|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Bílý, Petr ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Květná zahrada je památkou UNESCO. Každý, kdo sem přijede, jde navštívit její formální část, pro kterou tento status získala. Mým záměrem nebylo vytvořit kompozici, či objekty, které by na sebe strhávali přílišnou pozornost. Většinu požadovaných funkcí jsem umístil do stávajícího vstupního objektu. Funkci tropického i studeného skleníku jsem plně zachoval a můj návrh se těchto objektů dotýká jen minimálně. V přízemí vstupního objektu se nachází pokladna, která je spojena s obchodem se suvenýry, bookshopem a informacemi, dále informační místnost, která návštěvníky ve zkratce seznámí se zahradou, šatna, kotelna a oddělené toalety. V patře, které je přístupné po stávajících schodech, nebo nově navrženým výtahem, je kromě bytu správce (3+kk) také přednáškový sál, kanceláře, sklad a wc pro vozíčkáře. Návštěvník zahrady má při zakoupení vstupenky na výběr dvě trasy, kterými se může vydat do Květné zahrady. Buď využije tu stávající, která jej přes čestný dvůr přivede na rozhraní květnice a štěpnice, nebo se může vydat přes informační místnost směrem k holandské zahradě. Zde je veden kolonádou, která je také s čestným dvorem spojena volným průchodem mezi vstupním objektem a tropickým skleníkem. Kolonáda směřuje do objektu kavárny a cestou návštěvník projde dvěma pavilonky, ve kterých jsou umístěny informační panely s detailními informacemi o vývoji zahrady. Tato trasa je zakončena v objektu kavárny, ve kterém je rovněž prostor pro expozice. Objekt kavárny je umístěn při severozápadní zdi pozemku a obsahuje kromě potřebného zázemí ke kavárně také knihovnu se studovnou a oddělené wc (muži, ženy, vozíčkáři). Stoly kavárny mají všechny rovnocenný výhled do prostoru holandské zahrady se sochou, stromy a replikou Neptunovy fontány. Vnější stěny objektu kavárny se sestávají z opakujících se pilířů (1,2 metru dlouhých) a volného prostoru (2 metry na délku), ve kterém je vždy umístěn stůl. Tyto otvory, které probíhají od země až po podhled, jsou v letním období otevřené. Pilíře jsou dvouvrstvé a jsou v nich skryty posuvné prosklené panely, které v zimním období zaplní ony dvoumetrové otvory a kavárnu oddělí od venkovního prostředí. I v zimě je tedy zajištěn komforní provoz kavárny a díky rozměru panelů a jejich takřka plnému prosklení také maximální kontakt návštěvníků se zahradou. Vzhledem k intenzivnímu prosvětlení objektu, které je ještě podpořeno střešními světlíky vedoucí při vnitřní zdi, jsem volil tmavší podhled v podobě dřeva v přírodní barvě. Podlaha je z marmolea v barvě blízké venkovním cestám. Vnější forma vychází z rytmu podpor, horizontální členění navazuje na velkou kolonádu, kdy je sokl i oblkad atiky (oboje z pískovce) pokračováním horizontálních linií kolonády. V hospodářské části zahrady je replika králičího kopečka v podobě dětské prolézačky/skluzavek a dvojice skleníků. Jeden je částečně zděný a poskytuje technické zázemí zahrady, v tom druhém, na exponovaném místě blíže ke štěpnici, je umístěna zahradnická prodejna s dílnou. Pěší cesta se směrem od studeného skleníku rozšiřuje, čímž je dosaženo perpektivního zkreslení a kopeček s volierou se zdají býti blíže k terase studeného skleníku.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Pacák, Radim ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
