvoje AN již v preklinických a prodromálních stadiích. Předkládaná práce přináší základní přehled současného poznání o neurodegenerativních onemocněních a především AN a rozšiřuje známé poznatky v této oblasti. Jejím cílem je především zmapovat možný přínos vyšetřování prostorové orientace jako nové experimentální metody, která je vhodná pro časnou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pokročilejších stadií neurodegenerativních onemocnění, a také zhodnotit přínos vyšetření metabolických biomarkerů v klinické praxi. U časných stadií neurodegenerativních onemocnění se práce zaměřuje především na hodnocení narušení specifického typu prostorové orientace - integrace dráhy u pacientů s AN a na subjektivní obtíže s prostorovou orientací v preklinických a prodromálních stadiích...
|
|
|
Hodnocení psychomotorického tempa u depresivních pacientů
Kostúrová, Rút ; Kopeček, Miloslav (vedoucí práce)
Deprese je závažným zdravotnickým problémem, který se manifestuje u stále většího množství osob v různém věku. Má důsledky jak medicínské (sebevraždy, abusus alkoholu a drog, komplikace průběhu dalších chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, různé endokrinní choroby, demence, onkologická onemocnění apod.), tak socioekonomické (pracovní neschopnost osob v produktivním věku, větší spotřeba zdravotnické péče, rozpady manželství, zhoršená péče o děti apod.) Podle odhadu WHO se deprese v roce 2020 stane druhou vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity a mortality ve světě bezprostředně za ischemickou chorobou srdeční. (Grammenos, 2005) Je proto všeobecný trend posouvat diagnostiku a léčbu depresivní poruchy na úroveň primární péče, k lékařům prvního kontaktu
|
host ::
RSS.