|
|
Psychologické profilování pachatele
Stejskalová, Kateřina ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Psychologické profilování je považováno za jednu z velice perspektivních kriminalistických metod využitelných při objasňování trestné činnosti. Cílem mé diplomové práce je objasnit roli metody psychologického profilování v procesu vyšetřování trestné činnosti, její význam a možnosti jejího uplatnění. Diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí, které se dále dělí do kapitol a podkapitol. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly diplomové práce se zabývají různými hledisky metody psychologického profilování pachatele. Po úvodních slovech následuje část diplomové práce zabývající se jednotlivými základními aspekty metody psychologického profilování. Tato část je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s pojmem psychologického profilování a jeho podstatou. Druhá kapitola popisuje ve dvou podkapitolách historický vývoj dané metody v zahraničí a na území ČR. Třetí kapitola specifikuje druhy trestných činů vhodných k profilování. Kapitola čtvrtá se zabývá možnostmi využití služeb psychologa při vyšetřování trestných činů. Tato kapitola se člení do tří podkapitol, jež charakterizují konzultační činnost, soudně znaleckou psychologickou činnost a speciální psychologické postupy. Kapitola pátá shrnuje osobnostní a profesní předpoklady profilujícího odborníka. Šestá kapitola první části...
|
|
|
Taktické postupy překonávání lživé výpovědi
Vaníčková, Jana ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Závěr V mé diplomové práci jsem se zabývala taktickými postupy překonávání lživé výpovědi. Pozornost jsem věnovala také metodám, jejichž využití může mít význam při odhalování a následném překonávání nepravdivé výpovědi. Ústředními pojmy, které souvisí s taktickými postupy i metodami používanými k překonání lživé výpovědi, jsou výslech a výpověď. Výpověď i výslech lze charakterizovat z pohledu, kriminalistického, psychologického a trestně právního. Z hlediska téma této práce je nejvýznamnější hledisko kriminalistické. Kriminalistka definuje výslech jako kriminalistickou metodu, kterou se na základě zákona získávají formou výpovědi kriminalisticky a právně významné informace z paměťových stop obsažených ve vědomí vyslýchaných osob, za přísného dodržení zákonem daných práv a povinností vyslýchaného i vyslýchajícího. V rámci této metody jsou používány taktické postupy, které mají za úkol pomoci vyslýchajícímu překonat negativní postoj, který vyslýchaný zaujal ke své výpovědi, tedy se rozhodl vypovídat lživě. Veškeré taktické postupy i metody jsem hodnotila z hlediska jejich spolehlivosti a účinnosti při boji proti lživé výpovědi. U neobvyklých taktických postupů i metod jsem se zabývala také možností jejich využití v budoucnosti. Srovnávala jsem u jednotlivých postupů také to, zda jsou vhodné při překonání...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Taktika výslechu
Fryčová, Linda ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
52 Závěr Popsat do nejmenších detailů celý komplexní proces výslechu by bylo s ohledem na stanovený rozsah této práce nemožné. Pokusila jsem tedy se postihnou celý tento komplikovaný proces výslechu tak, aby bylo zřejmé, že jeho jednotlivé části spolu vzájemně souvisí, prolínají se a vzájemně se doplňují, přičemž svoji pozornost jsem zaměřila na ty části, které hrají v tomto procesu roli nejvýznamnější. I přesto, že jsem se základní a nejdůležitější aspekty zohlednit pokusila, jsem si vědoma, že některé by zasluhovaly pozornosti větší. Mám na mysli především význam psychologie a její poznatky, které jsou pro výslech, a to již od jeho počátku až do jeho konce, naprosto nepostradatelné. V zásadě se způsoby vedení výslechu jak jsou v odborné literatuře uváděné, souhlasím, ovšem je otázkou, jak je vše v reálném světě proveditelné. Tak např. v části druhé, kde se zabývám problematikou přípravy výslechu, zdůrazňuji potřebu naprosté pečlivosti při této přípravě, avšak ve skutečnosti není a ani být nemůže v silách jedné osoby detailně prozkoumávat všechny shromážděné materiály, důkladně se zabývat analýzou vyslýchané osoby a ještě analyzovat osobu svoji, zda vůbec výslech může vést, zvlášť když nevyšetřuje případ pouze jediný. S ohledem právě na výše zmíněné se domnívám, že i přes sebedokonalejší znalost těchto...