PŮVODNÍM HMOTOVÝM ZÁMĚREM BYLO VYTVOŘIT 2 OBJEMY S DOPLŇUJÍCÍM FUNKČNÍM VYUŽITÍM S TÍM I VYPLÍVAJÍCÍ ODLIŠENÍ FASÁD JEDNOTLIVÝCH OBJEMŮ. VÝRAZ BUDOV ODPOVÍDÁ FUNKČNÍ STRÁNCE JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ, ALE TAKÉ URBANISTICKÉ POLOZE. DIVADLŮM SE NĚKDY ŘÍKÁ „BLACK BOX“, VZHLEDEM K UZAVŘENÉMU CHARAKTERU BUDOVY, ZAPUŠTĚNÍ SÁLU DOPROSTŘED BUDOVY A OSAZENÍ NÁVAZNÝCH FUNKCÍ OKOLO. STEJNOU KONCEPCI JSEM POUŽIL I PRO MŮJ NÁVRH. DISPOZICE SE ODVÍJÍ OD KONSTRUKČNÍHO SYSTÉMU, KTERÝ PROCHÁZÍ CELÝM OBJEMEM DOMU, COŽ JE SKELETOVÁ KONSTRUKCE.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Bazelová, Nikola ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol vytvořit urbanistický koncept pro brněnské výstaviště, které se nachází v městské části Pisárky. Cílem práce bylo vytvořit nový funkční a urbanistický návrh pro celý tento areál. Při práci bylo důležité, zhodnotit využití a funkčnost stávajícího výstaviště. Bylo zde také třeba zohlednit velké množství historicky chráněných budov a ploch zeleně, najít pro tyto objekty nové uplatnění. Neméně důležitým faktorem byla i celková uzavřenost BVV.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Leidorfová, Lenka ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh úpravy a dostavby částí zahrady nazývané Holandská a Pomerančová zahrada, bezprostředně přiléhající k formální části barokní Květné zahrady v Kroměříži (památka na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO). Řešení SE SNAŽÍ BRÁT ohled na skutečnost, že jde o návrh novostavby v historickém prostředí nadnárodního významu. Jedná se o návrh nového návštěvnického centra v koncové části pomerančové zahrady s novým vedlejším vstupem, které nabídne možnost získání základních i rozšířených informací o památce v podobě krátkodobých výstav, včetně prostor pro edukační činnost, prostor kavárny a nezbytné zázemí. Řeší i samotnou Pomerančovou a Holandskou. Ty jsou esteticky utvářené pomocí terénu, kdy uprostřed nejvíce vyvýšených míst jsou dva zařezané ,,světy“ v podobě světa vod a světa země. Uprostřed těchto dvou světů jsou vodní kašny se sochami bohů Neptuna a bohyně země Gaii. Dále řeší způsob využití stávajících objektů- jmenovitě studeného skleníku v podobě občasných kulturních a vzdělávacích akcí, možností občerstvit se v kavárně a v zimním období pro zazimování rostlin. Tropický skleník je využitý pro tropické rostliny a nově i pro tropická akvária. Řeší také vstupní objekt sloužící jako hlavní vstup s prodejem lístků, suvenýrů a informacemi, nově je využitý pro knihovnu, studovnu a bookshop v dalším nadzemním podlaží a občasné bydlení a kanceláře v podkroví. Koncepčně návrh řeší i prostory zahradnictví, reprezentativního skleníku pro prodej rostlin a výuku práce s nimi, pěstebních skleníků, podobu prostoru králičího kopečku a využití historické voliéry.
|
|
|
Bydlení na starém Brně - architektonicko urbanistická studie
Mikulková, Veronika ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je území nacházející se ve Starém Brně, v blízkosti městského centra. Jedná se o nárožní proluku vymezenou ulicemi Pekařskou a Anenskou. Navržená zástavba doplňuje okolní ulice; v reakci na okolní domy je členěna hmotově i výškově. Zástavba polyfunkčními městskými domy je členěna na čtyři objekty. Na nárožním nejexponovanějším místě je budova administrativy s kavárnou. Tři bytové domy se lodžiemi otevírají do vnitrobloku se zelení.
|
|
| |
|
|
Územní studie využití aktuálního rozvojového území Dolní Vítkovice, Ostrava
Vlach, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je prostor navazující na Dolní oblast Vítkovice, památkou Evropského kulturního dědictví ve městě Ostravě, Moravskslezký kraj. Tato práce se soustředí na zpřístupnění lokality pro všechny druhy dopravy, překonání přírodních a zejména člověkem vytvořených bariér a zároveň prozkoumává možnosti intenzivního zastavění s ohledem na průmyslovou minulost místa. To vše v kontextu postindustriálního města se zmenšující se a stárnoucí populací.
|
|
|
Nová nábřeží - urbanistická studie přestavby vybraného území podél řeky Svitavy v Brně
Pišová, Linda ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Tato práce navazuje na dva předešlé semestry, kdy jsem se s kolegyněmi Bc. Lenkou Gulačovou a Bc. Zdeňkou Sedlákovou zabývala analýzou řeky Svitavy v Brně, jejími hodnotami a problémy a následným potenciálem využití. Je důležité zmínit, že tato diplomová práce nemá tradiční formát urbanistické studie. Práce přesahuje do teoretické roviny, kde se věnuje problematice nábřeží, řece v městském prostředí a zejména řešení brownfieldů, které jsou pro Posvitavskou zónu velmi typické. Pro tuto práci jsem zvolila nejsevernější část řeky Svitavy v Brně. Jedná se o tři lokality, jejichž ústředním motivem jsou ostrovy a brownfieldy. Oba tyto fenomény mají své hodnoty, problémy, ale zároveň velký potenciál. Na vytipovaných lokalitách (Obřany, Maloměřice, Husovice) se snažím ilustrovat možnosti, které jsou zobrazeny v podobě zásahů. Zvolené lokality na sebe kontinuálně navazují a jsou protkány sérií zásahů, které zlepšují kvalitu území.
|
|
|
Design netradičního sedacího prvku městského mobiliáře
Haltof, Vladimír ; Zdařil, Zdeněk (oponent) ; Karásek, David (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá designem sedacího prvku městského mobiliáře (lavičky) sloučením pohledů dvou příbuzných oborů – průmyslového designu a architektury. Tvůrčí výstupy práce, které reagují na problémy městského mobiliáře v urbanistickém prostoru, byly od samého počátku cíleny jako design s ambicí reálné produkce. Proto je součástí práce několik ověřovacích kroků potvrzujících realizovatelnost navržených řešení. Prvním výstupem je design sedacího prvku inovativní koncepce s netradičním konstrukčním řešením a integrací funkce stojanu na kola. Prvek řeší zejména problém nežádoucího používání mobiliáře v urbanistickém prostoru. Autor práce pojmenovává jako „antiergonomické principy“ soubor principů omezujících nežádoucí používání prvků městského mobiliáře, které je specifické právě pro veřejné prostory s anonymními uživateli. Druhým výstupem, doplňujícím komplexnost přístupu k řešení, je návrh univerzálně použitelného prvku pro kotvení městského mobiliáře. Navržené řešení eliminuje nevýhody běžně používaných způsobů kotvení do dlažby nebo monolitických betonových základů použitím montovaného základového prvku, který je osazován jako součást podkladních vrstev realizovaných pod rozebíratelné zpevněné plochy (dlažby).
|
|
|
Bydlení v soudobém městě - architektonicko urbanistická studie využití Kohnovy cihelny v Brně
Dvořáková, Kateřina ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Úkolem je podrobněji zpracovat vybranou část urbanistického návrhu a na toto místo navrhnout soubor obytných domů. Vzhledem k umístění, charakteru okolí a s ohledem na aktuální potřeby obyvatel jsem se zaměřila na sociální bydlení. Vybraným místem pro zpracování architektonické studie je nejvýchodnější část urbanistického řešení, protože přímo navazuje na již urbanizované území a lze jej vystavět v první etapě bez ohledu na další realizaci dle urban. návrhu. Namísto samostatně stojících domů je navržen blok bez přerušení a četných průchodů, hmota domů je jednoduchá kompaktní s ohledem na mohutné panelové domy v sousedství a na koncepci ekonomicky dostupného sociálního bydlení. Hlavní přístup je od ulice Vídeňská přes ulici Celní, při rozvoji další zástavby se dle urbanistického návrhu uvažuje o propojení od ulice Vinohrady a následně i dopravní spojkou s ulicí Jihlavská. Domy jsou navzájem nezávislé, s vlastními vjezdy, vchody a příslušenstvím. Výškové rozdíly pozemku jsou využity pro podzemní parkování, čímž je umožněno volné venkovní plochy určit k rekreaci obyvatel především ve společném prostoru - vnitřním dvoře. Většina bytů splňuje požadavky na zmiňované dotace (jsou přidělovány pro konkrétní byt) Ministerstva pro místní rozvoj či Státního fondu rozvoje bydlení.
|
host ::
RSS.