|
|
| |
|
|
Zvláštnosti výslechu dětí
Földešová, Markéta ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá výslechem dětí v trestním řízení. Jejím cílem je zejména poskytnout základní charakteristiku odlišností dětských výslechů od výslechů dospělých osob, a to v rámci jejich kategorizace dle procesního postavení. Výklad je zaměřen na výslechy osob mladších osmnácti let v postavení svědků. Práce také pojednává o výsleších dětských pachatelů trestné činnosti dle Zákona o soudnictví ve věcech mládeže a zohledňuje ustanovení Zákona o obětech trestných činů, především v souvislosti s právem na ochranu vyslýchaných obětí před vznikem druhotné újmy. První kapitola nastiňuje pohled jednotlivých vědních oborů na uvedené téma. Vymezuje základních pojmy, především pojmy dítěte, výslechu a výpovědi. Následuje charakteristika možného procesního postavení dítěte, neboť toto výrazně ovlivňuje nároky na provedení výslechu. V druhé kapitole jsou shrnuty psychologické poznatky o zvláštnostech v psychice dětí, jejím vývoji a konkrétních psychických faktorech, které je při výslechu nutné zohledňovat. Třetí kapitola je zaměřena na rozbor ustanovení procesně právních předpisů, která vytvářejí nezbytný právní rámec pro specifický přístup k výslechu dětí. Čtvrtá kapitola pojednává o procesu utváření dětské výpovědi a posuzování její věrohodnosti, tedy o velmi významném momentu pro využití dětské...
|
|
|
Kriminalistická balistika
Bohoněk, Miloš ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnutí všeobecného úvodu do kriminalistické balistiky. Práce vznikla na základě analýzy českých i zahraničních odborných textů a jejich komparace, a byla doplněna o poznatky získané konzultací na Kriminalistickém ústavu Praha. Jako taková přináší ucelený a aktuální pohled na obor kriminalistické balistiky v České republice. Práce je rozdělena do osmi tematických kapitol následovaných seznamem použité literatury, abstraktem a klíčovými slovy. Kapitola první je úvodní a čtenáři představí smysl práce, její cíle a metody, jež jsou při psaní použity. Kapitola druhá se blíže zaměřuje na historii a vývoj kriminalistické balistiky, a to jak v zahraničí, tak v Československu. Kapitola třetí pak nabízí detailní odpověď na základní otázku "Co je to kriminalistická balistika?" Obsahuje definici oboru a čtenáři poskytuje informace o hlavních cílech kriminalistické balistiky. Čtvrtá až šestá kapitola představují jádro celé práce. Kapitola čtvrtá se zabývá objekty zkoumání kriminalistické balistiky a je podle nich rozdělena do čtyř částí, které se detailněji zabývají jednotlivými objekty: střelné zbraně, střelivo, předměty zasažené střelou, a další hmotné a nehmotné předměty. Kapitola pátá se soustředí na balistické stopy a jako taková je rozdělena do pěti částí: druhy...
|
|
|
Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy)
Úlovec, Daniel ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce s názvem Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy) si klade za cíl podat ucelený obraz o metodice vyšetřování znásilnění, na vlastním průzkumu poukázat na faktory ovlivňující proces poznání trestného činu znásilnění a srovnat míru výskytu sekundární viktimizace po přijetí zákona o obětech trestných činů se situací před tímto zákonem. Téma jsem si zvolil pro jeho aktuálnost a dobrý přístup ke spisům, což mi dalo možnost k provedení vlastního průzkumu. Práce je rozdělena do 11 kapitol tak, že prvních 10 kapitol je teoretických a 11. kapitola se věnuje praktickému průzkumu a analýze dat, která přinesl. První kapitola se věnuje teoretickým východiskům, je zde zmíněn vývoj trestněprávní úpravy znásilnění, jeho aktuální pojetí a kriminologické pojetí. Druhá kapitola obsahuje kriminalistickou charakteristiku znásilnění, ze které je potřeba při vyšetřování vycházet. Její velká část je věnována pachatelům tohoto trestného činu. Třetí až devátá kapitola popisují předmět vyšetřování, podněty k vyšetřování, typické vyšetřovací situace, časté kriminalistické úkony a metody užívané při vyšetřování znásilnění. Mezi nejčastějšími úkony jsou zmiňovány výslech, konfrontace, prověrka výpovědi na místě, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a expertizy. Desátá kapitola...
|
host ::
RSS.